Proverbs 23
1 When thou sit to eat with a ruler, consider diligently him who is before thee,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 and put a knife to thy throat if thou be a man given to appetite.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Be not desirous of his dainties, since they are deceitful food.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Weary not thyself to be rich. Out of thine own wisdom, cease.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Will thou set thine eyes upon that which is not? For it certainly makes itself wings, like an eagle that flies toward heaven.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Eat thou not the bread of an evil eye, nor desire thou his dainties.
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 For as he thinks within himself, so is he. Eat and drink, he says to thee, but his heart is not with thee.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 The morsel which thou have eaten thou shall vomit up, and lose thy sweet words.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Speak not in the hearing of a fool, for he will despise the wisdom of thy words.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Remove not the ancient landmark. And enter not into the fields of the fatherless,
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 for their Redeemer is strong. He will plead their cause against thee.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Apply thy heart to instruction, and thine ears to the words of knowledge.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Withhold not correction from the child, for if thou beat him with the rod, he will not die.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 My son, if thy heart be wise, my heart will be glad, even mine.
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 Yea, my heart will rejoice when thy lips speak right things.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Let not thy heart envy sinners, but be thou in the fear of Jehovah all the day long.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 For surely there is a reward, and thy hope shall not be cut off.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Hear thou, my son, and be wise, and guide thy heart in the way.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Be not among winebibbers, among gluttonous eaters of flesh.
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 For the drunkard and the glutton shall come to poverty, and drowsiness will clothe a man with rags.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Hearken to thy father who begot thee, and despise not thy mother when she is old.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Buy the truth, and do not sell it, yea, wisdom, and instruction, and understanding.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 The father of a righteous man will greatly rejoice, and he who begets a wise son will have joy of him.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Let thy father and thy mother be glad, and let her who bore thee rejoice.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 My son, give me thy heart, and let thine eyes delight in my ways.
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 For a harlot is a deep ditch, and an interloping woman is a narrow pit.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Yea, she lies in wait as a robber, and increases the treacherous among men.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 Who has woe? Who has sorrow? Who has contentions? Who has complaining? Who has wounds without cause? Who has redness of eyes?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Those who tarry long at the wine. Those who go to seek out mixed wine.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Look not thou upon the wine when it is red, when it sparkles in the cup, when it goes down smoothly.
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 At the end it bites like a serpent, and stings like an adder.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Thine eyes shall behold strange things, and thy heart shall utter perverse things.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Yea, thou shall be as he who lies down in the midst of the sea, or as he who lies upon the top of a mast.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 They have stricken me, thou shall say, and I was not hurt. They have beaten me, and I did not feel it. When shall I awake? I will seek it yet again.
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
