1 Corinthians 2
1 When I came to you, brothers, I did not come with excellence of speech or of wisdom, proclaiming to you the testimony of God.
I já přišed k vám, bratří, nepřišel jsem s důstojností řeči nebo moudrostí, zvěstuje vám svědectví Boží.
2 For I determined not to know anything among you except Jesus Christ and him crucified.
Nebo tak jsem usoudil nic jiného neuměti mezi vámi, nežli Ježíše Krista, a to ještě toho ukřižovaného.
3 I was with you in weakness, in fear, and in much trembling.
A byl jsem já u vás v mdlobě, a v bázni, i v strachu mnohém.
4 My speech and my preaching were not in persuasive words of human wisdom, but in demonstration of the Spirit and of power,
A řeč má a kázaní mé nebylo v slibných lidské moudrosti řečech, ale v dokázání Ducha svatého a moci,
5 that your faith would not stand in the wisdom of men, but in the power of God.
Aby víra vaše nebyla založena v moudrosti lidské, ale v moci Boží.
6 We speak wisdom, however, among those who are full grown, yet a wisdom not of this age (aiōn g165) nor of the rulers of this age (aiōn g165) who are coming to nothing.
Moudrost pak mluvíme mezi dokonalými, ale moudrost ne tohoto světa, ani knížat světa tohoto, jenž hynou. (aiōn g165)
7 But we speak God's wisdom in a mystery, the wisdom that has been hidden, which God foreordained before the ages (aiōn g165) for our glory,
Ale mluvíme moudrost Boží v tajemství, kterážto skryta jest, kterouž Bůh předuložil před věky k slávě naší, (aiōn g165)
8 which none of the rulers of this age (aiōn g165) has known. For had they known it, they would not have crucified the Lord of glory.
Jížto žádný z knížat světa tohoto nepoznal. Nebo kdyby byli poznali, nebyliť by Pána slávy ukřižovali. (aiōn g165)
9 But as it is written, “Things which an eye did not see, and an ear did not hear, which did not enter into the heart of man, these God has prepared for those who love him.”
Ale kážeme, jakož psáno jest: Èehož oko nevídalo, ani ucho slýchalo, ani na srdce lidské vstoupilo, co jest připravil Bůh těm, kteříž jej milují.
10 But to us, God revealed them through the Spirit. For the Spirit searches all things, yes, the deep things of God.
Nám pak Bůh zjevil skrze Ducha svého. Nebo Duch zpytuje všecky věci, i hlubokosti Božské.
11 For who among men knows the things of a man except the spirit of the man which is in him? Even so, no one knows the things of God except God’s Spirit.
Nebo kdo z lidí ví, co jest v člověku, jediné duch člověka, kterýž jest v něm? Takť i Božích věcí nezná žádný, jediné Duch Boží.
12 But we received not the spirit of the world, but the Spirit which is from God, that we might know the things that were freely given to us by God.
My pak nepřijali jsme ducha světa, ale Ducha toho, kterýž jest z Boha, abychom věděli, které věci od Boha darovány jsou nám.
13 We also speak these things, not in words which man’s wisdom teaches but which the Holy Spirit teaches, comparing spiritual things with spiritual things.
O nichž i mluvíme ne těmi slovy, jimž lidská moudrost učí, ale kterýmž vyučuje Duch svatý, duchovním to, což duchovního jest, přivlastňujíce.
14 Now the natural man does not receive the things of God’s Spirit, for they are foolishness to him; and he cannot know them, because they are spiritually discerned.
Ale tělesný člověk nechápá těch věcí, kteréž jsou Ducha Božího; nebo jsou jemu bláznovství, aniž jich může poznati, protože ony duchovně mají rozsuzovány býti.
15 But he who is spiritual discerns all things, and he himself is to be judged by no one.
Ale duchovní člověk rozsuzujeť všecko, sám pak od žádného nebývá souzen.
16 “For who has known the mind of the Lord that he should instruct him?” But we have Christ’s mind.
Nebo kdo jest poznal mysl Páně? A kdo jej bude učiti? My pak mysl Kristovu máme.
