Romans 11
1 I say, then, Has God rejected his people? It can not be. For I am an Israelite, of the posterity of Abraham, of the tribe of Benjamin.
Ptám se tedy: Zavrhl snad Bůh svůj národ? Rozhodně ne! Vždyť já jsem také židovské národnosti, potomek Abrahamův z větve Benjamínovy.
2 God has not rejected his people whom he foreknew. Know you not what the scripture says, in regard to Elijah? how he intercedes with God against Israel, saying:
Bůh nezavrhl svůj lid, který si předtím vybral. V Bibli se dočteme, že už Elijáš si Bohu na svůj národ stěžoval:
3 Lord, they have killed thy prophets, and digged down thy altars, and I am left alone, and they seek: my life.
„Pane, tvé proroky povraždili, tvé oltáře rozbořili. Už jen já jsem zůstal při tobě a také mně o život ukládají.“
4 But what says the answer of God to him? I have reserved for myself seven thousand men, who have not bowed the knee to Baal.
A co mu na to odpovídá Bůh? „Sedm tisíc věrných – kromě tebe – se bohům cizím ještě neklaní!“
5 Thus, then, at the present time also, there is a remnant according to the election of grace.
Stejně tak dnes je tu takový zbytek věrných. Bůh je ovšem nevyvolil pro jejich zásluhy, nýbrž ze své milosti.
6 And if the election is by grace, it is no longer by works; otherwise grace is no longer grace.
Tak tedy: o co se tolik snažili Izraelci, toho – kromě těch vyvolených – nedosáhli.
7 What then? Israel has not obtained that which he seeks; but the chosen have obtained it, and the rest have been hardened to this day,
8 as it is written: God has given them a spirit of stupor, eyes with which they can not see, and ears with which they can not hear.
Bůh je ranil slepotou, takže mají oči – a přesto nevidí, mají uši – a přesto neslyší, slepí a hluší jsou až dodnes.
9 And David says: Let their table become a trap, and a net, and a snare, and a recompense to them;
A David říká v jednom svém žalmu: „Jejich blahobyt ať je jim osidlem a kamenem úrazu.
10 let their eyes be darkened, so that they may not see, and let them bow down their back always.
Zatmi jim zrak, ať nevidí a pod břemenem stále se hrbí.“
11 I say, then, Have they stumbled, in order that they may fall? It can not be. But rather, through their fall, salvation has come to the Gentiles, to excite them to jealousy.
Ptám se tedy: Je snad smyslem jejich klopýtnutí, aby padli nadobro? V žádném případě!
12 Now, if their fall be the riches of the world, and their loss be the riches of the Gentiles, how much more shall their full acceptance be the riches of the world?
Jejich pád však umožnil záchranu pohanů, a to má probudit u židů zdravou žárlivost. Oč větším požehnáním pro svět bude návrat Izraele k Bohu, když jeho úpadek znamenal už takové dobrodiní!
13 For I speak to you, Gentiles; inasmuch as I am the apostle of the Gentiles, I do honor to my ministry,
Proto vám, bývalým pohanům, sloužím tak horlivě,
14 if, by any means, I may excite to jealousy those who are my flesh, and save some of them.
abych vyvolal žárlivost u svých soukmenovců a alespoň některé tak zachránil.
15 For, if the casting away of them be the reconciling of the world, what shall the reception of them be, but life from the dead?
To, že se ocitli v nepřátelském táboře, přineslo světu smíření s Bohem. A což teprve, až je Bůh znovu přijme! To bude přímo vzkříšení z mrtvých!
16 Now, if the first fruit is holy, the mass is holy also: and if the root is holy, the branches are holy also.
Co vyrostlo ze svatých kořenů, je rovněž svaté.
17 And if some of the branches were broken off, and you, being a wild olive, have been grafted in among them, and partake with them of the root and fatness of the olive,
Jestli byly některé větve ze svatého stromu ulomeny a vy, jako plané větve, naroubováni na jejich místo,
18 boast not against the branches; but if you boast, boast not that you bear the root, but that the root bears you.
nevypínejte se nad větve původní. Nezapomeňte, že kořen nese vás a ne naopak!
