Romans 8
1 There is now, therefore, no condemnation to those who are in Christ Jesus.
A protož neníť již žádného potupení těm, kteříž jsou v Kristu Ježíši, nechodícím podlé těla, ale podlé Ducha.
2 For the law of the spirit of life in Christ Jesus has freed me from the law of sin, and of death.
Nebo zákon Ducha života v Kristu Ježíši vysvobodil mne od zákona hřícha i smrti.
3 For what the law could not do, because it was weak through the flesh, God has done, who, sending his own son in the likeness of sinful flesh, and for a sin-offering, condemned sin in the flesh,
Nebo seč nemohl býti zákon, jelikož byl mdlý pro tělo, Bůh poslav Syna svého v podobnosti těla hřícha, a příčinou hřícha, potupil hřích na těle,
4 that the righteousness of the law might be fulfilled in us, who walk not according to the flesh, but according to the Spirit.
Aby spravedlnost zákona vyplněna byla v nás, kteříž nechodíme podlé těla, ale podlé Ducha.
5 For those who are according to the flesh, mind the things of the flesh; but those who are according to the Spirit, the things of the Spirit.
Ti zajisté, kteříž jsou podlé těla, chutnají to, což jest těla, ale ti, kteříž podlé Ducha, to, což jest Ducha.
6 For the mind of the flesh is death; but the mind of the Spirit is life and peace.
Nebo opatrnost těla jest smrt, opatrnost pak Ducha život a pokoj,
7 Because the mind of the flesh is enmity against God; for it is not subject to the law of God, nor indeed can it be.
Proto že opatrnost těla jest nepřítelkyně Bohu; nebo zákonu Božímu není poddána, aniž hned může býti.
8 Those, then, who are in the flesh, can not please God.
Protož ti, kteříž jsou v těle, Bohu se líbiti nemohou.
9 But you are not in the flesh, but in the Spirit, if indeed the Spirit of God dwells in you. Now, if any one has not the Spirit of Christ, he is not his.
Vy pak nejste v těle, ale v Duchu, poněvadž Duch Boží v vás přebývá. Jestližeť pak kdo Ducha Kristova nemá, tenť není jeho.
10 But if Christ is in you, the body is dead, on account of sin, but the Spirit is life, on account of righteousness.
A jestliť Kristus v vás, tedy ač tělo umrtveno jest pro hřích, však duch živ jest pro spravedlnost.
11 And if the Spirit of him who raised Jesus from the dead dwells in you, he that raised the Christ from the dead will give life to your mortal bodies, because of his Spirit that dwells in you.
Jestližeť pak Duch toho, kterýž vzkřísil Ježíše z mrtvých, v vás přebývá, tedy ten, kterýž vzkřísil Krista z mrtvých, obživí i smrtelná těla vaše, pro přebývajícího Ducha jeho v vás.
12 Therefore, brethren, we are debtors, not to the flesh, to live according to the flesh;
A takž tedy, bratří, dlužníciť jsme ne tělu, abychom podlé těla živi byli.
13 for if you live according to the flesh, you shall die: but if, through the Spirit, you put to death the deeds of the body, you shall live.
Nebo budete-li podlé těla živi, zemřete; pakli byste Duchem skutky těla mrtvili, živi budete.
14 For as many as are led by the Spirit of God, they are the sons of God.
Nebo kteřížkoli Duchem Božím vedeni bývají, ti jsou synové Boží.
15 For you have not again received the spirit of bondage, that you may fear; but you have received the spirit of adoption, by which we cry, Abba, Father.
Nepřijali jste zajisté ducha služby opět k bázni, ale přijali jste Ducha synovství, v němž voláme Abba, totiž Otče.
16 The Spirit itself testifies with our spirit, that we are the children of God;
Tenť Duch osvědčuje duchu našemu, že jsme synové Boží.
17 and, if children, then heirs; heirs of God, and joint-heirs with Christ, if indeed we suffer with him, that we may also be glorified together.
A jestliže synové, tedy i dědicové, dědicové zajisté Boží, spolu pak dědicové Kristovi, však jestliže spolu trpíme, abychom spolu i oslaveni byli.
18 For I consider the sufferings of the present time not worthy to be compared with the glory that shall be revealed for us.
Nebo tak za to mám, že nejsou rovná utrpení nynější oné budoucí slávě, kteráž se zjeviti má na nás.
19 For the earnest expectation of the creature waits for the revelation of the sons of God.
Nebo stvoření pečlivě jako vyhlídaje, očekává zjevení synů Božích.
20 For the creature was subject to frailty, (not by its own will, but for his sake who subjected it, )
Marnosti zajisté poddáno jest stvoření, nechtě, ale pro toho, kterýž je poddal,
21 in hope, that even the creature itself shall be made free from the bondage of corruption, and introduced into the glorious liberty of the children of God.
