Mark 4
1 And again he began to teach by the sea; and a great multitude came together to him, so that he went into a ship, and sat in the sea: and the whole multitude was on the land near the sea.
A opět počal Ježíš učiti u moře. I shromáždil se k němu zástup mnohý, takže vstoupiv na lodí, seděl na moři, a všecken zástup byl na zemi podle moře.
2 And he taught them many things in parables, and said to them in his teaching:
I učil je mnohým věcem v podobenstvích, a pravil jim v učení svém:
3 Hear; Behold, the sower went forth to sow;
Slyšte. Aj, vyšel rozsevač, aby rozsíval.
4 and it came to pass, as he sowed, that some seed fell by the wayside, and the birds came and ate it up.
I stalo se v tom rozsívání, že jedno padlo podle cesty, a přiletělo ptactvo nebeské, i szobali je.
5 Other seed fell on stony ground, where it had not much earth: and it immediately sprung up, because it had no depth of earth.
A jiné padlo na místo skalnaté, kdežto nemělo mnoho země, a hned vzešlo; neb nemělo hlubokosti země.
6 And when the sun was up, it was scorched; and because it had no root, it withered away.
A když vyšlo slunce, uvadlo, a protože nemělo kořene, uschlo.
7 And other seed fell among thorns, and the thorns grew up and choked it, and it produced no fruit.
A jiné padlo mezi trní; i zrostlo trní, a udusilo je. I nevydalo užitku.
8 And other seed fell in the good ground, and produced fruit that grew up and increased, and produced, one thirty, one sixty, and one a hundred.
Jiné pak padlo v zemi dobrou, a dalo užitek vzhůru vstupující a rostoucí; přineslo zajisté jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné pak stý.
9 And he said: He that has ears to hear, let him hear.
I pravil jim: Kdo má uši k slyšení, slyš.
10 And when he was alone, those who were about him, with the twelve, asked him the meaning of the parable.
A když pak byl sám, tázali se ho ti, kteříž při něm byli, se dvanácti, na to podobenství.
11 And he said to them: To you it is given to know the mystery of the kingdom of God; but to those who are without, all things are done in parables;
I řekl jim: Vámť jest dáno, znáti tajemství království Božího, ale těm, kteříž jsou vně, v podobenství všecko se děje,
12 that they may surely see, and not perceive; and that they may surely hear, and not understand; lest they should turn to me, and their sins should be forgiven them.
Aby hledíce, hleděli, a neuzřeli, a slyšíce, slyšeli, a nesrozuměli, aby se snad neobrátili, a byli by jim odpuštěni hříchové.
13 And he said to them: Do you not understand this parable? And how then will you understand all parables?
I dí jim: Neznáte podobenství tohoto? A kterakž pak jiná všecka podobenství poznáte?
14 The sower sows the word.
Rozsevač, ten slovo rozsívá.
15 These are they that received seed by the wayside, where the word is sown; and when they hear, Satan immediately comes and takes away the word that was sown in their hearts.
Titoť pak jsou, ješto podle cesty símě přijímají, kdežto se rozsívá slovo, kteréž když oni slyší, ihned přichází satan a vynímá slovo, kteréž vsáto jest v srdcích jejich.
16 And these are they that, in like manner, received seed in stony places: who, when they hear the word, immediately receive it with joy:
A tak podobně ti, kteříž jako skalnatá země posáti jsou, kteřížto jakž uslyší slovo, hned s radostí přijímají je.
17 and they have no root in themselves, but endure for a time; afterward, when affliction or persecution arises on account of the word, they immediately take offense.
Než nemají kořene v sobě, ale jsou časní; potom když vznikne soužení a protivenství pro slovo Boží, hned se horší.
18 And these are they that received seed among thorns; who hear the word,
A tito jsou, jenž mezi trní posáti jsou, kteříž ač slovo slyší,
19 and the anxieties of this age, and the deceitfulness of riches, and desires for other things enter in and choke the word, and it becomes unfruitful. (aiōn g165)
Ale pečování tohoto světa a oklamání zboží, a jiné žádosti zlé k tomu přistupující, udušují slovo, takže bez užitku bývá. (aiōn g165)
20 And these are they that received seed on the good ground; who hear the word, and receive it, and bring forth fruit, one thirty, and one sixty, and one a hundred.
Titoť pak jsou, jenž v zemi dobrou símě přijali, kteříž slyší slovo Boží, a přijímají, a užitek přinášejí, jedno třidcátý, a jiné šedesátý, a jiné stý.
