Acts 5
1 But a certain man named Ananias, with Sapphira his wife, sold a possession,
Svůj pozemek prodal i jistý Ananiáš a jeho manželka Zafira.
2 and kept back part of the price, and his wife was conscious of it; and he brought a certain part of it, and laid it at the feet of the apostles.
Ti se však domluvili, že část získaných peněz odnese Ananiáš apoštolům a bude je vydávat za celou částku.
3 But Peter said: Ananias, why has Satan filled your heart, that you should attempt to deceive the Holy Spirit, and keep back part of the price of the land?
Ale Petr mu řekl: „Ananiáši, tento podvod ti poradil sám ďábel. Tím, že se nás snažíš obelstít a vydáváš částku za celek, obelháváš vlastně svatého Ducha.
4 While it remained unsold, was it not your own? And after it was sold, was it not at your own disposal? Why have you purposed this thing in your heart? You have not lied to men, but to God.
Vždyť to pole bylo tvoje a mohl sis je klidně nechat. I stržené peníze patřily tobě a nikdo z nás by ti nevyčítal, kdyby sis je byl všechny ponechal. Co tě to jen napadlo? Chtěl jsi podvést nejen lidi, ale samotného Boha.“
5 And when Ananias heard these words, he fell down, and expired. And great fear came on all that heard these things.
Když to Ananiáš vyslechl, zhroutil se mrtev na zem. Všechny, kdo se to dověděli, naplnila hrůza.
6 And the young men arose and wound him in his mantle, and carried him out, and buried him.
Několik mladých mužů vyneslo Ananiášovo tělo, aby ho pohřbili.
7 And after an interval of about three hours, his wife, not knowing what had been done, came in.
Asi za tři hodiny přišla také Zafira, která netušila, co se mezitím odehrálo.
8 And Peter answered her: Tell me, did you sell the land for so much? She replied: Yes; for so much.
Petr se jí zeptal: „Poslyš, Zafiro, prodali jste to pole za tolik a za tolik?“Odpověděla: „Ano, jistě za tolik.“
9 But Peter said to her: Why is it that you have agreed together to tempt the Spirit of the Lord? Behold, the feet of those who have buried your husband are at the door, and they shall carry you out.
Na to Petr: „Proč jste se tak smluvili? To jste chtěli podvést Božího Ducha? Právě se vracejí chlapci, kteří pohřbili tvého muže. A tebe stihne stejný trest jako Ananiáše.“
10 And she immediately fell down at his feet, and expired. And the young men came in and found her dead; and they carried her out, and buried her by the side of her husband.
Zafira padla k Petrovým nohám a zemřela. Ti mládenci právě vešli do dveří a hned museli jít vykonat ještě druhý pohřeb do stejného hrobu.
11 And great fear came on all the church, and on all that heard these things.
To se samozřejmě rychle rozkřiklo nejen mezi věřícími, ale i mezi ostatními lidmi a všemi to hluboce otřáslo.
12 And many signs and wonders were done among the people by the hands of the apostles; (and they were all with one consent in Solomon’s porch.
Apoštolové se pravidelně scházeli v Šalomounově podloubí v chrámu,
13 And no one of the rest durst join himself to them; but the people magnified them.
kde se je nikdo neodvážil rušit. Stali se totiž mezi jeruzalémským lidem velmi populárními pro divy a zázračná uzdravení, která se děla jejich prostřednictvím.
14 And believers in the Lord were more and more added to them, multitudes both of men and women; )
15 so that they brought the sick out along the streets, and laid them on beds and couches, that even the shadow of Peter, as he passed along, might fall on some of them.
Došlo to tak daleko, že když měl jít Petr do chrámu nebo zpět, lidé podél cesty připravovali nemocné na rohožích a nosítkách, aby na ně padl alespoň Petrův stín.
16 And many people of the cities round about came to Jerusalem, bringing the sick, and those who were troubled by evil spirits, all of whom were cured.
Dokonce z širého okolí snášeli do Jeruzaléma nemocné a pomatené a všichni byli uzdraveni. A mnoho dalších mužů a žen uvěřilo Pánu a připojilo se k církvi.
17 But the chief priest arose, and all that were with him, (which is the sect of the Sadducees, ) and were filled with indignation;
Toto hnutí vyvolalo žárlivost a strach především u nejvyššího kněze a jeho přívrženců – saducejů. Ti totiž učili, že se žádné zázraky – a natož vzkříšení z mrtvých – nedějí.
18 and they laid their hands on the apostles, and put them in the public prison.
Dali proto apoštoly zatknout a uvěznit, tentokrát do městské věznice.
19 But an angel of the Lord opened the doors of the prison by night, and brought them out, and said:
Boží anděl však v noci otevřel dveře žaláře, vyvedl apoštoly ven a povzbudil je:
20 Go, stand in the temple, and speak to the people all the words of this life.
„Nebojte se, jděte zase do chrámu a říkejte lidem, jak mohou dosáhnout věčného života!“
21 And having heard this, they entered the temple, early in the morning, and taught. But the chief priest, and those who were with him, came and called together the Sanhedrim, and all the eldership of the sons of Israel, and sent to the prison to have them brought.
Poslechli a už na úsvitě byli v chrámu a učili. Mezitím velekněz a jeho stoupenci svolali zasedání velerady a přikázali, aby byli apoštolové předvedeni.
