Psalms 139
1 O Jehovah, thou have searched me, and known.
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 Thou know my sitting down and my rising up. Thou understand my thought afar off.
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 Thou search out my path and my lying down, and are acquainted with all my ways.
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 For there is not a word in my tongue, but, lo, O Jehovah, thou know it altogether.
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 Thou have beset me behind and before, and laid thy hand upon me.
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 Such knowledge is too wonderful for me. It is high, I cannot attain to it.
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 Where shall I go from thy Spirit? Or where shall I flee from thy presence?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 If I ascend up into heaven, thou are there. If I make my bed in Sheol, behold, thou are there. (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 If I take the wings of the morning, and dwell in the outermost parts of the sea,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 even there thy hand shall lead me, and thy right hand shall hold me.
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 If I say, Surely the darkness shall overwhelm me, and the light around me shall be night,
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 even the darkness hides not from thee, but the night shines as the day. The darkness and the light are both alike to thee.
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 For thou formed my inward parts. Thou covered me in my mother's womb.
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 I will give thanks to thee, for I am fearfully and wonderfully made. Wonderful are thy works, and that my soul knows right well.
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 My frame was not hidden from thee, when I was made in secret, curiously wrought in the lowest parts of the earth.
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 Thine eyes saw my unformed substance, and in thy book they were all written, even the days that were ordained, when as yet there was none of them.
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 How precious also are thy thoughts to me, O God! How great is the sum of them!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 I count them; they are more in number than the sand. When I awake, I am still with thee.
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 Surely thou will kill the wicked, O God. Depart from me therefore, ye bloodthirsty men.
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 For they speak against thee wickedly, and thine enemies take it in vain.
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 Do I not hate them, O Jehovah, who hate thee? And am I not grieved with those who rise up against thee?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 I hate them with perfect hatred. They have become my enemies.
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 Search me, O God, and know my heart. Try me, and know my thoughts,
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 and see if there is any wicked way in me. And lead me in the way everlasting.
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.
