< 2 Corinthians 11 >
1 I hope you will bear with a little of my foolishness, but you are already doing that.
Doufám, že mé skromné řádky nevyčerpaly ještě všechnu vaši trpělivost. Už jenom chviličku strpení, prosím vás.
2 I am jealous for you with a godly jealousy. For I promised you to one husband, to present you as a pure virgin to Christ.
Záleží mi totiž na vás, opravdu moc mi na vás záleží – ne méně než samotnému Bohu. Jako byste byli mou jedinou dcerou, kterou jsem zaslíbil jedinému muži – Kristu. Chci mu ji přivést čistou, nedotčenou. Teď mi však svírá srdce úzkost, aby vaše věrná a čistá láska k němu nebyla zkalena a pošpiněna nebo aby docela nezanikla.
3 I am afraid, however, that just as Eve was deceived by the serpent’s cunning, your minds may be led astray from your simple and pure devotion to Christ.
Víte přece, jak chytře dokázal satan ošálit Evu v ráji!
4 For if someone comes and proclaims a Jesus other than the One we proclaimed, or if you receive a different spirit than the One you received, or a different gospel than the one you accepted, you put up with it way too easily.
A vy s takovým klidem popřáváte sluchu každému, kdo vám předkládá jiného Krista než my a vnáší mezi vás cizího ducha a rozšiřuje jakési jiné poselství, než jste slyšeli od nás.
5 I consider myself in no way inferior to those “super-apostles.”
Mám za to, že si s těmi veleapoštoly v ničem nezadám.
6 Although I am not a polished speaker, I am certainly not lacking in knowledge. We have made this clear to you in every way possible.
Jestli jsem slabší řečník, tak alespoň vím, o čem mluvím. O tom jste se přece mohli už přesvědčit, vždyť jsem to nejednou dokázal.
7 Was it a sin for me to humble myself in order to exalt you, because I preached the gospel of God to you free of charge?
Nebo jsem snad chybil tím, že jsem od vás za svou kazatelskou službu nepřijal žádný plat? Že jsem sám sebe ponižoval, abych vám pomohl výš?
8 I robbed other churches by accepting their support in order to serve you.
Můj pobyt u vás hradily jiné křesťanské obce – tak jsem je „vykořisťoval“, jen abych vám nebyl na obtíž.
9 And when I was with you and in need, I was not a burden to anyone; for the brothers who came from Macedonia supplied my needs. I have refrained from being a burden to you in any way, and I will continue to do so.
A když mi došly peníze a neměl jsem co do úst, zase jsem vás nežádal o pomoc, protože mi vypomohli křesťané z Makedonie. Ani korunu jsem od vás nevzal a také v budoucnu nevezmu.
10 As surely as the truth of Christ is in me, this boasting of mine will not be silenced in the regions of Achaia.
A jako že sloužím Kristově pravdě – tak a ne jinak to budu dělat po celém Řecku.
11 Why? Because I do not love you? God knows I do!
Proč? Protože vás snad nemám rád? Bůh ví, že mám.
12 But I will keep on doing what I am doing, in order to undercut those who want an opportunity to be regarded as our equals in the things of which they boast.
Chci vám i nadále sloužit bez jakékoliv odměny, aby ti lidé nemohli tvrdit, že v naší a jejich činnosti není žádný rozdíl.
13 For such men are false apostles, deceitful workers, masquerading as apostles of Christ.
Vždyť jsou to podvodníci, tihle „lžiapoštolové“, kteří se za Kristovy vyslance pouze vydávají!
14 And no wonder, for Satan himself masquerades as an angel of light.
Není se tomu ovšem co divit, vždyť i sám satan na sebe často bere andělskou podobu.
15 It is not surprising, then, if his servants masquerade as servants of righteousness. Their end will correspond to their actions.
Jaký tedy div, že jeho pomahači se maskují za služebníky Boží! Však je nakonec spravedlivá odplata nemine.
