Psalms 2

1 Why do the nations rage, and the peoples meditate vain things?

Proč se bouří národové, a lidé daremné věci přemyšlují?

2 The kings of the earth set themselves, and the rulers take counsel together, against Jehovah, and against his anointed, saying,

Sstupují se králové zemští, a knížata se spolu radí proti Hospodinu, a proti pomazanému jeho,

3 Let us break their bonds apart, and cast away their cords from us.

Říkajíce: Roztrhejme svazky jejich, a zavrzme od sebe provazy jejich.

4 He who sits in the heavens will laugh. The Lord will have them in derision.

Ale ten, jenž přebývá v nebesích, směje se, Pán posmívá se jim.

5 Then he will speak to them in his wrath, and vex them in his great displeasure.

Tehdáž mluviti bude k nim v hněvě svém, a v prchlivosti své předěsí je, řka:

6 Yet I have set my king upon my holy hill of Zion.

Jáť jsem ustanovil krále svého nad Sionem, horou svatou mou.

7 I will tell of the decree. Jehovah said to me, Thou are my Son, this day I have begotten thee.

Vypravovati budu úsudek. Hospodin řekl ke mně: Syn můj ty jsi, já dnes zplodil jsem tě.

8 Ask of me, and I will give thee the nations for thine inheritance, and the outermost parts of the earth for thy possession.

Požádej mne, a dámť národy, dědictví tvé, a končiny země, vládařství tvé.

9 Thou shall break them with a rod of iron, thou shall dash them in pieces like a potter's vessel.

Roztlučeš je prutem železným, a jako nádobu hrnčířskou roztříštíš je.

10 Now therefore be wise, O ye kings. Be instructed, ye judges of the earth.

A protož, králové, nyní srozumějte, vyučujte se, soudcové zemští.

11 Serve Jehovah with fear, and rejoice with trembling.

Služte Hospodinu v bázni, a veselte se s třesením.

12 Kiss the Son, lest he be angry, and ye perish in the way, for his wrath will soon be kindled. Blessed are all those who take refuge in him.

Líbejte syna, aby se nerozhněval, a zhynuli byste na cestě, jakž by se jen málo zapálil hněv jeho. Blahoslavení jsou všickni, kteříž doufají v něho.