Titus 3
1 Put them in mind to be in subjection to rulers, to authorities, to be obedient, to be ready unto every good work,
Napomínej jich, ať jsou knížatům a mocnostem poddáni, jich poslušni, a ať jsou k každému skutku dobrému hotovi.
2 to speak evil of no man, not to be contentious, to be gentle, showing all meekness toward all men.
Žádnému ať se nerouhají, nejsou svárliví, ale přívětiví, dokazujíce všeliké tichosti ke všem lidem.
3 For we also once were foolish, disobedient, deceived, serving divers lusts and pleasures, living in malice and envy, hateful, hating one another.
Byliť jsme zajisté i my někdy nesmyslní, tvrdošijní, bloudící, sloužíce žádostem a rozkošem rozličným, v zlosti a v závisti bydlíce, ohyzdní, vespolek se nenávidíce.
4 But when the kindness of God our Saviour, and his love toward man, appeared,
Ale když se zjevila dobrota a láska k lidem Spasitele našeho Boha,
5 not by works [done] in righteousness, which we did ourselves, but according to his mercy he saved us, through the washing of regeneration and renewing of the Holy Spirit,
Ne z skutků spravedlnosti, kteréž bychom my činili, ale podle milosrdenství svého spasil nás, skrze obmytí druhého narození, a obnovení Ducha svatého,
6 which he poured out upon us richly, through Jesus Christ our Saviour;
Kteréhož vylil na nás hojně, skrze Jezukrista Spasitele našeho,
7 that, being justified by his grace, we might be made heirs according to the hope of eternal life. (aiōnios g166)
Abychom, ospravedlněni jsouce milostí jeho, byli dědicové v naději života věčného. (aiōnios g166)
8 Faithful is the saying, and concerning these things I desire that thou affirm confidently, to the end that they who have believed God may be careful to maintain good works. These things are good and profitable unto men:
Věrnáť jest řeč tato, a chciť, abys těch věcí potvrzoval, ať se snaží v dobrých skutcích předčiti všickni, kteříž uvěřili Bohu. A toť jsou ty věci dobré, i lidem užitečné.
9 but shun foolish questionings, and genealogies, and strifes, and fightings about the law; for they are unprofitable and vain.
Nemoudré pak otázky, a vyčítání rodů, a sváry, a hádky o věci zákonní zastavuj; nebť jsou neužitečné a marné.
10 A factious man after a first and second admonition refuse;
Èlověka kacíře po jednom neb druhém napomínání vyvrz,
11 knowing that such a one is perverted, and sinneth, being self-condemned.
Věda, že takový jest převrácený, a hřeší, svým vlastním soudem jsa odsouzen.
12 When I shall send Artemas unto thee, or Tychicus, give diligence to come unto me to Nicopolis: for there I have determined to winter.
Když pošli k tobě Artemana aneb Tychika, snaž se přijíti ke mně do Nikopolim; neb jsem umínil tu přes zimu pobýti.
13 Set forward Zenas the lawyer and Apollos on their journey diligently, that nothing be wanting unto them.
Zéna, učeného v Zákoně, a Apollo s pilností vyprovoď, ať v ničemž nemají nedostatku.
14 And let our [people] also learn to maintain good works for necessary uses, that they be not unfruitful.
A nechažť se také učí i naši v dobrých skutcích předčiti, a zvláště, kdež jsou toho potřeby, aby nebyli neužiteční.
15 All that are with me salute thee. Salute them that love us in faith. Grace be with you all.
Pozdravují tě, kteříž jsou se mnou, všickni. Pozdraviž těch, kteříž nás milují u víře. Milost Boží budiž se všemi vámi. Amen. K Titovi, kterýž první biskup církve Kretenské skrze vzkládání rukou zřízen byl, psán z Nikopoli města Macedonského.