16 I repeat: Let no one take me for a fool. But if you do, then receive me as a fool, so that I too may boast a little.
Věřte mi, že to mám v hlavě docela v pořádku. A jestli ne, jak někteří tvrdí, proč bych se nemohl jednou trochu pochlubit po jejich způsobu a vyložit vám nějaké ty svoje přednosti?
17 In this confident boasting of mine, I am not speaking as the Lord would, but as a fool.
Jako křesťanovi by se mi to ovšem dost příčilo,
18 Since many are boasting according to the flesh, I too will boast.
ale jako údajný blázen si to snad mohu dovolit.
19 For you gladly tolerate fools, since you are so wise.
Vy jste přece tak moudří, že umíte být i k bláznům shovívaví!
20 In fact, you even put up with anyone who enslaves you or exploits you or takes advantage of you or exalts himself or strikes you in the face.
Nevadí vám, že vás tyranizují a vydírají, že vámi pohrdají a šlapou po vás.
21 To my shame I concede that we were too weak for that! Speaking as a fool, however, I can match what anyone else dares to boast about.
Tedy ano, přiznávám, že tohle bych já nedokázal.
22 Are they Hebrews? So am I. Are they Israelites? So am I. Are they descendants of Abraham? So am I.
A jaké jsou jejich další přednosti? Starobylý původ? Promiňte nerozumnému, můj není horší! Náboženské vzdělání? Ani v tom nejsem pozadu.
23 Are they servants of Christ? I am speaking like I am out of my mind, but I am so much more: in harder labor, in more imprisonments, in worse beatings, in frequent danger of death.
Prohlašují se za Kristovy služebníky? Když se již nerozumně chlubím, pak i v tom se jim více než vyrovnám! Kdo vynaložil pro Krista více potu? Kdo byl vícekrát ve vězení, vícekrát týrán, vícekrát riskoval svou kůži?
24 Five times I received from the Jews the forty lashes minus one.
Pětkrát mi nechali židé vysázet devětatřicet ran karabáčem na holá záda.
25 Three times I was beaten with rods, once I was stoned, three times I was shipwrecked. I spent a night and a day in the open sea.
Třikrát mě zmlátili klacky, jednou dokonce kamenovali. Třikrát jsem zažil ztroskotání lodi, z toho jednou jsem noc a den strávil ve vlnách moře.
26 In my frequent journeys, I have been in danger from rivers and from bandits, in danger from my countrymen and from the Gentiles, in danger in the city and in the country, in danger on the sea and among false brothers,
Kolikrát jsem cestoval stovky vyčerpávajících kilometrů, ohrožován rozvodněnými řekami, lupiči, vlastními soukmenovci i pohany. Smrt mi hrozila v rozběsněných davech i liduprázdných pouštích, na rozbouřeném moři i mezi falešnými bratry.
27 in labor and toil and often without sleep, in hunger and thirst and often without food, in cold and exposure.
Vím, co jsou bezesné noci a smrtelná únava, sžíravý hlad a mučivá žízeň, co je být na kost promrzlý a nemít se čím zahřát.
28 Apart from these external trials, I face daily the pressure of my concern for all the churches.
A k tomu navíc neustálé starosti, jak se vede mým křesťanským obcím. Odmítl jsem snad někdy pomoc někomu, koho tížilo svědomí?
29 Who is weak, and I am not weak? Who is led into sin, and I do not burn with grief?
Netrápil jsem se snad, kdykoliv někdo kolísal ve víře?
30 If I must boast, I will boast of the things that show my weakness.
Když už jsem tedy nucen nějak se chlubit, budu mluvit o věcech, které neslouží ke cti mně,
31 The God and Father of the Lord Jesus, who is forever worthy of praise, knows that I am not lying. (aiōn )
nýbrž Bohu. On – věčná sláva jeho jménu – ví, že nelžu. (aiōn )
32 In Damascus, the governor under King Aretas secured the city of the Damascenes in order to arrest me.
V Damašku dal místodržící krále Arety hlídat městské brány, aby mě dopadl.
33 But I was lowered in a basket through a window in the wall and escaped his grasp.
Nechal jsem se tedy spustit na laně z okna v městských branách a tak jsem z té pasti utekl. Co tomu říkáte?