Hebrews 9
1 Now indeed therefore the first had ordinances of divine service and the earthly sanctuary.
Mělať pak i první ona smlouva nařízené služby a svatyni světskou.
2 For a tabernacle was prepared, the first in which was also the lampstand, and the table, and the presentation of the loaves, which is called the Holy place.
Nebo udělán byl stánek první, v kterémž byl svícen, a stůl, a posvátní chlebové, a ten sloul svatyně.
3 And behind the second curtain, the tabernacle called the Holy of holies,
Za druhou pak oponou byl stánek, kterýž sloul svatyně svatých,
4 having a golden censer, and the ark of the covenant overlaid entirely in gold, in which was a golden pot holding the manna, and Aaron's rod that budded, and the tablets of the covenant.
Zlatou maje kadidlnici, a truhlu smlouvy, všudy obloženou zlatem, kdežto bylo věderce zlaté, mající v sobě mannu, a hůl Aronova, kteráž byla zkvetla, a dsky zákona,
5 And above it were cherubim of glory overshadowing the place of forgiveness, about which things it is not now to speak in detail.
Nad truhlou pak cherubínové slávy, zastěňující slitovnici. O kterýchž věcech není potřebí nyní vypravovati o jedné každé obzvláštně.
6 And these things thus having been prepared, the priests indeed enter into the first part of the tabernacle continually, accomplishing the services.
To pak když tak jest zřízeno, do prvního stánku vždycky vcházejí kněží, služby vykonávajíce,
7 But into the second part, the high priest alone, once a year, not without blood, which he offers for himself and for the unintentional sins of the people,
Do druhého pak jedinou v rok sám nejvyšší kněz, ne bez krve, kterouž obětuje sám za sebe, i za lidské nevědomosti.
8 this signifying from the Holy Spirit, the way into the holy things is not yet to be made known while the first tabernacle still remains.
Čímž Duch svatý ukazuje to, že ještě nebyla zjevena cesta k svatyni, dokudž první stánek trval.
9 Which is a figure for the present time, according to which both gifts and sacrifices are offered that are not able to make the man officiating fully perfect in respect to conscience,
Kterýž byl podobenstvím na ten tehdejší čas, v němž darové a oběti se obětují, kteréž nemohou dokonalého v svědomí učiniti toho, kdož obětuje,
10 only in foods and drinks and various washings: carnal ordinances imposed until a time of reformation.
Toliko v pokrmích a v nápojích, a v rozličných umýváních a ospravedlňováních tělesných, až do času napravení, záležející.
11 But Christ, having arrived a high priest of the good things that are coming, through the greater and more perfect tabernacle not made with hands, that is, not of this creation,
Ale Kristus přišed, nejvyšší kněz budoucího dobrého, skrze větší a dokonalejší stánek, ne rukou udělaný, to jest ne tohoto stavení,
12 and not through the blood of goats and calves, but through his own blood, he entered in once into the Holy things, having found eternal redemption. (aiōnios g166)
Ani skrze krev kozlů a telat, ale skrze svou vlastní krev, všed jednou do svatyně, věčné vykoupení nalezl. (aiōnios g166)
13 For if the blood of bulls and goats, and the ashes of a heifer, sprinkling those who were defiled, sanctifies for the purification of the flesh,
Nebo jestližeť krev býků a kozlů, a popel jalovice, pokropující poškvrněných, posvěcuje k očištění těla,
14 how much more the blood of Christ, who, through the eternal Spirit, offered himself unblemished to God, will cleanse your conscience from dead works in order to serve a living God? (aiōnios g166)
Čím více krev Kristova, kterýž skrze Ducha věčného samého sebe obětoval nepoškvrněného Bohu, očistí svědomí vaše od skutků mrtvých k sloužení Bohu živému? (aiōnios g166)
15 And because of this he is mediator of a new covenant, so that a death having occurred for the redemption of the transgressions against the first covenant, those who are called might take the promise of the eternal inheritance. (aiōnios g166)
A pro tu příčinu nové smlouvy prostředník jest, aby, když by smrt mezi to vkročila k vyplacení přestoupení těch, kteráž byla za první smlouvy, zaslíbení věčného dědictví přijali ti, kdož jsou povoláni. (aiōnios g166)
16 For where a covenant is, a necessity is to present the death of the man who made the covenant.
Nebo kdež jest kšaft, potřebí jest, aby k tomu smrt přikročila toho, kdož činí kšaft.
17 For a covenant is effective with the dead, since it is never enforced while the man who made the covenant lives.
Kšaft zajisté těch, kteříž zemřeli, stálý jest, poněvadž ještě nemá moci, dokudž živ jest ten, kdož kšaft činil.
18 Whereupon neither has the first been dedicated without blood.
Protož ani první onen bez krve nebyl posvěcován.
19 For of every commandment according to law that was spoken by Moses to all the people, after taking the blood of the calves and goats, with water and scarlet wool and hyssop, he sprinkled both the book itself and all the people,
Nebo když Mojžíš všecka přikázaní podlé zákona všemu lidu předložil, vzav krev telat a kozlů, s vodou a s vlnou červenou a s yzopem, tak spolu i knihy i všeho lidu pokropil,
20 saying, This is the blood of the covenant that God made for you.
Řka: Tatoť jest krev zákona, kterýž vám Bůh vydal.
21 And likewise he sprinkled with the blood both the tabernacle and all the vessels of the service.
Ano i stánku i všech nádob k službě náležitých rovně též krví pokropil.
22 And almost all things, according to the law, are cleansed with blood, and remission does not occur without bloodshed.
A téměř všecko podlé zákona krví očišťováno bývá, a bez krve vylití nebývá odpuštění vin.
23 Indeed therefore, a necessity was for the models of the things in the heavens themselves to be cleansed with these, but the heavenly things with better sacrifices than these.
Protož potřebí bylo, aby věcí nebeských příkladové těmi věcmi očišťováni byli, nebeské pak věci lepšími obětmi, nežli jsou ty.
24 For the Christ entered not into a holy place made with hands, representative of the true, but into heaven itself, now to appear in the presence of God for us.
Neboť nevšel Kristus do svatyně rukou udělané, kteráž by nesla figůru pravé, ale v samo nebe, aby nyní přítomný byl tváři Boží za nás.
25 And not so that he might offer himself often, as the high priest enters into the Holy things each year with blood by another,
Ne aby častokrát obětoval sebe samého, jako nejvyšší kněz vcházel do svatyně každý rok se krví cizí,
26 since it would be necessary for him to suffer often, from the foundation of the world. But now once, at the end of the ages, he was made known for an annulment of sin by the sacrifice of himself. (aiōn g165)
(Sic jinak by byl musil častokrát trpěti od počátku světa, ) ale nyní jednou při skonání věků, na shlazení hřícha skrze obětování sebe samého, zjeven jest. (aiōn g165)
27 And inasmuch as it is reserved to men once to die, and after this, judgment,
A jakož uloženo lidem jednou umříti, a potom bude soud,
28 so also the Christ, having been offered once in order to take up the sins of many, will appear a second time, independent of sin, to those waiting for him for salvation.
Tak i Kristus jednou jest obětován, k shlazení mnohých lidí hříchů; podruhé bez hříchu ukáže se těm, kteříž ho čekají k spasení.
