1 Corinthians 4
1 So then, men ought to regard us as servants of Christ and stewards of the mysteries of God.
Tak o nás smýšlej člověk, jako o služebnících Kristových a šafářích tajemství Božích.
2 Now it is required of stewards that they be found faithful.
Dále pak vyhledává se při šafářích toho, aby každý z nich věrný nalezen byl.
3 I care very little, however, if I am judged by you or by any human court. In fact, I do not even judge myself.
Mně pak to za nejmenší věc jest, abych od vás souzen byl, aneb od lidského soudu; nýbrž aniž sám sebe soudím.
4 My conscience is clear, but that does not vindicate me. It is the Lord who judges me.
Nebo ačkoli do sebe nic bezbožného nevím, však ne skrze to jsem spravedliv; nebo ten, ješto mne soudí, Pán jest.
5 Therefore judge nothing before the appointed time; wait until the Lord comes. He will bring to light what is hidden in darkness and will expose the motives of men’s hearts. At that time each will receive his praise from God.
Protož nesuďtež nic před časem, až by přišel Pán, kterýž i osvítí to, což skrytého jest ve tmě, a zjeví rady srdcí. A tehdážť bude míti chválu jeden každý od Boha.
6 Brothers, I have applied these things to myself and Apollos for your benefit, so that you may learn from us not to go beyond what is written. Then you will not take pride in one man over another.
Tyto pak věci, bratří moji, v podobenství obrátil jsem na sebe a na Apollo, pro vás, abyste se na nás učili nad to, což psáno jest, výše nesmýšleti, a abyste jeden pro druhého nenadýmali se proti někomu.
7 For who makes you so superior? What do you have that you did not receive? And if you did receive it, why do you boast as though you did not?
Nebo kdož tě soudí? A co máš, ješto bys nevzal? A když jsi vzal, proč se chlubíš, jako bys nevzal?
8 Already you have all you want. Already you have become rich. Without us, you have become kings. How I wish you really were kings, so that we might be kings with you!
Již jste nasyceni, již jste zbohatli, bez nás kralujete. Ale ó byste kralovali, abychom i my také spolu s vámi kralovali.
9 For it seems to me that God has displayed us apostles at the end of the procession, like prisoners appointed for death. We have become a spectacle to the whole world, to angels as well as to men.
Za to mám jistě, že nás Bůh apoštoly poslední okázal jako k smrti oddané; nebo učiněni jsme divadlo tomuto světu, i andělům, i lidem.
10 We are fools for Christ, but you are wise in Christ. We are weak, but you are strong. You are honored, but we are dishonored.
My blázni pro Krista, ale vy opatrní v Kristu; my mdlí, vy pak silní; vy slavní, ale my opovržení.
11 To this very hour we are hungry and thirsty, we are poorly clothed, we are brutally treated, we are homeless.
Až do tohoto času i lačníme, i žízníme, i nahotu trpíme, i poličkováni býváme, i místa nemáme,
12 We work hard with our own hands. When we are vilified, we bless; when we are persecuted, we endure it;
A pracujeme, dělajíce rukama vlastníma; uhaněni jsouce, dobrořečíme; protivenství trpíce, mile snášíme.
13 when we are slandered, we answer gently. Up to this moment we have become the scum of the earth, the refuse of the world.
Když se nám rouhají, modlíme se za ně; jako smeti tohoto světa učiněni jsme, a jako povrhel u všech, až posavad.
14 I am not writing this to shame you, but to warn you as my beloved children.
Ne proto, abych vás zahanbil, píši toto, ale jako svých milých synů napomínám.
15 Even if you have ten thousand guardians in Christ, you do not have many fathers; for in Christ Jesus I became your father through the gospel.
Nebo byste pak deset tisíc pěstounů měli v Kristu, však proto nemnoho máte otců. Nebo v Kristu Ježíši skrze evangelium já jsem vás zplodil.
16 Therefore I urge you to imitate me.
Protož prosím vás, buďtež následovníci moji.
17 That is why I have sent you Timothy, my beloved and faithful child in the Lord. He will remind you of my way of life in Christ Jesus, which is exactly what I teach everywhere in every church.
Pro tu příčinu poslal jsem vám Timotea, kterýžto jest syn můj milý a věrný v Pánu. Tenť vám připomínati bude, které jsou cesty mé v Kristu, jakž všudy v každé církvi učím.
18 Some of you have become arrogant, as if I were not coming to you.
Rovně jako bych neměl k vám přijíti, tak se naduli někteří.
19 But I will come to you shortly, if the Lord is willing, and then I will find out not only what these arrogant people are saying, but what power they have.
Ale přijduť k vám brzo, bude-li Pán chtíti, a poznám ne řeč těch nadutých, ale moc.
20 For the kingdom of God is not a matter of talk but of power.
Neboť nezáleží v řeči království Boží, ale v moci.
21 Which do you prefer? Shall I come to you with a rod, or in love and with a gentle spirit?
Co chcete? S metlou-li abych přišel k vám, čili s láskou, a s duchem tichosti?
