< John 4 >
1 Therefore when the Lord knew that the Pharisees had heard that Jesus was making and baptizing more disciples than John
A jakž poznal Pán, že jsou slyšeli farizeové, že by Ježíš více učedlníků činil a křtil nežli Jan,
2 (although Jesus himself did not baptize, but his disciples),
(Ačkoli Ježíš sám nekřtil, ale učedlníci jeho, )
3 he left Judea and departed into Galilee.
Opustil Judstvo a odšel opět do Galilee.
4 He needed to pass through Samaria.
Musil pak jíti skrze Samaří.
5 So he came to a city of Samaria called Sychar, near the parcel of ground that Jacob gave to his son Joseph.
I přišel k městu Samařskému, kteréž slove Sichar, vedle popluží, kteréž byl dal Jákob Jozefovi, synu svému.
6 Jacob’s well was there. Jesus therefore, being tired from his journey, sat down by the well. It was about the sixth hour.
Byla pak tu studnice Jákobova. Protož ustav na cestě Ježíš, posadil se tak na studnici. A bylo již okolo šesté hodiny.
7 A woman of Samaria came to draw water. Jesus said to her, “Give me a drink.”
I přišla žena z Samaří vážiti vody. Kteréžto řekl Ježíš: Dej mi píti.
8 For his disciples had gone away into the city to buy food.
(Nebo učedlníci jeho byli odešli do města, aby nakoupili pokrmů.)
9 The Samaritan woman therefore said to him, “How is it that you, being a Jew, ask for a drink from me, a Samaritan woman?” (For Jews have no dealings with Samaritans.)
I řekla jemu žena ta Samaritánka: Kterakž ty, jsa Žid, žádáš ode mne nápoje od ženy Samaritánky? (Nebo neobcují Židé s Samaritány.)
10 Jesus answered her, “If you knew the gift of God, and who it is who says to you, ‘Give me a drink,’ you would have asked him, and he would have given you living water.”
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Kdybys znala ten dar Boží, a věděla, kdo jest, kterýž praví tobě: Dej mi píti, ty bys prosila jeho, a dalť by tobě vody živé.
11 The woman said to him, “Sir, you have nothing to draw with, and the well is deep. So where do you get that living water?
I dí jemu žena: Pane, aniž máš, čím bys navážil, a studnice jest hluboká. Odkudž tedy máš tu vodu živou?
12 Are you greater than our father Jacob, who gave us the well and drank from it himself, as did his children and his livestock?”
Zdaliž jsi ty větší nežli otec náš Jákob, kterýž nám dal tuto studnici, a sám z ní pil, i synové jeho, i dobytek jeho?
13 Jesus answered her, “Everyone who drinks of this water will thirst again,
Odpověděl Ježíš a řekl jí: Každý, kdož pije vodu tuto, žízniti bude opět.
14 but whoever drinks of the water that I will give him by no means will thirst for the age (aiōn ); but the water that I will give him will become in him a well of water springing up to consummate (aiōnios ) life."
Ale kdož by se napil vody té, kterouž já dám jemu, nežíznil by na věky, ale voda ta, kterouž já dám jemu, bude v něm studnicí vody prýštící se k životu věčnému. (aiōn , aiōnios )
15 The woman said to him, “Sir, give me this water, so that I do not get thirsty, neither come all the way here to draw.”
Řekla jemu žena: Pane, dej mi té vody, ať bych nežíznila, ani chodila sem vážiti.
16 Jesus said to her, “Go, call your husband, and come here.”
Řekl jí Ježíš: Jdi, zavolej muže svého, a přijď sem.
17 The woman answered, “I have no husband.” Jesus said to her, “You said well, ‘I have no husband,’
Odpověděla žena a řekla: Nemám muže. Dí jí Ježíš: Dobřes řekla: Nemám muže.
18 for you have had five husbands; and he whom you now have is not your husband. This you have said truly.”
Nebos pět mužů měla, a nyní kteréhož máš, není tvůj muž. To jsi pravdu pověděla.
