1 Corinthians 11
1 Be imitators of me, as I am of Christ.
Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.
2 Now, I praise you, brethren, because you remember me in all things, and keep the traditions as I delivered them to you.
Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.
3 But I wish you to know, that the head of every man is the Christ, and the head of the woman is the man; and the head of Christ is God.
Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.
4 Every man that prays or prophesies, having his head covered, dishonors his head.
Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.
5 But every woman that prays or prophesies with her head uncovered, dishonors her head: for it is one and the same as if she was shaved.
Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.
6 For if a woman has no vail on, let her also be shaved. But if it is a shame to a woman to be shorn or shaven, let her have a vail.
Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.
7 For a man ought not to vail his head, because he is the image and glory of God; but the woman is the glory of the man.
Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.
8 For the man is not of the woman, but the woman of the man:
Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.
9 for the man was not created for the woman, but the woman for the man.
Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.
10 For this reason ought the woman to have a token of subjection on her head, on account of the angels.
Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.
11 But neither is the woman without the man, nor the: man without the woman, in the Lord.
Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.
12 For as the woman is of the man, so also is the man by the woman; but all things are of God.
Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.
13 Judge in yourselves, whether it is becoming that a woman pray to God unvailed.
Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.
14 Does not nature itself teach you, that, if a man has long hair, it is a dishonor to him?
Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?
15 But if a woman has long hair, it is a glory to her; for her hair is given to her for a vail.
Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.
16 But if any one seems to be contentious, we have no such custom, nor have the churches of God.
Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.
17 But I praise you not in this, which I now mention, that you come together, not for the better, but for the worse.
Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.
18 For, in the first place, when you come together in the church, I hear that there are schisms among you, and I partly believe it:
Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.
19 for there must be sects among you, that the approved may be made known among you.
Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.
20 When, therefore, you come together in one place, it is not to eat the Lord’s supper;
A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,
21 for each one, in eating, takes before another, his own supper; and one is hungry, and another is drunken.
Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.
22 What, have you not houses in which to eat and drink? or do you despise the church of God, and put those to shame who have nothing to eat? What shall I say to you? Shall I praise you in this? I praise you not.
A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Èili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.
23 For I received from the Lord that which I also delivered to you: That the Lord Jesus, on the night in which he was delivered up, took bread;
Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,
24 and when he had given thanks, he broke it, and said: Take, eat; this is my body, which is broken for you; do this in remembrance of me.
A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.
25 In like manner also, the cup, after he had supped, saying: This cup is the new covenant in my blood: do this, as often as you drink it, in remembrance of me.
Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.
26 For as often as you eat this bread, and drink this cup, you do show the Lord’s death till he come.
Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.
27 Wherefore he that eats this bread, or drinks this cup of the Lord, in an improper manner, shall be guilty of the body and the blood of the Lord.
A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.
28 But let a man examine himself, and so let him eat of this bread, and drink of this cup:
Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.
29 for he that eats and drinks in an improper manner, eats and drinks condemnation to himself, not discerning the Lord’s body.
Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.
30 For this reason, many among you are weak and sick, and many sleep.
Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,
31 For if we would judge ourselves, we should not be judged;
Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.
32 but being judged, we are chastened by the Lord, that we may not be condemned with the world.
Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.
33 Wherefore, my brethren, when you come together to eat, wait for one another:
A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.
34 and if any one is hungry, let him eat at home, that you come not together for condemnation. But other things I will set in order when I come.
Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
