< Job 20 >

1 Then Zophar the Naamathite answered, and said,
Odpovídaje pak Zofar Naamatský, řekl:
2 Therefore my thoughts cause me to answer, even because of my haste that is in me.
Z příčiny té myšlení má k odpovídání tobě nutí mne, a to abych rychle učinil,
3 I have heard the reproof which puts me to shame, and the spirit of my understanding answers me.
Že kárání k zahanbení svému slyším, pročež duch můj osvícený nutí mne, aťbych odpovídal.
4 Know thou this of old time, since man was placed upon earth,
Zdaž nevíš o tom, že od věků, a jakž postavil Bůh člověka na zemi,
5 that the triumphing of the wicked is short, and the joy of the profane but for a moment?
Plésání bezbožných krátké jest, a veselí pokrytce jen na chvílku?
6 Though his height mounts up to the heavens, and his head reaches to the clouds,
Byť pak vstoupila až k nebi pýcha jeho, a hlava jeho oblaku by se dotkla,
7 yet he shall perish forever like his own dung. Those who have seen him shall say, Where is he?
Však jako lejno jeho na věky zahyne. Ti, kteříž jej vídali, řeknou: Kam se poděl?
8 He shall fly away as a dream, and shall not be found. Yea, he shall be chased away as a vision of the night.
Jako sen pomine, aniž ho naleznou; nebo uteče jako vidění noční.
9 The eye which saw him shall see him no more, neither shall his place any more behold him.
Oko, kteréž ho vídalo, již ho nikdy neuzří, aniž více patřiti bude na něj místo jeho.
10 His sons shall seek the favor of the poor, and his hands shall give back his wealth.
Synové jeho budou přízně u nuzných hledati, a ruce jeho musejí zase vraceti loupež svou.
11 His bones are full of his youth, but it shall lie down with him in the dust.
Kosti jeho naplněny jsou hříchy mladosti jeho, a s ním v prachu lehnou.
12 Though wickedness be sweet in his mouth, though he hide it under his tongue,
A ačkoli zlost sladne v ústech jeho, a chová ji pod jazykem svým;
13 though he spares it, and will not let it go, but keep it still within his mouth,
Kochá se v ní, a nepouští jí, ale zdržuje ji u prostřed dásní svých:
14 yet his food in his bowels is turned. It is the gall of asps within him.
Však pokrm ten ve střevách jeho promění se; bude jako žluč hadů nejlítějších u vnitřnostech jeho.
15 He has swallowed down riches, and he shall vomit them up again. God will cast them out of his belly.
Zboží nahltané vyvrátí, z břicha jeho Bůh silný je vyžene.
16 He shall suck the poison of asps. The viper's tongue shall kill him.
Jed hadů lítých ssáti bude, zabije ho jazyk ještěrčí.
17 He shall not look upon the rivers, the flowing streams of honey and butter.
Neuzří pramenů potoků a řek medu a másla.
18 That which he labored for shall he restore, and shall not swallow it down. According to the substance that he has gotten, he shall not rejoice.
Navrátí úsilé cizí, a nezažive ho, vedlé nátisku svého rozličného; nebude na ně vesel.
19 For he has oppressed and forsaken the poor. He has violently taken away a house, and he shall not build it up.
Nebo utiskal a opouštěl nuzné, dům zloupil a nestavěl ho.
20 Because he knew no quietness within him, he shall not save any of that in which he delights.
Pročež nesezná nic pokojného v životě svém, aniž které nejrozkošnější své věci bude moci zachovati.
21 There was nothing left that he did not devour, therefore his prosperity shall not endure.
Nic mu nepozůstane z pokrmu jeho, tak že nebude míti, čím by se troštoval.
22 In the fullness of his sufficiency he shall be in straits. The hand of everyone who is in misery shall come upon him.
Byť pak i dovršena byla hojnost jeho, ssoužení míti bude; každá ruka trapiče oboří se na něj.
23 When he is about to fill his belly, God will cast the fierceness of his wrath upon him, and will rain it upon him while he is eating.
By měl čím naplniti břicho své, dopustí na něj Bůh prchlivost hněvu svého, kterouž na něj dštíti bude i na pokrm jeho.
24 He shall flee from the iron weapon, and the bow of brass shall strike him through.
Když utíkati bude před zbrojí železnou, prostřelí ho lučiště ocelivé.
25 He draws it forth, and it comes out of his body, yea, the glittering point comes out of his gall. Terrors are upon him.
Střela vyňata bude z toulu a vystřelena, nadto meč pronikne žluč jeho; a když odcházeti bude, přikvačí jej hrůzy.
26 All darkness is laid up for his treasures. A fire not blown shall devour him. It shall consume that which is left in his tent.
Všeliká neštěstí jsou polečena v skrýších jeho, zžíře jej oheň nerozdmýchaný, zle se povede i pozůstalému v stanu jeho.
27 The heavens shall reveal his iniquity, and the earth shall rise up against him.
Odkryjí nebesa nepravost jeho, a země povstane proti němu.
28 The increase of his house shall depart, flowed away in the day of his wrath.
Rozptýlena bude úroda domu jeho, rozplyne se v den hněvu jeho.
29 This is the portion of a wicked man from God, and the heritage appointed to him by God.
Tenť jest podíl člověka bezbožného od Boha, to, pravím, dědictví vyrčené jemu od Boha silného.

< Job 20 >