John 11
1 Now a certain Lazarus, from Bethany of the village of Mary and her sister Martha, was sick.
Byl pak nemocen člověk nějaký jménem Lazar z Betany, totiž z městečka Marie a Marty, sestry její.
2 And Mary was the woman who anointed the Lord with ointment, and wiped his feet with her hair, whose brother Lazarus was sick.
(A to byla ta Maria, kteráž pomazala Pána mastí a vytřela nohy jeho vlasy svými, jejížto bratr Lazar byl nemocen.)
3 The sisters therefore sent to him, saying, Lord, behold, he whom thou love is sick.
Tedy poslaly k němu sestry jeho, řkouce: Pane, aj, ten, kteréhož miluješ, nemocen jest.
4 But when Jesus heard, he said, This sickness is not about death, but for the glory of God, so that the Son of God may be glorified by it.
A uslyšav to Ježíš, řekl: Nemoc ta neníť k smrti, ale pro slávu Boží, aby oslaven byl Syn Boží skrze ni.
5 Now Jesus loved Martha and her sister and Lazarus.
Miloval pak Ježíš Martu i sestru její i Lazara.
6 When therefore he heard that he is sick, then he actually remained two days in that place he was.
A jakž uslyšel, že by nemocen byl, i pozůstal za dva dni na tom místě, kdež byl.
7 Later after this he says to the disciples, Let us go into Judea again.
Potom pak dí učedlníkům: Pojďme zase do Judstva.
8 The disciples say to him, Rabbi, the Jews were now seeking to stone thee, and thou go there again.
Řekli jemu učedlníci: Mistře, nyní hledali tě Židé kamenovati, a ty zase tam chceš jíti?
9 Jesus answered, Are there not twelve hours in the day? If a man walks in the day, he does not stumble, because he sees the light of this world.
Odpověděl Ježíš: Však dvanácte hodin za den jest. Chodí-li kdo ve dne, neurazí se; nebo světlo tohoto světa vidí.
10 But if any man walks in the night, he stumbles, because the light is not in him.
Pakliť by kdo chodil v noci, urazíť se; nebo světla není v něm.
11 He spoke these things, and after this he says to them, Our friend Lazarus has become asleep, but I go that I may awake him.
To pověděl, a potom dí jim: Lazar, přítel náš, spí, ale jduť, abych jej ze sna probudil.
12 His disciples therefore said, Lord, if he has become asleep, he will be healed.
I řekli učedlníci jeho: Pane, spí-liť, zdráv bude.
13 But Jesus had spoken about his death, but those men thought that he was speaking about the restfulness of sleep.
Ale Ježíš řekl o smrti jeho, oni pak domnívali se, že by o spání sna mluvil.
14 Therefore Jesus then said to them plainly, Lazarus died.
Tedy řekl jim Ježíš zjevně: Lazar umřel.
15 And I am glad for your sakes that I was not there, so that ye may believe. Nevertheless let us go to him.
A raduji se pro vás, že jsem tam nebyl, abyste věřili. Ale pojďme k němu.
16 Therefore Thomas, called Didymus, said to his fellow disciples, Let us also go, that we may die with him.
I řekl Tomáš, kterýž slove Didymus, spoluučedlníkům: Pojďme i my, abychom zemřeli s ním.
17 So when Jesus came, he found him already four days being kept in the sepulcher.
Tedy přišel Ježíš, i nalezl ho již čtyři dni v hrobě pochovaného.
18 Now Bethany was near Jerusalem, about fifteen furlongs away from it,
Byla pak Betany blízko od Jeruzaléma, okolo honů patnácte.
19 and many of the Jews had come to the women, about Martha and Mary, so that they might console them about their brother.
Mnozí pak z Židů byli přišli k Martě a Mariji, aby je těšili pro smrt bratra jejich.
20 Therefore Martha, when she heard that Jesus was coming, met him, but Mary was sitting in the house.
Tedy Marta, jakž uslyšela, že Ježíš jde, vyšla proti němu, ale Maria doma seděla.
