Hebrews 9
1 Now, the first covenant also had ordinances of worship, and the worldly sanctuary:
Pravá smlouva měla svatostánek a pravidla bohoslužby.
2 for a tabernacle was constructed, the first, in which were the candlestick, and the table, and the presence bread; and this tabernacle is called holy.
Svatostánek měl podobu stanu, který byl oponou rozdělen na dvě části. Přední části se říkalo svatyně. Byl tam sedmiramenný svícen a stůl, na který bylo každou sobotu kladeno dvanáct chlebů.
3 But after the second vail, the tabernacle which is called the holy of holies;
Za závěsem byla velesvatyně
4 which had the golden censer, and the ark of the covenant overlaid on all sides with gold, in which were the golden pot that held the manna, and the rod of Aaron that budded, and the tables of the covenant;
Patřila k ní zlatá kadidelnice a zlatem kovaná truhla smlouvy, v ní byla zlatá nádoba s pokrmem, který Izraelci jedli na poušti, Áronův prut, kterým Bůh rozhodl o tom, kdo má vykonávat službu ve svatyni, a desky se zněním Desatera.
5 and over the ark, the cherubim of glory overshadowing the mercy-seat; of which things we can not now speak particularly.
Přikrývalo ji zlaté víko zvané slitovnice. Nad víkem držely stráž okřídlené bytosti nazvané cherubové.
6 Now, when these things were thus arranged, the priests went, at all times, into the first tabernacle, discharging the service of God.
Do svatyně denně vcházeli kněží pověření bohoslužbou.
7 But into the second, the high priest alone went, once during the year, not without blood, which he offered for himself, and for the errors of the people:
Do velesvatyně směl vejít jenom jedenkrát za rok velekněz. Přinášel krev jako oběť za bezděčné přestupky svoje i lidu.
8 the Holy Spirit signifying this, that the way into the most holy was not yet made manifest, while the first tabernacle was still standing,
Touto bohoslužbou Duch svatý naznačoval, že ještě nebyla otevřena cesta, která by vedla přímo k Bohu.
9 which, as a symbol, remains to the present time, in which are offered both gifts and sacrifices that can not make perfect, as it respects the conscience, him that does the service;
Všechno, co se ve svatyni dělo, bylo předobrazem budoucnosti. Dary a oběti nestačily uklidnit svědomí těch, kteří je přinášeli. Zachovávání předpisů o pokrmech, nápojích a všelijakém obmývání zajišťovalo vnější spravedlnost do chvíle, než přišel nový velekněz Ježíš Kristus. Ten vešel do větší a dokonalejší svatyně, kterou nepostavili lidé.
10 since he relies only on meats and drinks and various immersions, ordinances indeed of the flesh, which were imposed till the time of reformation.
11 But Christ, having come a high priest of the good things to come, through the greater and more perfect tabernacle, not made with hands, (that is, not of this building, )
12 entered, not by the blood of goats and calves, but by his own blood, once for all, into the most holy, having obtained eternal redemption. (aiōnios g166)
Místo krve kozlů a býků obětoval jednou provždy svou vlastní krev. Tak nám vydobyl věčné vykoupení. (aiōnios g166)
13 For if the blood of bulls and goats, and the ashes of a heifer sprinkling the unclean, cleanses them as it respects the purity of the flesh,
Krví kozlů a býků a ve vodě rozmíchaným popelem z jalovice skrápěl poskvrněné lidi a tak posvěcoval a očišťoval jejich těla.
14 how much more will the blood of the Christ, who, through the eternal Spirit, offered himself without spot to God, cleanse your conscience from dead works, in order that you may serve the living God? (aiōnios g166)
Krev bezúhonného Krista, který se obětoval Bohu, očišťuje naše svědomí od neužitečných skutků ke službě živému Bohu. (aiōnios g166)
15 And for this reason, he is the mediator of the new covenant: that, since his death has taken place for the redemption of transgressions that were under the former covenant, those who are called may receive the promise of the eternal inheritance. (aiōnios g166)
Kristus zemřel a tak se stal prostředníkem nové smlouvy, která zajišťuje vykoupení ze všech přestupků spáchaných v době platnosti staré smlouvy uzavřené s Izraelem. Můžeme se tedy pevně chopit toho, co bylo slíbeno. (aiōnios g166)
16 For where a testament is, it is necessary that there be brought in the death of the testator:
Ano, k závěti musí přistoupit smrt odkazujícího. Teprve potom je neměnná. Nelze ji vykonat, pokud je živ.
17 for a testament goes into effect after men are dead: seeing that it has no validity at all while the testator lives.
18 Wherefore, the first covenant was not instituted without blood.
Proto bylo zapotřebí krve i při uzavírání prvé smlouvy.
19 For when Moses had spoken to all the people every commandment of the law, lie took the blood of calves and of goats, with water and scarlet wool and hyssop, and sprinkled both the book itself and all the people, saying:
Když Mojžíš přečetl shromážděnému lidu všechna přikázání zákona, smíchal krev býků a kozlů s vodou, vzal rudou vlnu a větvičku yzopu a pokropil tou vodou knihu i shromáždění a řekl:
20 This is the blood of the covenant which God enjoins on you:
„Toto je krev smlouvy, kterou s vámi uzavřel Bůh.“
21 and, in like manner, he sprinkled with blood both the tabernacle, and all the vessels of the service.
Podobně postříkal krví svatostánek a všechno bohoslužebné náčiní.
22 And, indeed, according to the law, almost all things are cleansed by blood; and without the shedding of blood there is no remission.
Podle zákona je totiž téměř všechno očišťováno krví a bez prolití krve není odpuštění vin.
23 It was necessary, therefore, that the copies of the things in the heavens should be consecrated by these sacrifices; but that the heavenly things themselves should be consecrated by better sacrifices than these.
Takovým způsobem se muselo očišťovat to, co nebeskou svatyni jen připomínalo. Nebeská svatyně však vyžaduje vzácnější oběť.
24 For the Christ has not entered the holy places made with hands, the copies of the true; but he has entered heaven itself, now to present himself in the presence of God for us.
Kristus vešel do pravé nebeské svatyně, aby nás v ní před Bohem zastupoval; nevstoupil do její pozemské napodobeniny vytvořené lidmi.
25 Nor has he entered, that he should offer himself often, as the high priest enters the holy places every year with the blood of another:
Nepřinášel za nás svou oběť opakovaně, jako to každoročně dělával velekněz, který do svatyně vstupoval s krví cizí;
26 for then, he must have suffered often since the foundation of the world. But now once in the end of the ages, he has appeared in order to put away sin by the sacrifice of himself. (aiōn g165)
vždyť by za ta tisíciletí musel často trpět. Ale přišel nyní, aby jednou provždy svou obětí odčinil hřích. (aiōn g165)
27 And, as it is appointed to men once to die, and after this the judgment,
Člověk umírá jen jednou, a pak bude postaven před soud.
28 so the Christ was once offered to bear the sins of many; and to those who look for him he will appear the second time, without a sin-offering, in order to salvation.
Proto se i Kristus jednou obětoval a vzal na sebe hříchy mnohých. Podruhé se ukáže bez oběti za hříchy, aby zachránil ty, kteří ho očekávají.
