Romans 11
1 I ask then, did God reject his people? May it never be! For I also am an Israelite, a descendant of Abraham, of the tribe of Benjamin.
Ptám se tedy: Zavrhl snad Bůh svůj národ? Rozhodně ne! Vždyť já jsem také židovské národnosti, potomek Abrahamův z větve Benjamínovy.
2 God did not reject his people, whom he foreknew. Or do not you know what the Scripture says about Elijah? How he pleads with God against Israel:
Bůh nezavrhl svůj lid, který si předtím vybral. V Bibli se dočteme, že už Elijáš si Bohu na svůj národ stěžoval:
3 “Lord, they have killed your prophets. They have broken down your altars. I am left alone, and they seek my life.”
„Pane, tvé proroky povraždili, tvé oltáře rozbořili. Už jen já jsem zůstal při tobě a také mně o život ukládají.“
4 But how does God answer him? “I have reserved for myself seven thousand men who have not bowed the knee to Baal.”
A co mu na to odpovídá Bůh? „Sedm tisíc věrných – kromě tebe – se bohům cizím ještě neklaní!“
5 Even so too at this present time also there is a remnant according to the election of grace.
Stejně tak dnes je tu takový zbytek věrných. Bůh je ovšem nevyvolil pro jejich zásluhy, nýbrž ze své milosti.
6 And if by grace, then it is no longer of works; otherwise grace is no longer grace. But if it is of works, it is no longer grace; otherwise work is no longer work.
Tak tedy: o co se tolik snažili Izraelci, toho – kromě těch vyvolených – nedosáhli.
7 What then? That which Israel seeks for, that he did not obtain, but the chosen ones obtained it, and the rest were hardened.
8 According as it is written, “God gave them a spirit of stupor, eyes that they should not see, and ears that they should not hear, to this very day.”
Bůh je ranil slepotou, takže mají oči – a přesto nevidí, mají uši – a přesto neslyší, slepí a hluší jsou až dodnes.
9 David says, “Let their table be made a snare, a trap, a stumbling block, and a retribution to them.
A David říká v jednom svém žalmu: „Jejich blahobyt ať je jim osidlem a kamenem úrazu.
10 Let their eyes be darkened, that they may not see. Always keep their backs bent.”
Zatmi jim zrak, ať nevidí a pod břemenem stále se hrbí.“
11 I ask then, did they stumble that they might fall? May it never be! But by their fall salvation has come to the Gentiles, to provoke them to jealousy.
Ptám se tedy: Je snad smyslem jejich klopýtnutí, aby padli nadobro? V žádném případě!
12 Now if their fall is the riches of the world, and their loss the riches of the Gentiles, how much more their fullness!
Jejich pád však umožnil záchranu pohanů, a to má probudit u židů zdravou žárlivost. Oč větším požehnáním pro svět bude návrat Izraele k Bohu, když jeho úpadek znamenal už takové dobrodiní!
13 For I speak to you who are Gentiles. Since then as I am an apostle to Gentiles, I glorify my ministry,
Proto vám, bývalým pohanům, sloužím tak horlivě,
14 if by any means I may provoke to jealousy those who are my flesh, and may save some of them.
abych vyvolal žárlivost u svých soukmenovců a alespoň některé tak zachránil.
15 For if the rejection of them is the reconciling of the world, what would their acceptance be, but life from the dead?
To, že se ocitli v nepřátelském táboře, přineslo světu smíření s Bohem. A což teprve, až je Bůh znovu přijme! To bude přímo vzkříšení z mrtvých!
16 If the first fruit is holy, so is the lump. If the root is holy, so are the branches.
Co vyrostlo ze svatých kořenů, je rovněž svaté.
17 But if some of the branches were broken off, and you, being a wild olive, were grafted in among them and became partaker with them of the root and of the richness of the olive tree,
Jestli byly některé větve ze svatého stromu ulomeny a vy, jako plané větve, naroubováni na jejich místo,
18 do not boast over the branches. But if you boast, remember that it is not you who support the root, but the root supports you.
nevypínejte se nad větve původní. Nezapomeňte, že kořen nese vás a ne naopak!
