Genesis 47
1 Then Joseph went in and told Pharaoh, and said, My father and my brothers, and their flocks, and their herds, and all that they have, have come out of the land of Canaan. And, behold, they are in the land of Goshen.
A protož přišed Jozef, oznámil Faraonovi, a řekl: Otec můj a bratří moji, s drobným i větším dobytkem svým i se vším, což mají, přišli z země Kananejské, a aj, jsou v zemi Gesen.
2 And he took five men from among his brothers, and presented them to Pharaoh.
A vzav z počtu bratří svých pět mužů, postavil je před Faraonem.
3 And Pharaoh said to his brothers, What is your occupation? And they said to Pharaoh, Thy servants are shepherds, both we, and our fathers.
I řekl Farao bratřím jeho: Jaký jest obchod váš? Kteřížto odpověděli Faraonovi: Pastýři ovcí jsou služebníci tvoji, i my, i otcové naši.
4 And they said to Pharaoh, We have come to sojourn in the land, for there is no pasture for thy servants' flocks, for the famine is severe in the land of Canaan. Now therefore, we pray thee, let thy servants dwell in the land of Goshen.
Řekli ještě Faraonovi: Abychom pohostinu byli v zemi této, přišli jsme; nebo není pastvy dobytku, kterýž mají služebníci tvoji, nebo hlad veliký jest v zemi Kananejské; protož nyní prosíme, nechať bydlí služebníci tvoji v zemi Gesen.
5 And Pharaoh spoke to Joseph, saying, Thy father and thy brothers have come to thee.
I mluvil Farao Jozefovi, řka: Otec tvůj a bratří tvoji přišli k tobě.
6 The land of Egypt is before thee. Make thy father and thy brothers to dwell in the best of the land; in the land of Goshen let them dwell. And if thou know any able men among them, then make them rulers over my cattle.
Země Egyptská před tebou jest; v nejlepším kraji země této osaď otce svého a bratří své, nechť bydlí v zemi Gesen. A srozumíš-li, že jsou mezi nimi muži rozšafní, ustanovíš je úředníky nad dobytkem, kterýž mám.
7 And Joseph brought in Jacob his father, and set him before Pharaoh, and Jacob blessed Pharaoh.
Uvedl také Jozef Jákoba otce svého, a postavil ho před Faraonem; a pozdravil Jákob Faraona.
8 And Pharaoh said to Jacob, How many are the days of the years of thy life?
Tedy řekl Farao k Jákobovi: Kolik jest let života tvého?
9 And Jacob said to Pharaoh, The days of the years of my pilgrimage are a hundred and thirty years. Few and evil have been the days of the years of my life, and they have not attained to the days of the years of the life of my fathers in the days of their pilgrimage.
Odpověděl Jákob Faraonovi: Dnů let putování mého sto a třidceti let jest; nemnozí a zlí byli dnové let života mého, a nedošli dnů let života otců mých, v nichž živi byli.
10 And Jacob blessed Pharaoh, and went out from the presence of Pharaoh.
A požehnav Jákob Faraona, vyšel od něho.
11 And Joseph placed his father and his brothers, and gave them a possession in the land of Egypt, in the best of the land, in the land of Rameses, as Pharaoh had commanded.
I osadil Jozef otce svého a bratří své, a dal jim vládařství v zemi Egyptské v kraji výborném, v zemi Ramesses, jakž rozkázal Farao.
12 And Joseph nourished his father, and his brothers, and all his father's household, with bread, according to their families.
A opatroval Jozef otce svého, a bratří své, a všecken dům jeho chlebem, až do nejmenších.
13 And there was no bread in all the land, for the famine was very severe, so that the land of Egypt and the land of Canaan fainted by reason of the famine.
A chleba nebylo ve vší zemi; nebo veliký hlad byl velmi, a trápení veliké bylo na zemi Egyptské a zemi Kananejské od hladu.
14 And Joseph gathered up all the money that was found in the land of Egypt, and in the land of Canaan, for the grain which they bought. And Joseph brought the money into Pharaoh's house.
Shromáždil pak Jozef všecky peníze, což jich nalezeno v zemi Egyptské a v zemi Kananejské, za potravy, kteréž kupovali; a vnesl Jozef peníze do domu Faraonova.
15 And when the money was all spent in the land of Egypt, and in the land of Canaan, all the Egyptians came to Joseph, and said, Give us bread, for why should we die in thy presence? For our money fails.
A když utratili peníze z země Egyptské a z země Kananejské, přicházeli všickni Egyptští k Jozefovi, řkouce: Dej nám chleba; nebo proč mříti máme před tebou pro nedostatek peněz?
16 And Joseph said, Give your cattle, and I will give you for your cattle, if money fails.
I řekl Jozef: Dejte dobytky své, a dám vám chleba za dobytky vaše, poněvadž se vám peněz nedostává.
17 And they brought their cattle to Joseph. And Joseph gave them bread in exchange for the horses, and for the flocks, and for the herds, and for the donkeys. And he fed them with bread in exchange for all their cattle for that year.