21 Martha therefore said to Jesus, Lord, if thou were here, my brother would not have died.
I řekla Marta k Ježíšovi: Pane, kdybys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
22 But I know even now that as many things as thou may ask of God, God will give to thee.
Ale i nyníť vím, že cožkoli požádal bys od Boha, dá tobě Bůh.
23 Jesus says to her, Thy brother will rise.
Dí jí Ježíš: Vstaneť bratr tvůj.
24 Martha says to him, I know that he will rise in the resurrection at the last day.
Řekla jemu Marta: Vím, že vstane při vzkříšení v den nejposlednější.
25 Jesus said to her, I am the resurrection and the life. He who believes in me, even though he died, he will live.
Řekl jí Ježíš: Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mne, byť pak i umřel, živ bude.
26 And every man who lives and believes in me will, no, not die, into the age. Do thou believe this? (aiōn g165)
A každý, kdož jest živ, a věří ve mne, neumřeť na věky. Věříš-li tomu? (aiōn g165)
27 She says to him, Yes, Lord, I have believed that thou are the Christ, the Son of God who comes into the world.
Řekla jemu: Ovšem, Pane, já jsem uvěřila, že jsi ty Kristus, Syn Boží, kterýž měl přijíti na svět.
28 And when she said these things, she departed and called Mary her sister privately, saying, The teacher is here and calls thee.
A když to pověděla, odešla a zavolala tajně Marie, sestry své, řkuci: Mistr zde jest, a volá tebe.
29 When that woman heard, she rises quickly, and comes to him.
Ona jakž to uslyšela, vstala rychle, a šla k němu.
30 (Now Jesus had not yet come into the village, but was in the place where Martha met him.)
(Ještě pak byl Ježíš nepřišel do městečka, ale byl na tom místě, kdež vyšla byla proti němu Marta.)
31 The Jews therefore being with her in the house and consoling her, having seen Mary, that she rose up quickly and went out, followed her, saying that she was going to the sepulcher that she may weep there.
Tedy Židé, kteříž s ní byli v domě a těšili ji, viděvše Mariji, že jest rychle vstala a vyšla, šli za ní, řkouce: Jde k hrobu, aby tam plakala.
32 Therefore when Mary came where Jesus was, after seeing him, she fell down at his feet, saying to him, Lord, if thou were here, my brother would not have died.
Ale Maria, když tam přišla, kdež byl Ježíš, uzřevši jej, padla k nohám jeho, a řekla jemu: Pane, bys ty byl zde, bratr můj byl by neumřel.
33 When Jesus therefore saw her weeping, and the Jews who gathered with her, weeping, he groaned in the spirit, and was himself troubled.
Ježíš pak jakž uzřel, ana pláče, i Židy, kteříž byli s ní přišli, ani plačí, zastonal duchem, a zkormoutil se.
34 And he said, Where have ye laid him? They said to him, Lord, come and see.
A řekl: Kdež jste jej položili? Řkou jemu: Pane, pojď a pohleď.
35 Jesus wept.
I zaplakal Ježíš.
36 The Jews therefore said, Behold how he loved him.
Tedy řekli Židé: Aj, kterak ho miloval!
37 But some of them said, This man who opened the eyes of the blind man, was he not also able to cause that this man also would not die?
Někteří pak z nich řekli: Nemohl-liž jest tento, kterýž otevřel oči slepého, učiniti i toho, aby tento neumřel?
38 Jesus therefore again groaning in himself comes to the sepulcher. Now it was a cave, and a stone lay against it.
Ježíš pak opět zastonav sám v sobě, přišel k hrobu. Byla pak jeskyně, a kámen byl svrchu položen na ni.
39 Jesus says, Take ye away the stone. Martha, the sister of the man who came to end, says to him, Lord, he smells now, for it is the fourth day.
I dí Ježíš: Zdvihněte kámen. Řekla jemu Marta, sestra toho mrtvého: Pane, jižť smrdí; nebo čtyři dni v hrobě jest.
40 Jesus says to her, Did I not to say thee, that if thou believed, thou will see the glory of God?
Dí jí Ježíš: Všakť jsem řekl, že budeš-li věřiti, uzříš slávu Boží.
