Ecclesiastes 11
1 Cast thy bread upon the waters, for thou shall find it after many days.
Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.
2 Give a portion to seven, yea, even to eight, for thou know not what evil shall be upon the earth.
Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.
3 If the clouds are full of rain, they empty themselves upon the earth, and if a tree falls toward the south, or toward the north, in the place where the tree falls, there shall it be.
Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.
4 He who observes the wind shall not sow, and he who regards the clouds shall not reap.
Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.
5 As thou know not what is the way of the wind, nor how the bones grow in the womb of her who is with child, even so thou know not the work of God who does all.
Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.
6 In the morning sow thy seed, and in the evening withhold not thy hand, for thou know not which shall prosper, whether this or that, or whether they both shall be alike good.
Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.
7 Truly the light is sweet, and a pleasant thing it is for the eyes to behold the sun.
Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;
8 Yea, if a man lives many years, let him rejoice in them all. But let him remember the days of darkness, for they shall be many. All that comes is vanity.
A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.
9 Rejoice, O young man, in thy youth, and let thy heart cheer thee in the days of thy youth, and walk in the ways of thy heart, and in the sight of thine eyes. But know thou, that for all these things God will bring thee into judgment.
Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.
10 Therefore remove sorrow from thy heart, and put away evil from thy flesh, for youth and the dawn of life are vanity.
Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.
