< 1 Corinthians 15 >
1 Now, brothers, I want to remind you of the gospel I preached to you, which you received, and in which you stand firm.
Známoť vám pak činím, bratří, evangelium, kteréž jsem zvěstoval vám, kteréž jste i přijali, v němž i stojíte,
2 By this gospel you are saved, if you hold firmly to the word I preached to you. Otherwise, you have believed in vain.
Skrze kteréž i spasení béřete, kterak kázal jsem vám, pamatujete-li, leč byste nadarmo uvěřili.
3 For what I received I passed on to you as of first importance: that Christ died for our sins according to the Scriptures,
Vydal jsem zajisté vám nejprve to, což jsem i vzal, že Kristus umřel za hříchy naše podle Písem,
4 that He was buried, that He was raised on the third day according to the Scriptures,
A že jest pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne podle Písem.
5 and that He appeared to Cephas and then to the Twelve.
A že vidín jest od Petra, potom od dvanácti.
6 After that, He appeared to more than five hundred brothers at once, most of whom are still living, though some have fallen asleep.
Potom vidín více než od pěti set bratří spolu, z nichžto mnozí ještě živi jsou až dosavad, a někteří již zesnuli.
7 Then He appeared to James, then to all the apostles.
Potom vidín jest od Jakuba, potom ode všech apoštolů.
8 And last of all He appeared to me also, as to one of untimely birth.
Nejposléze pak ze všech, jakožto nedochůdčeti, ukázal se i mně.
9 For I am the least of the apostles and am unworthy to be called an apostle, because I persecuted the church of God.
Nebo já jsem nejmenší z apoštolů, kterýž nejsem hoden slouti apoštol, protože jsem se protivil církvi Boží.
10 But by the grace of God I am what I am, and His grace to me was not in vain. No, I worked harder than all of them—yet not I, but the grace of God that was with me.
Ale milostí Boží jsem to, což jsem, a milost jeho mně učiněná daremná nebyla, ale hojněji nežli oni všickni pracoval jsem, avšak ne já, ale milost Boží, kteráž se mnou jest.
11 Whether, then, it was I or they, this is what we preach, and this is what you believed.
Protož i já i oni tak kážeme, a tak jste uvěřili.
12 But if it is preached that Christ has been raised from the dead, how can some of you say that there is no resurrection of the dead?
Poněvadž se pak káže o Kristu, že jest z mrtvých vstal, kterakž někteří mezi vámi praví, že by nebylo z mrtvých vstání?
13 If there is no resurrection of the dead, then not even Christ has been raised.
Nebo není-liť z mrtvých vstání, anižť jest Kristus z mrtvých vstal.
14 And if Christ has not been raised, our preaching is worthless, and so is your faith.
A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, tedyť jest daremné kázaní naše, a daremnáť jest i víra vaše.
15 In that case, we are also exposed as false witnesses about God. For we have testified about God that He raised Christ from the dead, but He did not raise Him if in fact the dead are not raised.
A byli bychom nalezeni i křiví svědkové Boží; nebo vydali jsme svědectví o Bohu, že vzkřísil z mrtvých Krista. Kteréhož nevzkřísil, (totiž) jestliže mrtví z mrtvých nevstávají.
16 For if the dead are not raised, then not even Christ has been raised.
Nebo jestližeť mrtví z mrtvých nevstávají, anižť jest Kristus vstal.
17 And if Christ has not been raised, your faith is futile; you are still in your sins.
A nevstal-liť jest z mrtvých Kristus, marná jest víra vaše, ještě jste v hříších vašich.
18 Then those also who have fallen asleep in Christ have perished.
A takť i ti, kteříž zesnuli v Kristu, zahynuli.
19 If our hope in Christ is for this life alone, we are to be pitied more than all men.
Jestližeť pak v tomto životě toliko naději máme v Kristu, nejbídnější jsme ze všech lidí.
20 But Christ has indeed been raised from the dead, the firstfruits of those who have fallen asleep.
Ale vstalť jest z mrtvých Kristus, prvotiny těch, jenž zesnuli.