21 And he said to them: Is a lamp brought in that it may be put under the measure, or under the divan? Is it not brought that it may be put on the lamp-stand?
Dále pravil jim: Zdali rozsvícena bývá svíce, aby postavena byla pod nádobu nebo pod postel? Však aby na svícen vstavena byla.
22 For there is nothing hid that shall not be made known; nor has any thing been concealed, but that it may come into open view.
Nebo nic není skrytého, co by nebylo zjeveno; aniž jest co tak ukrytého, aby najevo nevyšlo.
23 If any one has ears to hear, let him hear.
Jestliže kdo má uši k slyšení, slyš.
24 And he said to them: Take heed how you hear; with what measure you measure, it shall be measured to you; and to you that hear, more shall be given;
I mluvil k nim: Vizte, co slyšíte. Kterou měrou budete měřiti, touť vám bude odměřeno, a přidáno bude vám poslouchajícím.
25 for whoever has, to him shall be given; and whoever has not, even that which he has shall be taken from him.
Nebo kdožť má, tomu bude dáno; a kdo nemá, i to, což má, bude od něho odjato.
26 And he said: So is the kingdom of God, as if a man should sow seed in the ground,
I pravil jim: Tak jest království Boží, jako kdyby člověk uvrhl símě v zemi.
27 and should sleep and rise, night and day, and the seed should spring up and grow, he knows not how.
A spal by, a vstával by ve dne i v noci, a semeno by vzešlo a vzrostlo, jakž on neví.
28 For the earth, of its own accord, produces fruit, first the blade; then the ear, then the full grain in the ear.
Nebo sama od sebe země plodí, nejprv bylinu, potom klas, potom plné obilé v klasu.
29 But when the fruit is ripe, immediately he sends forth the sickle, because the harvest is ready.
A když sezrá úroda, ihned přičiní srp; neboť jest nastala žeň.
30 And he said: To what shall we liken the kingdom of God? Or, by what similitude shall we illustrate it?
I řekl opět: K čemu připodobníme království Boží? Aneb kterému podobenství je přirovnáme?
31 It is like a grain of mustard, which, when it is sown in the ground, is less than all seeds that are in the ground;
Jest jako zrno horčičné, kteréžto, když vsáto bývá v zemi, menší jest ze všech semen, kteráž jsou na zemi.
32 yet, when it is sown, it grows up, and becomes larger than all garden-plants, and sends out great branches, so that the birds of the air can roost under its shadow.
Ale když vsáto bývá, roste, a bývá větší než všecky byliny, a činíť ratolesti veliké, takže pod stínem jeho mohou sobě ptáci nebeští hnízda dělati.
33 And with many such parables he spoke the word to them, as they were able to hear.
A takovými mnohými podobenstvími mluvil jim slovo, jakž mohli slyšeti.
34 But without a parable he did not speak to them; but when alone, he explained all things to his disciples.
A bez podobenství nemluvil jim, učedlníkům pak svým soukromí vykládal všecko.
35 And on the same day, when it was evening, he said to them: Let us go over to the opposite side.
I řekl jim v ten den, když již bylo večer: Plavme se na druhou stranu.
36 And when they had sent the multitude away, they took him with them, as he was in the ship; and there were other little ships with him.
A nechavše zástupu, pojali jej, tak jakž byl na lodičce. Ale i jiné lodičky byly s ním.
37 And there arose a great storm of wind, and the waves dashed into the ship, so that it was now full.
Tedy stala se bouře veliká od větru, až se vlny na lodí valily, takže se již naplňovala lodí.
38 And he was in the hinder part of the ship, asleep on the pillow. And they awoke him, and said to him: Teacher, carest thou not that we perish?
A on zzadu na lodí spal na podušce. I zbudili jej, a řekli jemu: Mistře, což pak nic nedbáš, že hyneme?
39 And he arose, and rebuked the wind, and said to the sea: Peace, be still. And the wind ceased, and there was a great calm.
I probudiv se, přimluvil větru a řekl moři: Umlkni a upokoj se. I přestal vítr, a stalo se utišení veliké.
40 And he said to them: Why are you so fearful? How is it that you have no faith?
I řekl jim: Proč se tak bojíte? Což ještě nemáte víry?
41 And they were greatly afraid, and said one to another: Who, then, is this, that even the wind and the sea obey him?
I báli se bázní velikou, a pravili jeden k druhému: Hle kdo jest tento, že i vítr i moře poslouchají jeho?
