1 Corinthians 7
1 Now concerning the things of which you wrote to me, it is good for a man not to touch a woman.
O čemž jste mi pak psali, k tomuť vám toto odpovídám: Dobréť by bylo člověku ženy se nedotýkati.
2 But, to avoid lewd practices, let every man have his own wife, and every woman her own husband.
Ale pro uvarování se smilstva, jeden každý manželku svou měj a jedna každá měj muže svého.
3 Let the husband render to the wife that which is due, and likewise, also, the wife to the husband.
Muž k ženě povinnou přívětivost okazuj, a tak podobně i žena muži.
4 The wife has not power over her own body, but the husband; likewise, also, the husband has not power over his own body, but the wife.
Žena vlastního těla svého v moci nemá, ale muž; též podobně i muž těla svého vlastního v moci nemá, ale žena.
5 Debar not one another, unless by agreement for a time, that you may have leisure for prayer; and come together again, lest Satan tempt you through your incontinence.
Nezbavujte jeden druhého, leč by to bylo z společného svolení na čas, abyste se uprázdnili ku postu a k modlitbě; a potom zase k témuž se navraťte, aby vás nepokoušel satan pro nezdrželivost vaši.
6 But this I say by permission, not by commandment:
Ale toť pravím podle dopuštění, ne podle rozkazu.
7 for I could wish that all men were even as I am myself. But each one has his own gift from God, one in this way, another in that.
Nebo chtěl bych, aby všickni lidé tak byli jako já, ale jeden každý svůj vlastní dar od Boha má, jeden tak a jiný jinak.
8 But I say to the unmarried and to the widows: It would be good for them, if they remain as I myself.
Pravím pak neženatým a vdovám: Dobré jest jim, aby tak zůstali jako i já.
9 But if they can not be continent, let them marry; for it is better to marry than to burn.
Pakliť se nemohou zdržeti, nechažť v stav manželský vstoupí; nebo lépe jest v stav manželský vstoupiti nežli páliti se.
10 But to the married I give commandment, not I, but the Lord: Let not the wife leave her husband:
Vdaným pak přikazuji ne já, ale Pán, řka: Manželka od muže neodcházej.
11 but if she leave him, let her remain unmarried, or be reconciled to her husband: and, let not the husband put away his wife.
Pakliť by odešla, zůstaniž nevdaná, anebo smiř se s mužem svým. Tolikéž muž nepropouštěj ženy.
12 But to the rest, I, and not the Lord, say: If any brother has a wife that believes not, and she is well pleased to dwell with him, let him not put her away.
Jiným pak pravím já, a ne Pán: Má-li který bratr manželku nevěřící, a ta povoluje býti s ním, nepropouštějž jí.
13 And if any woman has a husband that believes not, and he is well pleased to dwell with her, let her not put him away.
A má-li která žena muže nevěřícího, a on chce býti s ní, nepropouštěj ho.
14 For the unbelieving husband is sanctified by the wife, and the unbelieving wife is sanctified by the husband; for if not, then are your children unclean; but now they are holy.
Posvěcenť jest zajisté nevěřící muž pro ženu věřící, a žena nevěřící posvěcena jest pro muže; sic jinak děti vaši nečistí by byli, ale nyní svatí jsou.
15 But if the unbelieving depart, let him depart; the brother or sister is not bound in such cases. But God has called us to live in peace.
Pakliť nevěřící odjíti chce, nechať jde. Neníť manem bratr neb sestra v takové věci, ale ku pokoji povolal nás Bůh.
16 For how do you know, O wife, but that you may save your husband? Or how do you know, husband, but that you may save your wife?
A kterak ty víš, ženo, získáš-li muže svého? Anebo co ty víš, muži, získáš-li ženu?
17 But as God has assigned a place to every one, as the Lord has called every one, so let him continue to live: and so do I command in all the churches.
Ale jakž jednomu každému odměřil Bůh a jakž jednoho každého povolal Pán, tak choď. A takť ve všech církvech řídím.
18 Has any one been called that had been circumcised? Let him not seek to remove the mark of circumcision. Has any one been called that had not been circumcised? Let him not be circumcised,
Obřezaný někdo povolán jest? Neuvodiž na sebe neobřezání; pakli kdo v neobřízce povolán, neobřezuj se.
19 Circumcision is nothing, and uncircumcision is nothing; but the keeping of the commandments of God is our aim.
Nebo obřízka nic není, a neobřízka také nic není, ale zachovávání přikázání Božích.
20 Let every one remain in that condition in which he was, when called.
Jeden každý v povolání tom, jímž povolán jest, zůstávej.
21 Were you a servant when you were called? Care not for it. But if you can become free, rather enjoy your freedom.
Služebníkem byv, povolán jsi? Nedbej na to. Pakli bys mohl býti svobodný, raději toho užívej.
22 For he that is in the Lord, having been called when a servant, is the Lord’s freedman. Likewise, also, the freeman who has been called, is Christ’s servant.
