< 1 Corinthians 13 >

1 If I speak in the tongues of men and of angels, but have not love, I am only a ringing gong or a clanging cymbal.
Bych jazyky lidskými mluvil i andělskými, a lásky kdybych neměl, učiněn jsem měď zvučící aneb zvonec znějící.
2 If I have the gift of prophecy and can fathom all mysteries and all knowledge, and if I have absolute faith so as to move mountains, but have not love, I am nothing.
A bychť měl proroctví, a povědom byl všelikého tajemství i všelikého umění, a kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, lásky pak kdybych neměl, nic nejsem.
3 If I give all I possess to the poor and exult in the surrender of my body, but have not love, I gain nothing.
A kdybych vynaložil na pokrmy všecken statek svůj, a bych vydal tělo své k spálení, a lásky bych neměl, nic mi to neprospívá.
4 Love is patient, love is kind. It does not envy, it does not boast, it is not proud.
Láska trpělivá jest, dobrotivá jest, láska nezávidí, láska není všetečná, nenadýmá se.
5 It is not rude, it is not self-seeking, it is not easily angered, it keeps no account of wrongs.
V nic neslušného se nevydává, nehledá svých věcí, nezpouzí se, neobmýšlí zlého.
6 Love takes no pleasure in evil, but rejoices in the truth.
Neraduje se z nepravosti, ale spolu raduje se pravdě.
7 It bears all things, believes all things, hopes all things, endures all things.
Všecko snáší, všemu věří, všeho se naděje, všeho trpělivě čeká.
8 Love never fails. But where there are prophecies, they will cease; where there are tongues, they will be restrained; where there is knowledge, it will be dismissed.
Láska nikdy nevypadá, ješto buď že proroctví jsou, ta přestanou, buď jazykové, ti utichnou, buď učení, to v nic přijde.
9 For we know in part and we prophesy in part,
Z částky zajisté poznáváme, a z částky prorokujeme.
10 but when the perfect comes, the partial passes away.
Ale jakž by přišlo dokonalé, tehdyť to, což jest z částky, vyhlazeno bude.
11 When I was a child, I talked like a child, I thought like a child, I reasoned like a child. When I became a man, I set aside childish ways.
Dokudž jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, ale když jsem muž, opustil jsem dětinské věci.
12 Now we see but a dim reflection as in a mirror; then we shall see face to face. Now I know in part; then I shall know fully, even as I am fully known.
Nyní zajisté vidíme v zrcadle a skrze podobenství, ale tehdáž tváří v tvář. Nyní poznávám z částky, ale tehdy poznám, tak jakž i známostí obdařen budu.
13 And now these three remain: faith, hope, and love; but the greatest of these is love.
Nyní pak zůstává víra, naděje, láska, to tré, ale největší z nich jestiť láska.

< 1 Corinthians 13 >