1 Samuel 25
1 And Samuel died. And all Israel gathered themselves together, and lamented him, and buried him in his house at Ramah. And David arose, and went down to the wilderness of Paran.
Mezi tím umřel Samuel. A shromáždil se všecken Izrael, i plakali ho, a pochovali jej v domě jeho v Ráma. Ale David vstav, šel na poušť Fáran.
2 And there was a man in Maon whose possessions were in Carmel. And the man was very great in goods, and he had three thousand sheep, and a thousand goats. And he was shearing his sheep in Carmel.
Èlověk pak nějaký byl v Maon, kterýž statek svůj měl na Karmeli. A byl člověk ten možný velmi, nebo měl tři tisíce ovec a tisíc koz, a tehdáž rovně střihl ovce své na Karmeli.
3 Now the name of the man was Nabal, and the name of his wife Abigail. And the woman was of good understanding, and of a beautiful countenance, but the man was churlish and evil in his doings, and he was of the house of Caleb.
Muže pak toho jméno Nábal, a jméno ženy jeho Abigail. A byla žena ta opatrná a krásné tváři, ale muž její byl tvrdý a zlých povah, a byl z rodu Kálefova.
4 And David heard in the wilderness that Nabal was shearing his sheep.
Protož uslyšav David na poušti, že by Nábal střihl ovce své,
5 And David sent ten young men, and David said to the young men, Get you up to Carmel, and go to Nabal, and greet him in my name.
Poslal deset služebníků, a řekl David těm služebníkům: Vstupte na Karmel, a jděte k Nábalovi, a pozdravte ho slovem mým přátelsky.
6 And thus ye shall say to him who lives in prosperity, Peace be to thee, and peace be to thy house, and peace be to all that thou have.
A rcete jemu takto: Zdráv buď, a pokoj tobě, pokoj domu tvému, i všemu, což máš, pokoj.
7 And now I have heard that thou have shearers. Thy shepherds have now been with us, and we did them no hurt, neither was there anything missing to them all the while they were in Carmel.
Slyšel jsem, že máš střižce, a pastýři tvoji bývali s námi; neučinili jsme jim žádné křivdy, aniž jim co zhynulo po všecky dny, v nichž byli na Karmeli.
8 Ask thy young men, and they will tell thee. Therefore let the young men find favor in thine eyes, for we come in a good day. Give, I pray thee, whatever comes to thy hand to thy servants, and to thy son David.
Ptej se služebníků svých, a povědí tobě. Nyní tedy nechť naleznou mládenci milost před očima tvýma, nebo v den veselý přišli jsme; dej, prosím, což máš před rukama, služebníkům svým a synu svému Davidovi.
9 And when David's young men came, they spoke to Nabal according to all those words in the name of David, and ceased.
Přišedše tedy mládenci ti Davidovi, mluvili Nábalovi podlé všech slov těchto jménem Davidovým, a umlkli.
10 And Nabal answered David's servants, and said, Who is David? And who is the son of Jesse? There are many servants now-a-days who break away every man from his master.
Odpověděl pak Nábal služebníkům Davidovým a řekl: Kdo jest David? A kdo syn Izai? Mnohotě nyní služebníků, kteříž se odtrhují jeden každý od pána svého.
11 Shall I then take my bread, and my water, and my flesh that I have killed for my shearers, and give it to men of whom I know not from where they are?
Ano, vezmu já chléb svůj, a vodu svou a pokrmy své, kteréž jsem připravil střižcům svým, a dám je těm lidem, kterýchž neznám, ani vím, odkud jsou?
12 So David's young men turned on their way, and went back, and came and told him according to all these words.
A obrátivše se služebníci Davidovi na cestu svou, navrátili se, a přišedše, oznámili jemu všecka slova ta.
13 And David said to his men, Gird ye on every man his sword. And they girded on every man his sword, and David also girded on his sword. And there went up after David about four hundred men, and two hundred abode by the baggage.
I řekl David mužům svým: Připaš každý meč svůj. Kteříž když připásali jeden každý meč svůj, připásal také David meč svůj, a šlo za Davidem okolo čtyř set mužů, dvě stě pak pozůstalo u břemen.
14 But one of the young men told Abigail, Nabal's wife, saying, Behold, David sent messengers out of the wilderness to salute our master, and he railed at them.
A v tom Abigail, ženě Nábalově, oznámil mládenec jeden z služebníků, řka: Aj, poslal David posly s pouště, aby pozdravili pána našeho, ale on je ukřikal;
15 But the men were very good to us, and we were not hurt, neither did we miss anything as long as we went with them when we were in the fields.
