< Leviticus 24 >

1 And Jehovah spoke to Moses, saying,
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
2 Command the sons of Israel, that they bring to thee pure beaten olive oil for the light, to cause a lamp to burn continually.
Přikaž synům Izraelským, ať přinesou tobě oleje olivového, čistého, vytlačeného, k svícení, aby lampy ustavičně rozsvěcovány byly.
3 Aaron shall keep it outside the veil of the testimony, in the tent of meeting, in order from evening to morning before Jehovah continually. It shall be a statute forever throughout your generations.
Před oponou svědectví v stánku úmluvy zpořádá je Aron, aby hořely od večera až do jitra před Hospodinem vždycky. Toť bude ustanovení věčné v národech vašich.
4 He shall keep the lamps upon the pure lampstand in order before Jehovah continually.
Na svícen čistý rozstavovati bude lampy před Hospodinem vždycky.
5 And thou shall take fine flour, and bake twelve cakes of it. Two tenth parts of an ephah shall be in one cake.
A vezma mouky bělné, upečeš z ní dvanácte koláčů; jeden každý koláč bude ze dvou desetin efi.
6 And thou shall set them in two rows, six on a row, upon the pure table before Jehovah.
A rozkladeš je dvěma řady, šest v řadu jednom, na stole čistém před Hospodinem.
7 And thou shall put pure frankincense upon each row, that it may be on the bread for a memorial, even an offering made by fire to Jehovah.
Dáš také na každý řad kadidla čistého, aby bylo za každý chléb ten kouření pamětné v obět ohnivou Hospodinu.
8 Every sabbath day he shall set it in order before Jehovah continually. It is on the behalf of the sons of Israel, an everlasting covenant.
Každého dne sobotního klásti budete je řadem před Hospodinem vždycky, berouce je od synů Izraelských smlouvou věčnou.
9 And it shall be for Aaron and his sons. And they shall eat it in a holy place, for it is most holy to him of the offerings of Jehovah made by fire by a perpetual statute.
I budou Aronovi a synům jeho, kteřížto jísti budou je na místě svatém; nebo nejsvětější věc jest jim z obětí ohnivých Hospodinových právem věčným.
10 And the son of an Israelite woman, whose father was an Egyptian, went out among the sons of Israel. And the son of the Israelite woman and a man of Israel strove together in the camp,
Vyšel pak syn ženy Izraelské, kteréhož měla s mužem Egyptským, mezi syny Izraelskými, a vadili se v staních syn ženy té Izraelské s mužem Izraelským.
11 and the son of the Israelite woman blasphemed the Name, and cursed. And they brought him to Moses. And his mother's name was Shelomith, the daughter of Dibri, of the tribe of Dan.
I zlořečil syn ženy té Izraelské a rouhal se jménu Božímu. Tedy přivedli ho k Mojžíšovi. (Jméno pak matky jeho bylo Salumit, dcera Dabri, z pokolení Dan.)
12 And they put him in ward, that it might be declared to them at the mouth of Jehovah.
A dali jej do vězení, až by jim bylo oznámeno, co s ním Bůh káže učiniti.
13 And Jehovah spoke to Moses, saying,
Mluvil pak Hospodin k Mojžíšovi, řka:
14 Bring forth him who has cursed outside the camp, and let all who heard him lay their hands upon his head, and let all the congregation stone him.
Vyveď toho ruhače ven z stanů, a nechať všickni ti, kteříž slyšeli, vloží ruce na hlavu jeho, a všecken lid ať ho ukamenuje.
15 And thou shall speak to the sons of Israel, saying, Whoever curses his God shall bear his sin.
Mluvě pak k synům Izraelským, díš jim: Kdož by koli zlořečil Bohu svému, poneseť hřích svůj.
16 And he who blasphemes the name of Jehovah, he shall surely be put to death. All the congregation shall certainly stone him. As well the sojourner, as the home-born, when he blasphemes the Name, shall be put to death.
Kdož by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře, a všecko shromáždění bez milosti ukamenuje jej. Tak cizí, jako doma zchovaný, když by zlořečil jménu Hospodinovu, smrtí umře.
17 And he who smites any man mortally shall surely be put to death.
Zabil-li by kdo kterého člověka, smrtí umře.
18 And he who smites a beast mortally shall make it good, life for life.
Jestliže by pak zabil hovado, navrátí jiné, hovado za hovado.
19 And if a man causes a blemish in his neighbor, as he has done, so shall it be done to him:
Kdož by pak zohavil bližního svého, vedlé toho, jakž on učinil, tak se staň jemu:
20 injury for injury, eye for eye, tooth for tooth, as he has caused a blemish in a man, so shall it be rendered to him.
Zlámaní za zlámaní, oko za oko, zub za zub. Jakouž by ohavu učinil na těle člověka, taková zase učiněna bude jemu.
21 And he who kills a beast shall make it good. And he who kills a man shall be put to death.
Kdož by zabil hovado, navrátí jiné, ale kdož by zabil člověka, umře.
22 Ye shall have one manner of law, as for the sojourner, as for the home-born, for I am Jehovah your God.
Jednostejné právo míti budete. Jakož příchozímu, tak domácímu stane se; nebo já jsem Hospodin Bůh váš.
23 And Moses spoke to the sons of Israel, and they brought forth him who had cursed out of the camp, and stoned him with stones. And the sons of Israel did as Jehovah commanded Moses.
Tedy mluvil Mojžíš k synům Izraelským ty věci. I vyvedli toho ruhače ven za stany, a kamením ho zametali. Učinili, pravím, synové Izraelští vedlé toho, jakož přikázal Hospodin Mojžíšovi.

< Leviticus 24 >