Job 27
1 And Job again took up his discourse, and said,
Potom dále Job vedl řeč svou a řekl:
2 As God lives, who has taken away my right, and the Almighty, who has vexed my soul.
Živť jest Bůh silný, kterýž zavrhl při mou, a Všemohoucí, kterýž hořkostí naplnil duši mou,
3 (For my life is yet whole in me. And the spirit of God is in my nostrils.)
Že nikoli, dokudž duše má ve mně bude a duch Boží v chřípích mých,
4 Surely my lips shall not speak unrighteousness, nor shall my tongue utter deceit.
Nebudou mluviti rtové moji nepravosti, a jazyk můj vynášeti lsti.
5 Far be it from me that I should justify you. Till I die I will not put away my integrity from me.
Odstup ode mne, abych vás za spravedlivé vysvědčil; dokudž dýchati budu, neodložím upřímosti své od sebe.
6 I hold fast my righteousness, and will not let it go. My heart shall not reproach me so long as I live.
Spravedlnosti své držím se, aniž se jí pustím; nezahanbíť mne srdce mé nikdy.
7 Let my enemy be as the wicked, and let him who rises up against me be as the unrighteous.
Bude jako bezbožník nepřítel můj, a povstávající proti mně jako nešlechetník.
8 For what is the hope of the profane, though he gets him gain, when God takes away his soul?
Nebo jaká jest naděje pokrytce, by pak lakoměl, když Bůh vytrhne duši jeho?
9 Will God hear his cry when trouble comes upon him?
Zdaliž volání jeho vyslyší Bůh silný, když na něj přijde ssoužení?
10 Will he delight himself in the Almighty, and call upon God at all times?
Zdaliž v Všemohoucím kochati se bude? Bude-liž vzývati Boha každého času?
11 I will teach you concerning the hand of God. That which is with the Almighty I will not conceal.
Ale já učím vás, v kázni Boha silného jsa, a jak se mám k Všemohoucímu, netajím.
12 Behold, all ye yourselves have seen it. Why then have ye become altogether vain?
Aj, vy všickni to vidíte, pročež vždy tedy takovou marnost vynášíte?
13 This is the portion of a wicked man with God, and the heritage of oppressors, which they receive from the Almighty.
Ten má podíl člověk bezbožný u Boha silného, a to dědictví ukrutníci od Všemohoucího přijímají:
14 If his sons be multiplied, it is for the sword. And his offspring shall not be satisfied with bread.
Rozmnoží-li se synové jeho, rozmnoží se pod meč, a rodina jeho nenasytí se chlebem.
15 Those who remain of him shall be buried in death, and his widows shall make no lamentation.
Pozůstalí po něm v smrti pohřbeni budou, a vdovy jeho nebudou ho plakati.
16 Though he heaps up silver as the dust, and prepares raiment as the clay,
Nashromáždí-li jako prachu stříbra, a jako bláta najedná-li šatů:
17 he may prepare it, but the just shall put it on, and the innocent shall divide the silver.
Co najedná, to spravedlivý obleče, a stříbro nevinný rozdělí.
18 He builds his house as the moth, and as a booth which the keeper makes.
Vystaví-li jako Arktura dům svůj, bude však jako bouda, kterouž udělal strážný.
19 He lies down rich, but he shall not be gathered to his fathers. He opens his eyes, and he is not.
Bohatý když umře, nebude pochován; pohledí někdo, anť ho není.
20 Terrors overtake him like waters. A tempest steals him away in the night.
Postihnou jej hrůzy jako vody, v noci kradmo zachvátí ho vicher.
21 The east wind carries him away, and he departs, and it sweeps him out of his place.
Pochytí jej východní vítr, a odejde, nebo vichřicí uchvátí jej z místa jeho.
22 For God shall hurl at him, and not spare. He would gladly flee out of his hand.
Takové věci na něj dopustí Bůh bez lítosti, ačkoli před rukou jeho prudce utíkati bude.
23 Men shall clap their hands at him, and shall hiss him out of his place.
Tleskne nad ním každý rukama svýma, a ckáti bude z místa svého.