V naději, že i to stvoření vysvobozeno bude od služby porušení v svobodu slávy synů Božích.
22 For we know that every creature groans, and is in pain together, till now:
Nebo víme, že všecko stvoření spolu lká, a spolu ku porodu pracuje až posavad.
23 and not only they, but ourselves also, who have the first fruits of the Spirit, even we ourselves groan within ourselves, waiting for the adoption, the redemption of our body.
A netoliko ono, ale i my, prvotiny Ducha mající, i myť sami v sobě lkáme, zvolení synů očekávajíce, a tak vykoupení těla svého.
24 For we are saved by this hope; but hope that is seen is not hope; for, what any one sees, why does he also hope for it?
Nebo nadějí spaseni jsme. Naděje pak, kteráž se vidí, není naděje. Nebo což kdo vidí, proč by se toho nadál?
25 But if we hope for that which we see not we wait for it with patience.
Pakli čehož nevidíme, toho se nadějeme, tedy toho skrze trpělivost očekáváme.
26 In like manner, also, the Spirit helps our infirmities; for we know not what we should pray for as we ought, but the Spirit itself intercedes for us, with groanings unutterable.
Ano také i Duch pomocen jest mdlobám našim. Nebo zač bychom se měli modliti, jakž by náleželo, nevíme, ale ten Duch prosí za nás lkáními nevypravitelnými.
27 And he that searches the hearts knows what is the mind of the Spirit, that he intercedes for the saints according to the will of God.
Ten pak, kterýž jest zpytatel srdcí, zná, jaký by byl smysl Ducha, že podlé Boha prosí za svaté.
28 And we know that all things work together for good, to those who love God, to those who are called according to his purpose.
Vímeť pak, že milujícím Boha všecky věci napomáhají k dobrému, totiž těm, kteříž podlé uložení jeho povoláni jsou.
29 For those whom he foreknew, he predestinated to be conformed to the image of his Son, that he might be the first-born among many brethren:
Nebo kteréž předzvěděl, ty i předzřídil, aby byli připodobněni obrazu Syna jeho, aby on byl prvorozený mezi mnohými bratřími.
30 and those whom he predestinated he also called, and those whom he called he also justified, and those whom he justified he also glorified.
Kteréž pak předzřídil, těch i povolal, a kterýchž povolal, ty i ospravedlnil, a kteréž ospravedlnil, ty i oslavil.
31 What, then, shall we say to these things? If God be for us, who can be against us?
Což tedy díme k tomu? Kdyžť jest Bůh s námi, i kdo proti nám?
32 He that spared not his own Son, but delivered him up for us all, how will he not with him also freely give us all things?
Kterýž ani vlastnímu Synu svému neodpustil, ale za nás za všecky vydal jej, i kterakž by tedy nám s ním všech věcí nedal?
33 Who shall lay any thing to the charge of God’s elect? It is God that justifies.
Kdo bude žalovati na vyvolené Boží? Bůh jest, kterýž ospravedlňuje.
34 Who is he that condemns? It is Christ that died: rather, indeed, that has risen, who is at the right hand of God, who also intercedes for us.
Kdo jest, ješto by potupil? Kristus jest, kterýž umřel, nýbrž i z mrtvých vstal, a kterýž i na pravici Boží jest, kterýž i oroduje za nás.
35 Who shall separate us from the love of the Christ? Shall affliction, or distress, or persecution, or famine, or nakedness, or danger, or the sword?
Kdo nás odloučí od lásky Kristovy? Zarmoucení-li, aneb úzkost, neb protivenství? Zdali hlad, čili nahota? Zdali nebezpečenství, čili meč?
36 As it is written: For thy sake, we are killed all the day long; we are counted as sheep for the slaughter.
Jakož psáno jest: Pro tebe mrtveni býváme celý den, jmíni jsme jako ovce oddané k zabití.
37 Yet, in all these things, we are more than conquerors, through him that loved us.
Ale v tom ve všem udatně vítězíme, skrze toho, kterýž nás zamiloval.
38 For I am persuaded that neither death, nor life, nor angels, nor principalities, nor powers, nor things present, nor things to come,
Jist jsem zajisté, že ani smrt, ani život, ani andělé, ani knížatstvo, ani mocnosti, ani nastávající věci, ani budoucí,
39 nor hight, nor depth, nor any other creature, will be able to separate us from the love of God which is in Christ Jesus our Lord.
Ani vysokost, ani hlubokost, ani kterékoli jiné stvoření, nebude moci nás odloučiti od lásky Boží, kteráž jest v Kristu Ježíši, Pánu našem.
