Psalms 109
1 Hold not thy peace, O God of my praise,
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Ó Bože chvály mé, nečiň se neslyše.
2 for they have opened against me the mouth of the wicked and the mouth of deceit. They have spoken to me with a lying tongue.
Nebo ústa nešlechetného a ústa lstivá proti mně se otevřela, mluvili proti mně jazykem lživým.
3 They have also encompassed me about with words of hatred, and fought against me without a cause.
A slovy jizlivými osočili mne, válčí proti mně beze vší příčiny.
4 For my love they are my adversaries, but I make prayer.
Protivili mi se za mé milování, ješto jsem se za ně modlíval.
5 And they have rewarded me evil for good, and hatred for my love.
Odplacují se mi zlým za dobré, a nenávistí za milování mé.
6 Set thou a wicked man over him, and let an adversary stand at his right hand.
Postav nad ním bezbožníka, a protivník ať mu stojí po pravici.
7 When he is judged, let him come forth guilty, and let his prayer be turned into sin.
Když před soudem stane, ať zůstane za nešlechetného, a prosba jeho budiž jemu k hříchu.
8 Let his days be few, and let another take his office.
Budiž dnů jeho málo, a úřad jeho vezmi jiný.
9 Let his sons be fatherless, and his wife a widow.
Buďtež děti jeho sirotci, a žena jeho vdovou.
10 Let his sons be vagabonds, and beg, and let them seek out of their desolate places.
Buďtež běhouni a tuláci synové jeho, žebřete, vyhnáni jsouce z poustek svých.
11 Let a creditor exact all that he has, and let strangers make spoil of his labor.
Přitáhni k sobě lichevník všecko, cožkoli má, a úsilé jeho rozchvátejte cizí.
12 Let there be none to extend kindness to him, nor let there be any to have pity on his fatherless sons.
Nebudiž, kdo by mu chtěl milosrdenství prokázati, aniž buď, kdo by se smiloval nad sirotky jeho.
13 Let his posterity be cut off. In the generation following let their name be blotted out.
Potomci jeho z kořen vyťati buďte, v druhém kolenu vyhlazeno buď jméno jejich.
14 Let the iniquity of his fathers be remembered with Jehovah, and let not the sin of his mother be blotted out.
Přijdiž na pamět nepravost předků jeho před Hospodinem, a hřích matky jeho nebuď shlazen.
15 Let them be before Jehovah continually, that he may cut off the memory of them from the earth,
Buďtež před Hospodinem ustavičně, až by vyhladil z země památku jejich,
16 because he did not remember to show kindness, but persecuted the poor and needy man, and the broken in heart, to kill.
Proto že nepamatoval, aby činil milosrdenství, ale protivenství činil člověku chudému a nuznému a sevřenému bolestí srdce, aby jej zamordoval.
17 Yea, he loved cursing, and it came to him. And he did not delight in blessing, and it was far from him.
Poněvadž miloval zlořečení, nechať přijde na něj; neměl líbosti v požehnání, nechať se vzdálí od něho.
18 He also clothed himself with cursing as with his garment, and it came into his inward parts like water, and like oil into his bones.
A tak budiž oblečen v zlořečenství jako v svůj oděv, a ať vejde do vnitřností jeho jako voda, a jako olej do kostí jeho.
19 Let it be to him as the raiment with which he covers himself, and for the belt with which he is girded continually.
Budiž jemu to jako plášť k přiodívání, a jako pás k ustavičnému opasování.
20 This is the reward of my adversaries from Jehovah, and of those who speak evil against my soul.
Taková mzda přijdiž mým protivníkům od Hospodina, a mluvícím zlé věci proti duši mé.
21 But deal thou with me, O Jehovah the Lord, for thy name's sake. Because thy loving kindness is good, deliver thou me,
Ty pak, Hospodine Pane, nalož se mnou laskavě pro jméno své, nebo dobré jest milosrdenství tvé; vytrhni mne.
22 for I am poor and needy, and my heart is wounded within me.
Jsemť zajisté chudý a nuzný, a srdce mé raněno jest u vnitřnostech mých.
23 I am gone like the shadow when it declines. I am tossed up and down as the locust.
Jako stín, když se nachyluje, ucházeti musím; honí se za mnou jako za kobylkou.
24 My knees are weak through fasting, and my flesh fails of fatness.
Kolena má klesají postem, a tělo mé vyschlo z tučnosti.
25 I also have become a reproach to them. When they see me, they shake their head.
Nadto jsem jim za posměch; když mne uhlédají, potřásají hlavami svými.
26 Help me, O Jehovah my God. O save me according to thy loving kindness,
Spomoz mi, ó Hospodine Bože můj, zachovej mne podlé milosrdenství svého,
27 that they may know that this is thy hand, that thou, Jehovah, have done it.
Tak aby poznati mohli, že jest to ruka tvá, a že jsi ty, Hospodine, učinil to.
28 Let them curse, but bless thou. When they arise, they shall be put to shame, but thy servant shall rejoice.
Nechť oni jakkoli zlořečí, ty dobrořeč; kteříž povstali, nechť se zastydí, aby se veselil služebník tvůj.
29 Let my adversaries be clothed with dishonor, and let them cover themselves with their own shame as with a robe.
Buďtež oblečeni protivníci moji v zahanbení, a nechť se odějí jako pláštěm hanbou svou.
30 I will give great thanks to Jehovah with my mouth. Yea, I will praise him among the multitude.
Slaviti budu Hospodina velice ústy svými, a u prostřed mnohých chváliti jej budu,
31 For he will stand at the right hand of the needy, to save him from those who judge his soul.
Proto že stojí po pravici nuznému, aby ho zachoval od těch, kteříž odsuzují život jeho.