41 So they took away the stone where the man who died was laying. And Jesus lifted up his eyes, and said, Father, I thank thee that thou heard me.
Tedy zdvihli kámen, kdež byl mrtvý pochován. Ježíš pak pozdvihl vzhůru očí a řekl: Otče, děkuji tobě, že jsi mne slyšel.
42 And I had known that thou always hear me, but because of the multitude that stands by I spoke, so that they may believe that thou sent me.
Já zajisté vím, že ty mne vždycky slyšíš, ale pro zástup, kterýž okolo stojí, řekl jsem, aby věřili, že jsi ty mne poslal.
43 And having said these things, he cried out with a great voice, Lazarus, come out.
A to pověděv, zavolal hlasem velikým: Lazaře, pojď ven!
44 And the man who died came forth, wrapped hands and feet with grave-clothes, and his face had been wrapped around with a face cloth. Jesus says to them, Loose him, and allow him to go.
I vyšel, kterýž byl umřel, maje svázané ruce i nohy rouchami, a tvář jeho šatem byla obvinuta. Řekl jim Ježíš: Rozvěžtež jej, a nechte, ať odejde.
45 Therefore many of the Jews who came to Mary, and who saw what Jesus did, believed in him.
Tedy mnozí z Židů, kteříž byli přišli k Mariji, viděvše, co jest učinil Ježíš, uvěřili v něho.
46 But some of them went away to the Pharisees, and told them what things Jesus did.
Někteří pak z nich odešli k farizeům a pověděli jim, co jest učinil Ježíš.
47 Therefore the chief priests and the Pharisees gathered a council, and said, What are we doing? Because this man does many signs.
I sešli se přední kněží a farizeové v radu, a pravili: Co činíme? Tento člověk divy mnohé činí.
48 If we allow him this way, all men will believe in him, and the Romans will come and take away both our place and the nation.
Necháme-li ho tak, všickni uvěří v něho, i přijdou Římané, a odejmou místo naše i lid.
49 And a certain one of them, Caiaphas, being high priest that year, said to them, Ye know nothing at all,
Jeden pak z nich, jménem Kaifáš, nejvyšším knězem jsa toho léta, řekl jim: Vy nic nevíte,
50 nor do ye consider that it is expedient for us that one man should die for the people, and not the whole nation should perish.
Aniž co o tom přemyšlujete, že jest užitečné nám, aby jeden člověk umřel za lid, a ne, aby všecken tento národ zahynul.
51 Now he said this not from himself, but being high priest that year, he prophesied that Jesus was going to die for the nation.
Toho pak neřekl sám od sebe, ale nejvyšším knězem byv léta toho, prorokoval, že jest měl Ježíš umříti za tento národ,
52 And not for the nation only, but also that he might gather together into one the children of God who are scattered abroad.
A netoliko za tento národ, ale také, aby syny Boží rozptýlené shromáždil v jedno.
53 So from that day they consulted together so that they might kill him.
Protož od toho dne spolu se o to radili, aby jej zabili.
54 Jesus therefore no longer walked openly among the Jews, but departed from there into the region near the wilderness into a city called Ephraim, and he stayed there with his disciples.
Ježíš pak již nechodil zjevně mezi Židy, ale odšel odtud do krajiny, kteráž byla blízko pouště, do města, jenž slove Efraim, a tu bydlil s učedlníky svými.
55 Now the Passover of the Jews was near, and many went up to Jerusalem out of the countryside before the Passover, so that they might purify themselves.
Byla pak blízko velikanoc Židovská. I šli mnozí do Jeruzaléma z krajiny té před velikonocí, aby se očistili.
56 Therefore they sought Jesus, and spoke with each other as they stood in the temple, What does it seem to you? That he will, no, not come to the feast?
I hledali Ježíše, a rozmlouvali vespolek, v chrámě stojíce: Co se vám zdá, že nepřišel k svátku?
57 Now also the chief priests and the Pharisees had given commandment, that if any man knew where he is, he should disclose it, so that they might take him.
Vydali pak byli přední kněží a farizeové mandát, jestliže by kdo zvěděl, kde by byl, aby pověděl, aby jej jali.
