Proverbs 1
1 The proverbs of Solomon the son of David, king of Israel,
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
2 to know wisdom and instruction, to discern the words of understanding,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
3 to receive instruction in wise dealing, in righteousness and justice and equity,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
4 to give prudence to the simple, to the young man knowledge and discretion,
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 that the wise man may hear, and increase in learning, and that the man of understanding may attain to sound counsels,
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 to understand a proverb, and a figure, the words of the wise, and their dark sayings.
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 The fear of Jehovah is the beginning of knowledge. The foolish despise wisdom and instruction.
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 My son, hear the instruction of thy father, and forsake not the law of thy mother.
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
9 For they shall be a garland of grace to thy head, and chains about thy neck.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
10 My son, if sinners entice thee, consent thou not.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 If they say, Come with us. Let us lay wait for blood. Let us lurk secretly for the innocent without cause.
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 Let us swallow them up alive as Sheol, and whole, as those who go down into the pit. (Sheol h7585)
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol h7585)
13 We shall find all precious substance. We shall fill our houses with spoil.
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
14 Thou shall cast thy lot among us. We will all have one bag.
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 My son, walk not thou in the way with them. Restrain thy foot from their path.
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 For their feet run to evil, and they make haste to shed blood.
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
17 For in vain is the net spread in the sight of any bird,
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 and these lay wait for their own blood. They lurk secretly for their own lives.
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 So are the ways of everyone who is greedy of gain. It takes away the life of the owners of it.
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
20 Wisdom cries aloud in the street. She utters her voice in the broad places.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 She cries in the chief place of concourse, at the entrance of the gates, in the city. She utters her words:
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 How long, ye simple ones, will ye love simplicity? And scoffers delight them in scoffing, and fools hate knowledge?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 Turn back at my reproof. Behold, I will pour out my spirit upon you. I will make my words known to you.
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 Because I have called, and ye have refused, I have stretched out my hand, and no man has regarded,
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
25 but ye have made all my counsel void, and want none of my reproof,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 I also will laugh at your calamity. I will mock when your fear comes,
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 when your fear comes as a storm, and your calamity comes on as a whirlwind, when distress and anguish come upon you.
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 Then they will call upon me, but I will not answer. They will seek me diligently, but they shall not find me,
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
29 because they hated knowledge, and did not choose the fear of Jehovah.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
30 They wanted none of my counsel. They despised all my reproof.
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
31 Therefore they shall eat of the fruit of their own way, and be filled with their own devices.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 For the backsliding of the simple shall kill them, and the careless ease of fools shall destroy them.
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 But he who hearkens to me shall dwell securely, and shall be quiet without fear of evil.
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.
