Psalms 144
1 [A Psalm] of David. Blessed be Jehovah my rock, Who teacheth my hands to war, [And] my fingers to fight:
Davidův. Požehnaný Hospodin skála má, kterýž učí ruce mé boji, a prsty mé bitvě.
2 My lovingkindness, and my fortress, My high tower, and my deliverer; My shield, and he in whom I take refuge; Who subdueth my people under me.
Milosrdenství mé a hrad můj, útočiště mé, vysvoboditel můj, a štít můj, protož v něhoť já doufám; onť mi podmaňuje lidi.
3 Jehovah, what is man, that thou takest knowledge of him? Or the son of man, that thou makest account of him?
Hospodine, co jest člověk, že se znáš k němu, a syn člověka, že ho sobě tak vážíš?
4 Man is like to vanity: His days are as a shadow that passeth away.
Èlověk marnosti podobný jest, dnové jeho jako stín pomíjející.
5 Bow thy heavens, O Jehovah, and come down: Touch the mountains, and they shall smoke.
Hospodine, nakloň svých nebes a sstup, dotkni se hor, a kouřiti se budou.
6 Cast forth lightning, and scatter them; Send out thine arrows, and discomfit them.
Sešli hromobití a rozptyl je, vypusť střely své a poraz je.
7 Stretch forth thy hand from above; Rescue me, and deliver me out of great waters, Out of the hand of aliens;
Vztáhni ruku svou s výsosti, vysvoboď mne, a vytrhni mne z vod mnohých, z ruky cizozemců.
8 Whose mouth speaketh deceit, And whose right hand is a right hand of falsehood.
Jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich jest pravice lživá.
9 I will sing a new song unto thee, O God: Upon a psaltery of ten strings will I sing praises unto thee.
Bože, píseň novou zpívati budu tobě na loutně, a na desíti strunách žalmy tobě prozpěvovati,
10 Thou art he that giveth salvation unto kings; Who rescueth David his servant from the hurtful sword.
Dávajícímu vítězství králům, a vysvobozujícímu Davida, služebníka svého od meče vražedlného.
11 Rescue me, and deliver me out of the hand of aliens, Whose mouth speaketh deceit, And whose right hand is a right hand of falsehood.
Vysvoboď mne, a vytrhni mne z ruky cizozemců, jejichž ústa mluví marnost, a pravice jejich pravice lživá.
12 When our sons shall be as plants grown up in their youth, And our daughters as corner-stones hewn after the fashion of a palace;
Aby synové naši byli jako štípkové zdárně rostoucí v mladosti své, a dcery naše jako úhelní kamenové, tesaní ku podobenství chrámu.
13 [When] our garners are full, affording all manner of store, [And] our sheep bring forth thousands and ten thousands in our fields;
Špižírny naše plné ať vydávají všelijaké potravy; dobytek náš ať rodí na tisíce, a na deset tisíců v stájích našich.
14 [When] our oxen are well laden; [When there is] no breaking in, and no going forth, And no outcry in our streets:
Volové naši ať jsou vytylí; ať není vpádu ani zajetí, ani naříkání na ulicích našich.
15 Happy is the people that is in such a case; [Yea], happy is the people whose God is Jehovah.
Blahoslavený lid, jemuž se tak děje, blahoslavený ten lid, jehož Hospodin Bohem jest.
