Psalms 77
1 I will cry to God with my voice, even to God with my voice, and he will give ear to me.
Přednímu kantoru z potomků Jedutunových, s Azafem, žalm. Hlas můj k Bohu, když volám, hlas můj k Bohu, aby ucha naklonil ke mně.
2 In the day of my trouble I sought the Lord. My hand was stretched out in the night, and slacked not. My soul refused to be comforted.
V den ssoužení svého Pána hledal jsem, v noci ruce své rozprostíral jsem bez přestání, a nedala se potěšiti duše má.
3 I remember God, and am disquieted. I complain, and my spirit is overwhelmed. (Selah)
Na Boha zpomínal jsem a kormoutil se, přemyšloval jsem, a úzkostmi svírán byl duch můj. (Sélah)
4 Thou have held my eyelids watching. I am so troubled that I cannot speak.
Zdržoval jsi oči mé, aby bděly; potřín jsem byl, aniž jsem mluviti mohl.
5 I have considered the days of old, the years of ancient times.
I přicházeli mi na pamět dnové předešlí, a léta dávní.
6 I call to remembrance my song in the night. I commune with my own heart, and my spirit makes diligent search.
Rozpomínal jsem se v noci na zpěvy své, v srdci svém přemyšloval jsem, a zpytoval to duch můj, pravě:
7 Will the Lord cast off forever? And will he be favorable no more?
Zdali na věky zažene Bůh? Nikdy-liž již více lásky neukáže?
8 Has his loving kindness entirely gone forever? Does his promise fail for evermore?
Zdali do konce přestane milosrdenství jeho? A konec vezme slovo od pokolení až do pokolení?
9 Has God forgotten to be gracious? Has he in anger shut up his tender mercies? (Selah)
Zdali se zapomněl smilovávati Bůh silný? Zdaž zadržel v hněvě milosrdenství svá? (Sélah)
10 And I said, This is my infirmity, the change of the right hand of the Most High.
I řekl jsem: Toť jest má smrt. Ale učiníť proměnu pravice Nejvyššího.
11 I will make mention of the deeds of Jehovah, for I will remember thy wonders of old.
Rozpomínati se budu na skutky Hospodinovy, a připomínati sobě divné činy tvé, od starodávna.
12 I will meditate also upon all thy work, and muse on thy doings.
A přemyšlovati o všelikém díle tvém, a o skutcích tvých mluviti.
13 Thy way, O God, is in the sanctuary. Who is a great god like God?
Bože, svatá jest cesta tvá. Kdo jest silný, veliký, jako Bůh?
14 Thou are the God who does wonders. Thou have made known thy strength among the peoples.
Ty jsi ten Bůh silný, jenž činíš divné věci; uvedl jsi v známost mezi národy sílu svou.
15 With thine arm thou have redeemed thy people, the sons of Jacob and Joseph. (Selah)
Vysvobodil jsi ramenem lid svůj, syny Jákobovy a Jozefovy. (Sélah)
16 The waters saw thee, O God, the waters saw thee. They were afraid. The depths also trembled.
Vidělyť jsou tě vody, Bože, viděly tě vody, a zstrašily se; pohnuly se také i hlubiny.
17 The clouds poured out water. The skies sent out a sound. Thine arrows also went abroad.
Vydali povodně oblakové, vydala hřmot nebesa, ano i kameníčko tvé skákalo.
18 The voice of thy thunder was in the whirlwind. The lightnings lightened the world. The earth trembled and shook.
Vznělo hřímání tvé po obloze, blýskání osvěcovalo okršlek zemský, pohybovala se a třásla země.
19 Thy way was in the sea, and thy paths in the great waters. And thy footsteps were not known.
Skrze moře byla cesta tvá, a stezky tvé skrze vody veliké, a však šlepějí tvých nebylo znáti.
20 Thou led thy people like a flock by the hand of Moses and Aaron.
Vedl jsi jako stádo lid svůj skrze Mojžíše a Arona.