Tedy přivedli dobytky své k Jozefovi; i dal jim Jozef potrav za koně a za stáda ovcí, a za stáda volů i za osly; a přechoval je chlebem, za všecky dobytky jejich, toho roku.
18 And when that year was ended, they came to him the second year, and said to him, We will not hide from my lord, how that our money is all spent, and the herds of cattle are my lord's; there is nothing left in the sight of my lord, but our bodies, and our lands.
A po roce tom přišli k němu léta druhého, a řekli mu: Nebudeme tajiti před pánem svým, že jsme všecky peníze utratili, i stáda dobytků jsou u pána našeho; nezůstávají nám před pánem naším kromě těla naše a dědiny naše.
19 Why should we die before thine eyes, both we and our land? Buy us and our land for bread, and we and our land will be servants to Pharaoh. And give us seed, that we may live, and not die, and that the land not be desolate.
I proč máme mříti před očima tvýma? I my i rolí naše hyne. Kup nás i rolí naši za chléb, a budeme my i rolí naše ve službě Faraonovi; a dej nám semena, abychom živi byli a nezemřeli, a rolí aby nespustla.
20 So Joseph bought all the land of Egypt for Pharaoh. For the Egyptians, every man, sold his field, because the famine was severe upon them. And the land became Pharaoh's.
Tedy koupil Jozef všecku zemi Egyptskou Faraonovi; nebo prodali Egyptští jeden každý pole své, proto že se rozmohl mezi nimi hlad. I dostala se země Faraonovi.
21 And as for the people, he moved them to the cities from one end of the border of Egypt even to the other end of it.
Lid pak převedl do měst, od jednoho pomezí Egyptského až do druhého.
22 Only he did not buy the land of the priests, for the priests had a portion from Pharaoh, and ate their portion which Pharaoh gave them. Therefore they did not sell their land.
Rolí toliko kněžských nekoupil. Nebo kněží uloženou potravu měli od Faraona, a jedli z uložených pokrmů svých, kteréž dával jim Farao; protož neprodali rolí svých.
23 Then Joseph said to the people, Behold, I have bought you this day and your land for Pharaoh. Lo, here is seed for you, and ye shall sow the land.
I řekl Jozef lidu: Aj, koupil jsem vás dnes i rolí vaše Faraonovi; teď máte semeno, osívejtež tedy ji.
24 And it shall come to pass at the ingatherings, that ye shall give a fifth to Pharaoh, and four parts shall be your own, for seed of the field, and for your food, and for those of your households, and for food for your little ones.
A když se urodí, dáte pátý díl Faraonovi, a čtyři díly zůstavíte sobě k semenu a ku pokrmu svému a těm, kteříž jsou v domích vašich, i ku pokrmu dítkám svým.
25 And they said, Thou have saved our lives. Let us find favor in the sight of my lord, and we will be Pharaoh's servants.
Tedy řekli: Zachoval jsi životy naše. Nechať nalezneme milost v očích pána svého, a budeme služebníci Faraonovi.
26 And Joseph made it a statute concerning the land of Egypt to this day, that Pharaoh should have the fifth. Only the land of the priests alone did not become Pharaoh's.
I ustanovil to Jozef za právo až do tohoto dne, po vší zemi Egyptské, aby dáván byl Faraonovi pátý díl; toliko samy rolí kněžské nebyly Faraonovy.
27 And Israel dwelt in the land of Egypt, in the land of Goshen. And they got possessions in it, and were fruitful, and multiplied exceedingly.
A tak bydlil Izrael v zemi Egyptské v krajině Gesen; a osadili se v ní, a rozplodili se, a rozmnoženi jsou velmi.
28 And Jacob lived in the land of Egypt seventeen years. So the days of Jacob, the years of his life, were a hundred forty-seven years.
Živ pak byl Jákob v zemi Egyptské sedmnácte let; a bylo dnů Jákobových, a let života jeho, sto čtyřidceti sedm let.
29 And the time drew near that Israel must die. And he called his son Joseph, and said to him, If now I have found favor in thy sight, put thy hand, I pray thee, under my thigh, and deal kindly and truly with me. Bury me not, I pray thee, in Egypt,
I přiblížili se dnové Izraelovi, aby umřel. A povolav syna svého Jozefa, řekl jemu: Jestliže jsem nalezl milost v očích tvých, vlož, prosím, ruku svou pod bedro mé, a učiň se mnou milosrdenství a pravdu. Prosím, nepochovávej mne v Egyptě.
30 but when I sleep with my fathers, thou shall carry me out of Egypt, and bury me in their burying place. And he said, I will do as thou have said.
Když spáti budu s otci svými, vyneseš mne z Egypta, a pochováš mne v hrobě jejich. Tedy řekl jemu: Já učiním podlé slova tvého.
31 And he said, Swear to me, and he swore to him. And Israel bowed himself upon the head of the bed.
I řekl Jákob: Přisáhni mi. Tedy přisáhl jemu. I sklonil se Izrael k hlavám lůže.