Nebo kdož jest v Pánu povolán, byv služebníkem, osvobozený jest Páně. Též podobně kdož jest povolán byv svobodný, služebník jest Kristův.
23 You have been bought with a price; become not the servants of men.
Za mzdu koupeni jste, nebuďtež služebníci lidští.
24 Brethren, let every one, in whatever condition he is called, abide in this with God.
Jeden každý, jakž povolán jest, bratří, v tom zůstávej před Bohem.
25 But with respect to virgins, I have no commandment of the Lord: yet I give my judgment as one that is enabled, by the mercy of the Lord, to be faithful.
O pannách pak přikázání Páně nemám, ale však radu dávám, jakožto ten, jemuž z milosrdenství svého Pán dal věrným býti.
26 I think, then, that this is good for the present affliction―that it is good for a man to be as he is.
Za toť pak mám, že jest to dobré pro nastávající potřebu, totiž že jest dobré člověku tak býti.
27 Are you bound to a wife? Seek not a separation. Are you loosed from a wife? Seek not a wife.
Přivázán-lis k ženě, nehledej rozvázání. Jsi-li prost od ženy, nehledej ženy.
28 But if you should marry, you would not sin. And if a virgin should marry, she would not sin. But such will have affliction in the flesh. But I spare you.
Pakli bys ses i oženil, nezhřešils, a vdala-li by se panna, nezhřešila; ale trápení těla míti budou takoví; jáť pak vám odpouštím.
29 Now, this I say, brethren, the time is fraught with trials. It remains that those who have wives be as though they had them not;
Ale totoť vám pravím, bratří, protože čas ostatní jest ukrácený: náležíť tedy, aby i ti, kteříž mají ženy, byli, jako by jich neměli.
30 and those who weep, as though they wept not; and those who rejoice, as though they rejoiced not; and those who buy, as though they possessed not:
A kteříž plačí, jako by neplakali, a kteříž se radují, jako by se neradovali, a kteříž kupují, jako by nevládli,
31 and those who use this world, as not abusing it; for the outward show of this world passes away.
A kteříž užívají tohoto světa, jako by neužívali. Neboť pomíjí způsob tohoto světa.
32 But I would have you to be without anxiety. The unmarried man is concerned about the things of the Lord, how he may please the Lord:
A já bych rád chtěl, abyste vy bez pečování byli. Nebo kdo ženy nemá, pečuje o to, což jest Páně, kterak by se líbil Pánu.
33 but he that is married, is concerned about the things of the world, how he may please his wife.
Ale kdo se oženil, pečuje o věci tohoto světa, kterak by se líbil ženě.
34 There is a difference also between a wife and a virgin. The unmarried woman is concerned about the things of the Lord, that she may be holy in body and in spirit; but she that is married, is concerned about the things of the world, how she may please her husband.
Rozdílnéť jsou jistě žena a panna. Nevdaná pečuje o to, což jest Páně, aby byla svatá i tělem i duchem, ale vdaná pečuje o věci světa, kterak by se líbila muži.
35 I speak this for your own profit; not that I would entangle you, but that you may decorously and devotedly wait upon the Lord, without distraction.
Totoť pak pravím proto, abych vám to, což jest užitečnějšího, ukázal, ne abych na vás osidlo uvrhl, ale abyste slušně a případně Pána se přídrželi bez všeliké roztržitosti.
36 But if any man thinks he would treat his virgin daughter amiss, should she pass the bloom of life, and it is necessary that it should be so, let him do as he pleases, he does not sin; let them ( the suitor and the daughter ) marry.
Pakli kdo za neslušnou věc své panně pokládá pomíjení času k vdání, a tak by se státi mělo, učiň, jakžkoli chce, nezhřeší. Nechažť ji vdá.
37 But he that stands firm in his purpose, having no necessity to give his daughter in marriage, but has liberty with respect to his own will, and has thus decided in his own heart, that he will keep his daughter a virgin, does well.
Ale kdož jest se pevně ustavil v srdci svém, a není mu toho potřeba, ale v moci má vlastní vůli svou, a to uložil v srdci svém, aby choval pannu svou, dobře činí.
38 So then, even he that gives her in marriage, does well; but he that gives her not in marriage, does better.
A tak i ten, kdož vdává pannu svou, dobře činí, ale kdo nevdává, lépe činí.
39 The wife is bound as long as her husband lives; but if her husband die, she is free to be married to whom she will, only in the Lord.
Žena přivázána jest k manželství zákonem dotud, dokudž její muž živ jest. Pakli by umřel muž její, svobodná jest; můž se vdáti, za kohož chce, toliko v Pánu.
40 But she is happier, in my judgment, if she remains as she is; and I think that I have, also, the Spirit of God.
Ale blahoslavenější jest, zůstala-li by tak, podle mého soudu. Mámť pak za to, žeť i já mám Ducha Božího.