Ješto muži ti prospěšní nám byli velice, ani nám neučinili křivdy, aniž nám co zhynulo, když jsme bývali s nimi na poli.
16 They were a wall to us both by night and by day all the while we were with them keeping the sheep.
Místo zdi byli nám v noci i ve dne po všecky dny, dokudž jsme s nimi byli, pasouce stáda.
17 Now therefore know and consider what thou will do, for evil is determined against our master, and against all his house. For he is such a worthless fellow that a man cannot speak to him.
Protož nyní pomysl a viz, co bys měla činiti, neboť již zlé věci hotové jsou na pána našeho i na všecken dům jeho; on pak jest tak zlobivý, že s ním nelze ani mluviti.
18 Then Abigail made haste, and took two hundred loaves, and two bottles of wine, and five sheep ready dressed, and five measures of parched grain, and a hundred clusters of raisins, and two hundred cakes of figs, and laid them on donkeys.
Tedy pospíšila Abigail, a vzala dvě stě chlebů, a dvě kožené láhvice vína, a pět ovcí připravených, a pět měr pražmy, a sto sušených hroznů, a dvě stě hrud fíků sušených, a vložila to na osly.
19 And she said to her young men, Go on before me, behold, I come after you. But she did not tell her husband Nabal.
I řekla služebníkům svým: Jdětež napřed, a já za vámi půjdu. Ale muži svému Nábalovi neoznámila.
20 And it was so, as she rode on her donkey, and came down by the covert of the mountain, that, behold, David and his men came down toward her, and she met them.
I stalo se, že vsedši na osla, sjížděla po stráni s hory, a aj, David a muži jeho sstupovali proti ní, a potkala se s nimi.
21 Now David had said, Surely in vain have I kept all that this fellow has in the wilderness so that nothing was missed of all that pertained to him, and he has returned me evil for good.
(David pak byl řekl: Jistě nadarmo jsem ostříhal všeho, což on měl na poušti, tak že nic nezahynulo ze všeho, což má; nebo mi se odplatil zlým za dobré.
22 God do so to the enemies of David, and more also, if I leave of all that pertains to him by the morning light so much as one man-child.
Toto učiň Bůh nepřátelům Davidovým a toto přidej, jestliže zanechám do jitra ze všeho, což má, až do toho, kterýž močí na stěnu.)
23 And when Abigail saw David, she hastened, and alighted from her donkey, and fell before David on her face, and bowed herself to the ground.
Tedy uzřevši Abigail Davida, rychle ssedla s osla, a padla před Davidem na tvář svou, a poklonila se až k zemi.
24 And she fell at his feet, and said, Upon me, my lord, upon me be the iniquity, and let thy handmaid, I pray thee, speak in thine ears, and hear thou the words of thy handmaid.
A padši k nohám jeho, řekla: Na mně, pane můj, ta nepravost. Protož nechť mluví, prosím, služebnice tvá v uši tvé, a vyslyš slova děvky své.
25 Let not my lord, I pray thee, regard this worthless fellow, even Nabal, for as his name is, so is he. Nabal is his name, and folly is with him. But I thy handmaid saw not the young men of my lord whom thou sent.
Nechť se neobrací, prosím, pán můj myslí svou za mužem tím bezbožným Nábalem; nebo jakéž jest jméno jeho, takovýž jest. Nábal jméno jeho jest, a bláznovství jest při něm. Já pak služebnice tvá neviděla jsem služebníků pána mého, kteréž jsi byl poslal.
26 Now therefore, my lord, as Jehovah lives, and as thy soul lives, since Jehovah has withheld thee from blood guiltiness, and from avenging thyself with thine own hand, now therefore let thine enemies, and those who seek evil to my lord, be as Nabal.
Protož nyní, pane můj, živť jest Hospodin, a živať jest duše tvá, že tě tobě zbránil Hospodin vylíti krve, a abys nemstil sám sebe. A protož nyní buďtež jako Nábal nepřátelé tvoji, a ti, kteříž hledají zlého pánu mému.
27 And now this present which thy servant has brought to my lord, let it be given to the young men who follow my lord.
Teď pak dar tento, kterýž přinesla děvka tvá pánu svému, nechť jest dán služebníkům, kteříž chodí za pánem mým.
28 Forgive, I pray thee, the trespass of thy handmaid. For Jehovah will certainly make my lord a sure house, because my lord fights the battles of Jehovah, and evil shall not be found in thee all thy days.
