Romans 6
1 What shall we say then? Shall we continue in sin, that grace may abound?
Což tedy díme? Zůstaneme v hříchu, aby se milost rozhojnila?
2 May it never be! We who died to sin, how could we live in it any longer?
Nikoli. Kdož jsme zemřeli hříchu, kterakž ještě živi budeme v něm?
3 Or do not you know that all of us who were baptized into Christ Jesus were baptized into his death?
Zdaliž nevíte, že kteřížkoli pokřtěni jsme v Krista Ježíše, v smrt jeho pokřtěni jsme?
4 We were buried therefore with him through baptism into death, that just as Christ was raised from the dead through the glory of the Father, so we also might walk in newness of life.
Pohřbeni jsme tedy s ním skrze křest v smrt, abychom, jakož z mrtvých vstal Kristus k slávě Otce, tak i my v novotě života chodili.
5 For if we have become united with him in the likeness of his death, we will also be part of his resurrection;
Nebo poněvadž jsme s ním vštípeni připodobněním smrti jeho, tedyť i vzkříšením budeme,
6 knowing this, that our old man was crucified with him, that the body of sin might be done away with, so that we would no longer be in bondage to sin.
To vědouce, že starý člověk náš s ním spolu ukřižován jest, aby bylo umrtveno tělo hřícha, abychom již potom nesloužili hříchu.
7 For he who has died has been freed from sin.
Nebo kdožť umřel, ospravedlněn jest od hříchu.
8 But if we died with Christ, we believe that we will also live with him,
Jestližeť jsme pak zemřeli s Kristem, věřímeť, že spolu s ním také živi budeme,
9 knowing that Christ, being raised from the dead, dies no more. Death no longer has dominion over him!
Vědouce, že Kristus vstav z mrtvých, již více neumírá, smrt nad ním již více nepanuje.
10 For the death that he died, he died to sin one time; but the life that he lives, he lives to God.
Nebo žeť umřel, hříchu umřel jednou; že pak jest živ, živ jest Bohu.
11 Thus consider yourselves also to be dead to sin, but alive to God in Christ Jesus our Lord.
Tak i vy za to mějte, že jste zemřeli zajisté hříchu, ale živi jste Bohu v Kristu Ježíši, Pánu našem.
12 Therefore do not let sin reign in your mortal body, that you should obey it in its lusts.
Nepanujž tedy hřích v smrtelném těle vašem, abyste povolovali jemu v žádostech jeho.
13 Also, do not present your members to sin as instruments of unrighteousness, but present yourselves to God as alive from the dead, and your members as instruments of righteousness to God.
Aniž vydávejte oudů svých za odění nepravosti hříchu, ale vydávejte se k službě Bohu, jako byvše mrtví, již živí, a oudy své za odění spravedlnosti Bohu.
14 For sin will not have dominion over you, for you are not under law, but under grace.
Nebo hřích nebude panovati nad vámi; nejste zajisté pod zákonem, ale pod milostí.
15 What then? Shall we sin because we are not under law but under grace? May it never be!
Což pak? Hřešiti budeme, když nejsme pod zákonem, ale pod milostí? Nikoli.
16 Do not you know that when you present yourselves as servants and obey someone, you are the servants of whomever you obey, whether of sin to death, or of obedience to righteousness?
Zdaliž nevíte, že komuž se vydáváte za služebníky ku poslušenství, toho jste služebníci, kohož posloucháte, buď hříchu k smrti, buď poslušenství k spravedlnosti?
17 But thanks be to God that, whereas you were bondservants of sin, you became obedient from the heart to that form of teaching to which you were delivered.
Ale díka Bohu, že byvše služebníci hřícha, uposlechli jste z srdce způsobu učení toho, v kteréž uvedeni jste.
18 Being made free from sin, you became bondservants of righteousness.
Vysvobozeni pak jsouce od hříchu, učiněni jste služebníci spravedlnosti.
19 I speak in human terms because of the weakness of your flesh; for as you presented your members as servants to uncleanness and to wickedness upon wickedness, even so now present your members as servants to righteousness for sanctification.
Po lidsku pravím, pro mdlobu těla vašeho: Jakž jste vydávali oudy své v službu nečistotě a nepravosti k činění nepravosti, tak nyní vydávejte oudy své v službu spravedlnosti ku posvěcení.
20 For when you were servants of sin, you were free from righteousness.
Nebo když jste byli služebníci hřícha, cizí jste byli od spravedlnosti.
21 What fruit then did you have at that time in the things of which you are now ashamed? For the end of those things is death.
Jaký jste pak užitek měli tehdáž toho, začež se nyní stydíte? Konec zajisté těch věcí jest smrt.
