Deuteronomy 1
1 These are the words which Moses spoke to all Israel beyond the Jordan in the wilderness, in the Arabah opposite Suph, between Paran, and Tophel, and Laban, and Hazeroth, and Di-zahab.
Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
2 It is eleven days journey from Horeb by the way of mount Seir to Kadesh-barnea.
Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.
3 And it came to pass in the fortieth year, in the eleventh month, on the first day of the month, that Moses spoke to the sons of Israel, according to all that Jehovah had given him in commandment to them,
Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
4 after he had smitten Sihon the king of the Amorites, who dwelt in Heshbon, and Og the king of Bashan, who dwelt in Ashtaroth, at Edrei.
Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.
5 Beyond the Jordan, in the land of Moab, Moses began to declare this law, saying,
Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:
6 Jehovah our God spoke to us in Horeb, saying, Ye have dwelt long enough at this mountain.
Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.
7 Turn, and take your journey, and go to the hill-country of the Amorites, and to all the places near thereto, in the Arabah, in the hill-country, and in the lowland, and in the South, and by the sea-shore, the land of the Canaanites, and Lebanon, as far as the great river, the river Euphrates.
Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.
8 Behold, I have set the land before you. Go in and possess the land which Jehovah swore to your fathers, to Abraham, to Isaac, and to Jacob, to give to them and to their seed after them.
Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
9 And I spoke to you at that time, saying, I am not able to bear you myself alone.
A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.
10 Jehovah your God has multiplied you, and, behold, ye are this day as the stars of heaven for multitude.
Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.
11 Jehovah, the God of your fathers, make you a thousand times as many as ye are, and bless you, as he has promised you!
(Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)
12 How can I myself alone bear your encumbrance, and your burden, and your strife?
Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?
13 Take for you wise men, and understanding, and known, according to your tribes, and I will make them heads over you.
Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.
14 And ye answered me, and said, The thing which thou have spoken is good to do.
I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.
15 So I took the heads of your tribes, wise men, and known, and made them heads over you, captains of thousands, and captains of hundreds, and captains of fifties, and captains of tens, and officers, according to your tribes.
Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.
16 And I charged your judges at that time, saying, Hear between your brothers, and judge righteously between a man and his brother, and the sojourner who is with him.
Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.
17 Ye shall not respect persons in judgment. Ye shall hear the small and the great alike. Ye shall not be afraid of the face of man, for the judgment is God's. And the case that is too hard for you ye shall bring to me, and I will hear it.
Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.
18 And I commanded you at that time all the things which ye should do.
Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.
19 And we journeyed from Horeb, and went through all that great and terrible wilderness which ye saw, by the way to the hill-country of the Amorites, as Jehovah our God commanded us, and we came to Kadesh-barnea.
Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.
20 And I said to you, Ye have come to the hill-country of the Amorites, which Jehovah our God gives to us.
I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
21 Behold, Jehovah thy God has set the land before thee. Go up, take possession, as Jehovah, the God of thy fathers, has spoken to thee. Fear not, neither be dismayed.
Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.
22 And ye came near to me, all of you, and said, Let us send men before us, that they may search the land for us, and bring us word again of the way by which we must go up, and the cities to which we shall come.
Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.
23 And the thing pleased me well. And I took twelve men of you, one man for every tribe.
Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.
24 And they turned and went up into the hill-country, and came to the valley of Eshcol, and spied it out.
A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.
25 And they took of the fruit of the land in their hands, and brought it down to us, and brought us word again, and said, It is a good land which Jehovah our God gives to us.
Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
26 Yet ye would not go up, but rebelled against the commandment of Jehovah your God.
A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.
27 And ye murmured in your tents, and said, Because Jehovah hated us, he has brought us forth out of the land of Egypt, to deliver us into the hand of the Amorites, to destroy us.
A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.
28 Where are we going up? Our brothers have made our heart to melt, saying, The people are greater and taller than we. The cities are great and fortified up to heaven, and moreover we have seen the sons of the Anakim there.
Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
29 Then I said to you, Dread not, neither be afraid of them.
I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.
30 Jehovah your God who goes before you, he will fight for you, according to all that he did for you in Egypt before your eyes,
Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.
31 and in the wilderness, where thou have seen how that Jehovah thy God bore thee, as a man bears his son, in all the way that ye went, until ye came to this place.
Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.
32 Yet in this thing ye did not believe Jehovah your God,
A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,
33 who went before you in the way, to seek out a place for you to pitch your tents in, in fire by night, to show you by what way ye should go, and in the cloud by day.
Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
34 And Jehovah heard the voice of your words, and was angry, and swore, saying,
Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:
35 Surely there shall not one of these men of this evil generation see the good land, which I swore to give to your fathers,
Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,
36 except Caleb the son of Jephunneh. He shall see it, and I will give to him the land that he has trodden upon, and to his sons, because he has wholly followed Jehovah.
Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.
37 Also Jehovah was angry with me for your sakes, saying, Thou also shall not go in there.
Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.
38 Joshua the son of Nun, who stands before thee, he shall go in there. Encourage thou him, for he shall cause Israel to inherit it.
Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.
39 Moreover your little ones, who ye said would be a prey, and your sons, who this day have no knowledge of good or evil, they shall go in there, and I will give it to them, and they shall possess it.
A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.
40 But as for you, turn, and take your journey into the wilderness by the way to the Red Sea.
Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.
41 Then ye answered and said to me, We have sinned against Jehovah, we will go up and fight according to all that Jehovah our God commanded us. And ye girded on every man his weapons of war, and were forward to go up into the hill-country.
A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.
42 And Jehovah said to me, Say to them, Do not go up, neither fight, for I am not among you, lest ye be smitten before your enemies.
Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.
43 So I spoke to you, and ye did not hearken, but ye rebelled against the commandment of Jehovah, and were presumptuous, and went up into the hill-country.
A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.
44 And the Amorites, who dwelt in that hill-country, came out against you, and chased you, as bees do, and beat you down in Seir, even to Hormah.
Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.
45 And ye returned and wept before Jehovah, but Jehovah did not hearken to your voice, nor gave ear to you.
A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.
46 So ye abode in Kadesh many days, according to the days that ye abode there.
I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.