19 The woman said to him, “Sir, I perceive that you are a prophet.
Řekla jemu žena: Pane, vidím, že jsi ty prorok.
20 Our fathers worshiped in this mountain, and you Jews say that in Jerusalem is the place where people ought to worship.”
Otcové naši na této hoře modlívali se, a vy pravíte, že v Jeruzalémě jest místo, kdežto náleží se modliti.
21 Jesus said to her, “Woman, believe me, the hour is coming when neither in this mountain nor in Jerusalem will you worship the Father.
Dí jí Ježíš: Ženo, věř mi, žeť jde hodina, kdyžto ani na této hoře, ani v Jeruzalémě nebudete se modliti Otci.
22 You worship that which you do not know. We worship that which we know; for salvation is from the Jews.
Vy se modlíte, a nevíte, čemu; my se pak modlíme, čemuž víme, nebo spasení z Židů jest.
23 But the hour comes, and now is, when the true worshipers will worship the Father in spirit and truth, for the Father seeks such to be his worshipers.
Ale jdeť hodina, a nyníť jest, kdyžto praví modlitebníci modliti se budou Otci v duchu a v pravdě. Neboť takových Otec hledá, aby se modlili jemu.
24 God is spirit, and those who worship him must worship in spirit and truth.”
Bůh duch jest, a ti, kteříž se jemu modlí, v duchu a v pravdě musejí se modliti.
25 The woman said to him, “I know that Messiah is coming, he who is called Christ. When he has come, he will declare to us all things.”
Dí jemu žena: Vím, že Mesiáš přijde, jenž slove Kristus. Ten, když přijde, oznámí nám všecko.
26 Jesus said to her, “I am he, the one who speaks to you.”
Dí jí Ježíš: Jáť jsem, kterýž mluvím s tebou.
27 Just then, his disciples came. They marveled that he was speaking with a woman; yet no one said, “What are you looking for?” or, “Why do you speak with her?”
A v tom přišli učedlníci jeho, i divili se, že by s ženou mluvil, avšak žádný jemu neřekl: Nač se jí ptáš, aneb proč mluvíš s ní?
28 So the woman left her water pot, went away into the city, and said to the people,
I nechala tu žena vědra svého, a šla do města, a řekla těm lidem:
29 “Come, see a man who told me everything that I have done. Can this be the Christ?”
Pojďte, vizte člověka, kterýž pověděl mi všecko, což jsem koli činila. Není-li on ale Kristus?
30 They went out of the city, and were coming to him.
Tedy vyšli z města, a přišli k němu.
31 In the meanwhile, the disciples urged him, saying, “Rabbi, eat.”
Mezi tím pak prosili ho učedlníci, řkouce: Mistře, pojez.
32 But he said to them, “I have food to eat that you do not know about.”
A on řekl jim: Jáť mám pokrm k jísti, kteréhož vy nevíte.
33 The disciples therefore said to one another, “Has anyone brought him something to eat?”
Učedlníci pak mluvili vespolek: Zdali jemu kdo přinesl jísti?
34 Jesus said to them, “My food is to do the will of him who sent me and to accomplish his work.
Dí jim Ježíš: Můjť pokrm jest, abych činil vůli toho, jenž mne poslal, a dokonal dílo jeho.
35 Do not you say, ‘There are yet four months until the harvest’? Behold, I tell you, lift up your eyes and look at the fields, that they are white for harvest already.
Však vy pravíte, že ještě čtyři měsícové jsou, a žeň přijde. Aj, pravím vám: Pozdvihněte očí vašich, a patřte na krajiny, žeť se již bělejí ke žni.
36 He who reaps receives wages and gathers fruit to consummate (aiōnios ) life; that both he who sows and he who reaps may rejoice together.
Kdož pak žne, odplatuť béře, a shromažďuje užitek k životu věčnému, aby i ten, kdož rozsívá, spolu se radoval, i kdo žne. (aiōnios )
37 For in this the saying is true, ‘One sows, and another reaps.’
Nebo i v tom pravé jest slovo, žeť jiný jest, jenž rozsívá, a jiný, kterýž žne.