19 You will say then, “Branches were broken off, that I might be grafted in.”
Říkáš: „Byly přece ulámány, abych já mohl zaujmout jejich místo.“
20 True; by their unbelief they were broken off, and you stand by your faith. Do not be conceited, but fear;
Máš pravdu, byly ulámány kvůli své nevěře a ty rosteš na jejich místě díky své víře. To však měj za důvod spíš k pokoře než k domýšlivosti.
21 for if God did not spare the natural branches, neither will he spare you.
Když Bůh neušetřil větve původní, tím spíš by neušetřil tebe.
22 See then the goodness and severity of God. Toward those who fell, severity; but toward you, goodness, if you continue in his goodness; otherwise you also will be cut off.
Máš v tom vidět důkaz jeho přísnosti, ale zároveň i dobroty: přísnosti k odpadlým a dobroty k tobě – pokud ovšem zůstaneš věrný. Jinak odřízne i tebe.
23 They also, if they do not continue in their unbelief, will be grafted in, for God is able to graft them in again.
A stejně i židé, vrátí-li se k Bohu, budou naroubováni zase zpět. Bude to tím snadnější, že Bůh je vlastně jen vrátí na jejich původní místo. Nemělo by vám zůstat tajemstvím, bratři, jaké úmysly má Bůh s Izraelem,
24 For if you were cut out of that which is by nature a wild olive tree, and were grafted contrary to nature into a good olive tree, how much more will these, which are the natural branches, be grafted into their own olive tree?
25 For I do not desire you to be ignorant, brothers, of this mystery, so that you will not be wise in your own conceits, that a partial hardening has happened to Israel, until the fullness of the Gentiles has come in,
a nechci vás ponechat jen vašim představám. Část židů zůstane od Boha odvrácena tak dlouho, dokud počet povolaných z ostatních národů nebude dovršen. Když se to stane,
26 and so all Israel will be saved. Even as it is written, “There will come out of Zion the Deliverer, and he will turn away ungodliness from Jacob.
otevře se cesta všemu Izraeli a nalezne spasení, jak píše Izajáš: „Z Jeruzaléma přijde vysvoboditel a všechnu bezbožnost z národa vymýtí.
27 This is my covenant with them, when I will take away their sins.”
Já, Bůh, s nimi učiním smlouvu, že všechny jejich viny zahladím.“
28 Concerning the Good News, they are enemies for your sake. But concerning the election, they are beloved for the fathers’ sake.
Jak se tedy máte na židy dívat? Nepřijali Pána Ježíše Krista, a proto je můžete pokládat za Boží odpůrce; přitom však nezapomínejte, že vás jejich vzdor přivedl k Božímu milosrdenství. Bůh je však stále miluje, protože jsou dětmi svých předků, které on vyvolil.
29 For the gifts and the calling of God are irrevocable.
Když Bůh něco daruje, nebere to zpět; když někoho povolá, sám to neruší.
30 For as you in time past were disobedient to God, but now have obtained mercy by their disobedience,
Vy jste kdysi Boha odmítali, ale teď se vám dostalo Božího milosrdenství, když ho židé odmítli.
31 even so these also have now been disobedient, that by the mercy shown to you they may also obtain mercy.
V podobné situaci jsou teď oni. Staví se odmítavě k milosti, která byla udělena vám právě proto, aby ji nakonec mohli dostat i oni.
Tak se všichni nerozdílně stali svou neposlušností stejně závislými na Boží milosti, jak Bůh chtěl. (eleēsē g1653)
33 Oh the depth of the riches both of the wisdom and the knowledge of God! How unsearchable are his judgments, and his ways past tracing out!
Jak nesmírné je Boží bohatství, jak hluboká jeho moudrost a poznání. Jak nevyzpytatelná jeho rozhodnutí a nepředvídatelné jeho jednání!
34 “For who has known the mind of the Lord? Or who has been his counselor?”
Kdo může pochopit Boží myšlení, kdo byl kdy jeho poradcem?
35 “Or who has first given to him, and it will be repaid to him again?”
Kdo mu kdy dal něco ze svého, aby mu to on musel vrátit?