21 For since death came through a man, the resurrection of the dead comes also through a man.
Nebo poněvadž skrze člověka smrt, také i skrze člověka vzkříšení z mrtvých.
22 For as in Adam all die, so in Christ all will be made alive.
Nebo jakož v Adamovi všickni umírají, tak i skrze Krista všickni obživeni budou.
23 But each in his own turn: Christ the firstfruits; then at His coming, those who belong to Him.
Ale jeden každý v svém pořádku: Prvotiny Kristus, potom ti, kteříž jsou Kristovi, v příští jeho.
24 Then the end will come, when He hands over the kingdom to God the Father after He has destroyed all dominion, authority, and power.
Potom bude konec, když vzdá království Bohu a Otci, když vyprázdní všeliké knížatstvo, i všelikou vrchnost i moc.
25 For He must reign until He has put all His enemies under His feet.
Nebo musíť to býti, aby on kraloval, dokudž nepoloží všech nepřátel pod nohy jeho.
26 The last enemy to be destroyed is death.
Nejposlednější pak nepřítel zahlazen bude smrt.
27 For “God has put everything under His feet.” Now when it says that everything has been put under Him, this clearly does not include the One who put everything under Him.
Nebo všecky věci poddal pod nohy jeho. Když pak praví, že všecky věci poddány jsou jemu, zjevnéť jest, že kromě toho, kterýž jemu poddal všecko.
28 And when all things have been subjected to Him, then the Son Himself will be made subject to Him who put all things under Him, so that God may be all in all.
A když poddáno jemu bude všecko, tedy i on Syn poddá se tomu, kterýž jemu poddati má všecko, aby byl Bůh všecko ve všech.
29 If these things are not so, what will those do who are baptized for the dead? If the dead are not raised at all, why are people baptized for them?
Sic jinak co činí ti, kteříž se křtí za mrtvé? Nevstávají-liť mrtví z mrtvých, i proč se křtí za mrtvé?
30 And why do we endanger ourselves every hour?
Proč i my nebezpečenství trpíme každé hodiny?
31 I face death every day, brothers, as surely as I boast about you in Christ Jesus our Lord.
Na každý den umírám, skrze slávu naši, kterouž mám v Kristu Ježíši Pánu našem.
32 If I fought wild beasts in Ephesus for human motives, what did I gain? If the dead are not raised, “Let us eat and drink, for tomorrow we die.”
Jestližeť jsem obyčejem jiných lidí bojoval s šelmami v Efezu, co mi to prospěje, nevstanou-liť mrtví? Tedy jezme a pijme, nebo zítra zemřeme.
33 Do not be deceived: “Bad company corrupts good character.”
Nedejte se svoditi. Porušujíť dobré obyčeje zlá rozmlouvání.
34 Sober up as you ought, and stop sinning; for some of you are ignorant of God. I say this to your shame.
Prociťte k konání spravedlnosti, a nehřešte. Nebo někteří ještě neznají Boha; k zahanbení vašemu toto mluvím.
35 But someone will ask, “How are the dead raised? With what kind of body will they come?”
Ale řekne někdo: Kterakž pak vstanou mrtví? A v jakém těle přijdou?
36 You fool! What you sow does not come to life unless it dies.
Ó nemoudrý, však to, což rozsíváš, nebývá obživeno, leč umře.
37 And what you sow is not the body that will be, but just a seed, perhaps of wheat or something else.
A což rozsíváš, ne to tělo, kteréž potom zroste, rozsíváš, ale holé zrno, jaké se trefí, pšenice nebo kteréžkoli jiné.
38 But God gives it a body as He has designed, and to each kind of seed He gives its own body.
Bůh pak dává jemu tělo, jakž ráčí, a jednomu každému z těch semen jeho vlastní tělo.
39 Not all flesh is the same: Men have one kind of flesh, animals have another, birds another, and fish another.
Ne každé tělo jest jednostejné tělo, ale jiné zajisté tělo lidské, jiné tělo hovadí, jiné pak rybí, a jiné ptačí.
40 There are also heavenly bodies and earthly bodies. But the splendor of the heavenly bodies is of one degree, and the splendor of the earthly bodies is of another.