38 I sent you to reap that for which you have not labored. Others have labored, and you have entered into their labor.”
Jáť jsem vás poslal žíti, o čemž jste vy nepracovali. Jiníť jsou pracovali, a vy jste v jejich práce vešli.
39 From that city many of the Samaritans believed in him because of the word of the woman, who testified, “He told me everything that I have done.”
Z města pak toho mnozí z Samaritánů uvěřili v něho, pro řeč ženy, svědčící: Že mi pověděl všecko, což jsem činila.
40 So when the Samaritans came to him, they begged him to stay with them. He stayed there two days.
A když k němu přišli Samaritáni, prosili ho, aby s nimi zůstal. I pobyl tu za dva dni.
41 Many more believed because of his word.
A mnohem jich více uvěřilo pro řeč jeho.
42 They said to the woman, “Now we believe, not because of your speaking; for we have heard for ourselves, and know that this is indeed the Christ, the Savior of the world.”
A ženě té řekli: Že již ne pro tvé vypravování věříme; nebo sami jsme slyšeli, a víme, že tento jest právě Spasitel světa, Kristus.
43 After the two days he went out from there and went into Galilee.
Po dvou pak dnech vyšel odtud, a šel do Galilee.
44 For Jesus himself testified that a prophet has no honor in his own country.
Nebo sám Ježíš byl svědectví vydal, že prorok v vlasti své v vážnosti není.
45 So when he came into Galilee, the Galileans received him, having seen all the things that he did in Jerusalem at the feast, for they also went to the feast.
A když přišel do Galilee, přijali jej Galilejští, všecko viděvše, co činil v Jeruzalémě v svátek; nebo i oni byli přišli ke dni svátečnímu.
46 Jesus came therefore again to Cana of Galilee, where he made the water into wine. There was a certain nobleman whose son was sick at Capernaum.
Tedy opět přišel Ježíš do Káně Galilejské, kdežto učinil byl z vody víno. I byl jeden královský služebník v Kafarnaum, jehožto syn nemocen byl.
47 When he heard that Jesus had come out of Judea into Galilee, he went to him and begged him that he would come down and heal his son, for he was at the point of death.
Ten uslyšev, že by Ježíš přišel z Judstva do Galilee, šel k němu, a prosil ho, aby sstoupil a uzdravil syna jeho; nebo počínal umírati.
48 Jesus therefore said to him, “Unless you see signs and wonders, you will in no way believe.”
I řekl k němu Ježíš: Neuzříte-li divů a zázraků, neuvěříte.
49 The nobleman said to him, “Sir, come down before my child dies.”
Dí jemu ten královský služebník: Pane, pojď prve, nežli umře syn můj.
50 Jesus said to him, “Go your way. Your son lives.” The man believed the word that Jesus spoke to him, and he went his way.
Dí jemu Ježíš: Jdi, syn tvůj živ jest. I uvěřil člověk řeči, kterouž mluvil k němu Ježíš, a šel.
51 As he was going down, his servants met him and reported, saying “Your child lives!”
Když pak on již šel, potkali se s ním služebníci jeho a zvěstovali mu, řkouce: Syn tvůj živ jest.
52 So he inquired of them the hour when he began to get better. They said therefore to him, “Yesterday at the seventh hour, the fever left him.”
Tedy otázal se jich na hodinu, v kterou by se lépe měl. I řekli jemu: Včera v hodinu sedmou přestala mu zimnice.
53 So the father knew that it was at that hour in which Jesus said to him, “Your son lives.” He believed, as did his whole house.
Tedy poznal otec, že právě v tu hodinu to se stalo, v kterouž řekl byl jemu Ježíš: Syn tvůj živ jest. I uvěřil on i dům jeho všecken.
54 This is again the second sign that Jesus did, having come out of Judea into Galilee.
To opět druhý div učinil Ježíš, přišed z Judstva do Galilee.