19 You will say then: The branches were broken off, that I might be grafted in.
Říkáš: „Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo.“
20 Well; on account of unbelief they were broken off; but you stand by faith. Be not high-minded, but fear.
Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti.
21 For if God spared not the natural branches, take heed, lest he spare not you.
Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe.
22 Behold, then, the goodness and severity of God: toward them that fell; severity; but toward you, goodness, if you continue in his goodness; otherwise, you also shall be cut off.
Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě – pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe.
23 And they, also, if they continue not in unbelief, shall be grafted in: for God is able to graft them in again.
A stejně i židé, vrátí-li se k Bohu, budou naroubováni zase zpět. Bude to tím snadnější, že Bůh je vlastně jen vrátí na jejich původní místo. Nemělo by vám zůstat tajemstvím, bratři, jaké úmysly má Bůh s Izraelem,
24 For if you were cut out from an olive-tree that is wild by nature, and were grafted, against nature, into a good olive, how much more shall these, which are the natural branches, be grafted into their own olive?
25 For I do not wish you, brethren, to be ignorant of this mystery―lest you be wise in your own conceit―that blindness has happened to Israel in part, till the full number of the Gentiles shall have come in.
a nechci vás ponechat jen vašim představám. Část židů zůstane od Boha odvrácena tak dlouho, dokud počet povolaných z ostatních národů nebude dovršen. Když se to stane,
26 And so all Israel shall be saved, as it is written: There shall come out of Zion the Deliverer, and he shall turn away ungodliness from Jacob.
otevře se cesta všemu Izraeli a nalezne spasení, jak píše Izajáš: „Z Jeruzaléma přijde vysvoboditel a všechnu bezbožnost z národa vymýtí.
27 And this is my covenant with them, when I shall take away their sins.
Já, Bůh, s nimi učiním smlouvu, že všechny jejich viny zahladím.“
28 As it respects the gospel, they are enemies of God for your sakes; but as it respects their election, they are beloved for the fathers sakes:
Jak se tedy máte na židy dívat? Nepřijali Pána Ježíše Krista, a proto je můžete pokládat za Boží odpůrce; přitom však nezapomínejte, že vás jejich vzdor přivedl k Božímu milosrdenství. Bůh je však stále miluje, protože jsou dětmi svých předků, které on vyvolil.
29 for God’s gifts and calling are irrevocable.
Když Bůh něco daruje, nebere to zpět; když někoho povolá, sám to neruší.
30 For as you formerly did not believe God, but now have obtained mercy through their unbelief;
Vy jste kdysi Boha odmítali, ale teď se vám dostalo Božího milosrdenství, když ho židé odmítli.
31 so, also, these have not now believed, that through the mercy shown to you, they also may obtain mercy.
V podobné situaci jsou teď oni. Staví se odmítavě k milosti, která byla udělena vám právě proto, aby ji nakonec mohli dostat i oni.
32 For God has delivered them all over to unbelief, that he may have mercy on them all. (eleēsē g1653)
Tak se všichni nerozdílně stali svou neposlušností stejně závislými na Boží milosti, jak Bůh chtěl. (eleēsē g1653)
33 O the depth of the riches, both of the wisdom and of the knowledge of God! How unsearchable are his judgments, and his ways past finding out!
Jak nesmírné je Boží bohatství, jak hluboká jeho moudrost a poznání. Jak nevyzpytatelná jeho rozhodnutí a nepředvídatelné jeho jednání!
34 For who has known the mind of the Lord? Or, who has been his counsellor?
Kdo může pochopit Boží myšlení, kdo byl kdy jeho poradcem?
35 Or, who has first given to him, and received from him a recompense?
Kdo mu kdy dal něco ze svého, aby mu to on musel vrátit?