A jsou těla nebeská, a jsou těla zemská, ale jináť jest sláva nebeských, a jiná zemských,
41 The sun has one degree of splendor, the moon another, and the stars another; and star differs from star in splendor.
Jiná sláva slunce, a jiná měsíce, a jiná sláva hvězd; nebo hvězda od hvězdy dělí se v slávě.
42 So will it be with the resurrection of the dead: What is sown is perishable; it is raised imperishable.
Tak i vzkříšení z mrtvých. Rozsívá se tělo porušitelné, vstane neporušitelné;
43 It is sown in dishonor; it is raised in glory. It is sown in weakness; it is raised in power.
Rozsívá se nesličné, vstane slavné; rozsívá se nemocné, vstane mocné;
44 It is sown a natural body; it is raised a spiritual body. If there is a natural body, there is also a spiritual body.
Rozsívá se tělo tělesné, vstane tělo duchovní. Jest tělo tělesné, jest také i duchovní tělo.
45 So it is written: “The first man Adam became a living being;” the last Adam a life-giving spirit.
Takť i psáno jest: Učiněn jest první člověk Adam v duši živou, ale poslední Adam v ducha obživujícího.
46 The spiritual, however, was not first, but the natural, and then the spiritual.
Však ne nejprve duchovní, ale tělesné, potom pak duchovní.
47 The first man was of the dust of the earth, the second man from heaven.
První člověk byl z země zemský, druhý člověk jest sám Pán s nebe.
48 As was the earthly man, so also are those who are of the earth; and as is the heavenly man, so also are those who are of heaven.
Jakýž jest ten zemský, takoví jsou i zemští, a jakýž ten nebeský, takovíž budou také i nebeští.
49 And just as we have borne the likeness of the earthly man, so also shall we bear the likeness of the heavenly man.
A jakož jsme nesli obraz zemského, takť poneseme obraz i nebeského.
50 Now I declare to you, brothers, that flesh and blood cannot inherit the kingdom of God, nor does the perishable inherit the imperishable.
Totoť pak pravím, bratří: Že tělo a krev království Božího dědictví nedosáhnou, aniž porušitelnost neporušitelnosti dědičně obdrží.
51 Listen, I tell you a mystery: We will not all sleep, but we will all be changed—
Aj, tajemství vám pravím: Ne všickni zajisté zesneme, ale všickni proměněni budeme, hned pojednou, v okamžení, k zatroubení poslednímu.
52 in an instant, in the twinkling of an eye, at the last trumpet. For the trumpet will sound, the dead will be raised imperishable, and we will be changed.
Neboť zatroubí, a mrtví vstanou neporušitelní, a my proměněni budeme.
53 For the perishable must be clothed with the imperishable, and the mortal with immortality.
Musí zajisté toto porušitelné tělo obléci neporušitelnost, a smrtelné toto obléci nesmrtelnost.
54 When the perishable has been clothed with the imperishable and the mortal with immortality, then the saying that is written will come to pass: “Death has been swallowed up in victory.”
A když porušitelné toto tělo obleče neporušitelnost, a smrtelné toto obleče nesmrtelnost, tehdy se naplní řeč, kteráž napsána jest: Pohlcena jest smrt v vítězství.
55 “Where, O Death, is your victory? Where, O Death, is your sting?” (Hadēs )
Kde jest, ó smrti, osten tvůj? Kde jest, ó peklo, vítězství tvé? (Hadēs )
56 The sting of death is sin, and the power of sin is the law.
Osten pak smrti jestiť hřích, a moc hřícha jest Zákon.
57 But thanks be to God, who gives us the victory through our Lord Jesus Christ!
Ale Bohu díka, kterýž dal nám vítězství skrze Pána našeho Jezukrista.
58 Therefore, my beloved brothers, be steadfast and immovable. Always excel in the work of the Lord, because you know that your labor in the Lord is not in vain.
Protož, bratří moji milí, stálí buďte a nepohnutelní, rozhojňujíce se v díle Páně vždycky, vědouce, že práce vaše není daremná v Pánu.