22 But when the attendants came, and found them not in the prison, they returned and reported,
Chrámoví strážci však našli vězení prázdné, vrátili se a podali hlášení:
23 saying: We found the prison closed with all safety, and the guards standing before the doors; but when we had opened, we found no one within.
„Věznice je v naprostém pořádku, dveře zamčené, strážní u nich drželi řádně hlídku, ale když jsme odemkli, uvnitř nikdo nebyl.“
24 When the priest and the captain of the temple and the chief priests heard these words, they were in doubt about them, what this could mean.
Velekněz, velitel a jeho chrámová stráž vyslechli tu zprávu a byli zmateni. Nevěděli, co si o tom mají myslet.
25 And some one came and reported to them: Behold, the men whom you put in prison are standing in the temple, and teaching the people.
Vtom někdo přiběhl a hlásil: „Ti muži, které jste včera uvěznili, jsou zase v chrámu a klidně mluví k lidem!“
26 Then went the captain with the attendants, and brought them without violence; for they feared the people, lest they should be stoned.
Velitel tam spěchal se stráží, ale neodvážili se žádného násilí, protože lid by je ukamenoval.
27 And when they had brought them, they made them stand before the Sanhedrim; and the chief priest asked them,
Apoštolové však s nimi šli dobrovolně před veleradu. Velekněz je obvinil:
28 saying: Did we not strictly charge you not to teach in this name? And behold, you have filled Jerusalem with your teaching, and you intend to bring this man’s blood upon us.
„Copak jsme vám nezakázali Ježíšovo jméno veřejně vyslovit? Jak to, že jste naplnili celý Jeruzalém svými výklady o něm a nás označujete za jeho vrahy?“
29 But Peter and the apostles answered and said: We must obey God rather than men.
Petr promluvil jménem ostatních apoštolů: „Boha přece musíme poslechnout víc než lidi.
30 The God of our fathers has raised up Jesus, whom you slew by hanging him on a tree.
To Bůh našich praotců vzkřísil z mrtvých Ježíše, kterého jste vy zabili potupným způsobem na římském kříži.
31 Him has God exalted to his right hand to be a Prince and a Savior, in order to give to Israel repentance and remission of sins:
Bůh mu však svěřil veliký úkol Mesiáše a Vysvoboditele. Jenom on může Izraeli odpustit jeho hříchy, když se mu ovšem pokoříte.
32 and we are witnesses of these things, and so is the Holy Spirit also, whom God has given to them that obey him.
My jsme svědkové všeho, co říkáme. Jasným dokladem vám může být moc svatého Ducha, kterou Bůh dal těm, kdo si už dali říct a učinili pokání.“
33 And when they heard this, they were enraged; and they determined to put them to death.
To ovšem veleradu rozzuřilo a ozvalo se volání, aby byli apoštolové popraveni.
34 Then arose a certain man in the Sanhedrim, a Pharisee, named Gamaliel, a teacher of the law, who was honored by all the people; and he commanded them to put the apostles out for a little while,
O slovo se však přihlásil známý farizejský učitel zákona Gamaliel, muž značné autority, a dal pokyn, aby na chvíli obžalované odvedli.
35 and said to them: Men of Israel, consider well with yourselves what you are about to do to these men.
Pak oslovil veleradu: „Izraelci, dobře si rozmyslete, co chcete udělat s těmito lidmi.
36 For before these days Theudas arose, declaring himself to be some great one; to whom a number of men, about four hundred, joined themselves; and he was slain; and all, as many as believed him, were scattered and brought to naught.
Vzpomínáte na rozruch kolem Teuda? Ten ze sebe dělal velkou osobnost a shromáždil na čtyři sta přívrženců. Když však zemřel, jeho lidé se rozprchli a všechno utichlo.
37 After this man, Judas the Galilean arose, in the days of the enrollment, and drew over many people after him; and he was destroyed, and all, as many as believed him, were scattered.
Nebo vzpomeňte na povstání Judy z Galileje za sčítání lidu. Měl hodně následovníků, ale i on zahynul a jeho tlupa se rozptýlila.
38 And now I say to you, keep away from these men, and let them alone; for if this counsel or this work be of men, it will come to an end;
A tak vám radím, nechte ty lidi prostě na pokoji. Jestli je to zase nějaké lidské hnutí, brzo se rozpadne.
39 but if it is of God, you can not bring it to an end: and take heed, lest you be found fighting also against God.
Stojí-li však za tím Bůh, nic proti tomu nezmůžete a vlastně byste se snažili bojovat s Bohem.“Dali na jeho radu.
40 And they were persuaded by him; and when they had called the apostles in and scourged them, they commanded them not to speak in the name of Jesus, and let them go.
Opět předvedli apoštoly, vyměřili jim obvyklý trest bičování a znovu jim přísně zakázali hlásat cokoliv o Ježíšovi a šířit jeho učení. Pak je propustili.
41 Then, they went from the presence of the Sanhedrim, rejoicing that they were thought worthy to suffer shame for his name’s sake.
Apoštolové šli ze soudu a radovali se, že byli vyznamenáni těžkostmi a utrpením pro jméno Pána Ježíše.
42 And daily in the temple, and from house to house, they ceased not to teach and to preach Jesus the Christ.
Učili i nadále každý den o Ježíšovi a jak v soukromí, tak na veřejnosti ho prohlašovali za Božího Syna.
