Job 3
1 After this Job opened his mouth, and cursed his day.
Potom otevřev Job ústa svá, zlořečil dni svému.
2 And Job answered and said,
Nebo mluvě Job, řekl:
3 Let the day perish in which I was born, and the night which said, There is a man-child conceived.
Ó by byl zahynul ten den, v němž jsem se naroditi měl, i noc, v níž bylo řečeno: Počat jest pacholík.
4 Let that day be darkness. Let not God from above seek for it, nor let the light shine upon it.
Ten den ó by byl obrácen v temnost, aby ho byl nevyhledával Bůh shůry, a nebyl osvícen světlem.
5 Let darkness and the shadow of death claim it for their own. Let a cloud dwell upon it. Let blackness come upon it.
Ó by jej byly zachvátily tmy a stín smrti, a aby jej byla přikvačila mračna, a předěsila horkost denní.
6 As for that night, let thick darkness seize upon it. Let it not rejoice among the days of the year. Let it not come into the number of the months.
Ó by noc tu mrákota byla opanovala, aby nebyla připojena ke dnům roku, a v počet měsíců nepřišla.
7 Lo, let that night be barren. Let no joyful voice come in it.
Ó by noc ta byla osaměla, a zpěvu aby nebylo v ní.
8 Let them curse it who curse the day, who are ready to rouse up leviathan.
Ó by jí byli zlořečili ti, kteříž proklínají den, hotovi jsouce vzbuditi velryba.
9 Let the stars of the twilight of it be dark. Let it look for light, but have none, nor let it behold the eyelids of the morning.
Ó by se byly hvězdy zatměly v soumraku jejím, a očekávajíc světla, aby ho nebyla dočekala, ani spatřila záře jitřní.
10 Because it did not shut up the doors of my mother's womb, nor hide trouble from my eyes.
Nebo nezavřela dveří života mého, ani skryla trápení od očí mých.
11 Why did I not die from the womb? Why did I not give up the spirit when my mother bore me?
Proč jsem neumřel v matce, aneb vyšed z života, proč jsem nezahynul?
12 Why did the knees receive me? Or why the breast, that I should suck?
Proč jsem vzat byl na klín, a proč jsem prsí požíval?
13 For now I should have lain down and been quiet. I should have slept. Then I would have been at rest
Nebo bych nyní ležel a odpočíval, spal bych a měl bych pokoj,
14 with kings and counselors of the earth, who built waste places for themselves,
S králi a radami země, kteříž sobě vzdělávali místa pustá,
15 or with rulers who had gold, who filled their houses with silver.
Aneb s knížaty, kteříž měli zlato, a domy své naplňovali stříbrem.
16 Or I should have been as a hidden untimely birth, as infants that never saw light.
Aneb jako nedochůdče nezřetelné proč jsem nebyl, a jako nemluvňátka, kteráž světla neviděla?
17 There the wicked cease from troubling, and there the weary are at rest.
Tamť bezbožní přestávají bouřiti, a tamť odpočívají ti, jenž v práci ustali.
18 There the prisoners are at ease together. They do not hear the voice of the taskmaster.
Také i vězňové pokoj mají, a neslyší více hlasu násilníka.
19 The small and the great are there. And the servant is free from his master.
Malý i veliký tam jsou rovni sobě, a služebník jest prost pána svého.
20 Why is light given to him who is in misery, and life to the bitter in soul,
Proč Bůh dává světlo zbědovanému a život těm, kteříž jsou ducha truchlivého?
21 who long for death, but it comes not, and dig for it more than for hid treasures,
Kteříž očekávají smrti, a není jí, ačkoli jí hledají pilněji než skrytých pokladů?
22 who rejoice exceedingly, and are glad when they can find the grave?
Kteříž by se veselili s plésáním a radovali, když by nalezli hrob?
23 Why is light given to a man whose way is hid, and whom God has hedged in?
Èlověku, jehož cesta skryta jest, a jehož Bůh přistřel?
24 For my sighing comes before I eat, and my groanings are poured out like water.
Nebo před pokrmem mým vzdychání mé přichází, a rozchází se jako voda řvání mé.
25 For the thing which I fear comes upon me, and that which I am afraid of comes to me.
To zajisté, čehož jsem se lekal, stalo se mi, a čehož jsem se obával, přišlo na mne.
26 I am not at ease, nor am I quiet, neither have I rest, but trouble comes.
Neměl jsem pokoje, aniž jsem se ubezpečil, ani odpočíval, až i přišlo pokušení toto.