Odpusť, prosím, provinění děvce své, neboť jistě vzdělá Hospodin pánu mému dům stálý, poněvadž boje Hospodinovy pán můj vede, a nic zlého se nenalézá při tobě až posavad.
29 And though men be risen up to pursue thee, and to seek thy soul, yet the soul of my lord shall be bound in the bundle of life with Jehovah thy God. And the souls of thine enemies, them he shall sling out as from the hollow of a sling.
A byť i povstal člověk, aby tě stihal a hledal bezhrdlí tvého, budeť však duše pána mého svázána v svazku živých u Hospodina Boha tvého, duši pak nepřátel tvých jako z praku pryč zahodí.
30 And it shall come to pass, when Jehovah shall have done to my lord according to all the good that he has spoken concerning thee, and shall have appointed thee prince over Israel,
A když učiní Hospodin pánu mému dobře podlé toho všeho, jakž zaslíbil tobě, a přikážeť, abys byl vůdcím nad Izraelem:
31 that this shall be no grief to thee, nor offense of heart to my lord, either that thou have shed blood without cause, or that my lord has avenged himself. And when Jehovah shall have dealt well with my lord, then remember thy handmaid.
Tedy nebude to k zviklání ani k urážce srdce pánu mému, jako když by vylil krev bez příčiny, aneb když by se mstil pán můj. Když tedy učiní dobře Hospodin pánu mému, rozpoměň se na děvku svou.
32 And David said to Abigail, Blessed be Jehovah, the God of Israel, who sent thee this day to meet me,
I řekl David k Abigail: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, že tě poslal dne tohoto mně v cestu;
33 and blessed be thy discretion, and blessed be thou, who have kept me this day from blood guiltiness, and from avenging myself with my own hand.
A požehnaná řeč tvá, i ty požehnaná, že jsi zdržela mne dnes, abych nevylil krve a nemstil sám sebe.
34 For in very deed, as Jehovah, the God of Israel, lives, who has withheld me from hurting thee, unless thou had hastened and come to meet me, surely there had not been left to Nabal by the morning light so much as one man-child.
A jistě, jako živ jest Hospodin Bůh Izraelský, kterýž mi zbránil, ať bych zle nečinil, že kdybys nebyla pospíšila a nevyšla mi v cestu, nebyl by zůstal Nábalovi do jitra ani močící na stěnu.
35 So David received from her hand that which she had brought him. And he said to her, Go up in peace to thy house. See, I have hearkened to thy voice, and have accepted thy person.
I přijal David z ruky její, což byla přinesla jemu, a řekl jí: Jdiž v pokoji do domu svého. Pohleď, uslyšel jsem prosbu tvou, a vážil jsem sobě osoby tvé.
36 And Abigail came to Nabal, and, behold, he held a feast in his house like the feast of a king. And Nabal's heart was merry within him, for he was very drunk. Therefore she told him nothing, less or more, until the morning light.
A tak navrátila se Abigail k Nábalovi, an měl hody v domě svém jako hody královské; a srdce Nábalovo rozveselilo se bylo v něm, a byl opilý velmi. Pročež ona neoznámila jemu nejmenšího slova až do jitra.
37 And it came to pass in the morning, when the wine was gone out of Nabal, that his wife told him these things, and his heart died within him, and he became as a stone.
Nazejtří pak, když z vína vystřízlivěl Nábal, tedy oznámila jemu žena jeho ty věci. I zmrtvělo v něm srdce jeho, a učiněn jest jako kámen.
38 And it came to pass about ten days after, that Jehovah smote Nabal, so that he died.
A když pominulo takměř deset dní, porazil Hospodin Nábale, i umřel.
39 And when David heard that Nabal was dead, he said, Blessed be Jehovah, who has pleaded the cause of my reproach from the hand of Nabal, and has kept back his servant from evil, and the evil-doing of Nabal Jehovah has returned upon his own head. And David sent and spoke concerning Abigail, to take her to him to wife.
Uslyšev pak David, že by Nábal umřel, řekl: Požehnaný Hospodin, kterýž hodně pomstil pohanění mého nad Nábalem, a služebníka svého zdržel ode zlého, zlost pak Nábalovu shrnul Hospodin na hlavu jeho. Tedy poslal David a mluvil k Abigail, aby ji sobě vzal za manželku.
40 And when the servants of David came to Abigail to Carmel, they spoke to her, saying, David has sent us to thee, to take thee to him to wife.
I přišli služebníci Davidovi k Abigail na Karmel, a mluvili s ní, řkouce: David poslal nás k tobě, aby tě vzal sobě za manželku.
41 And she arose, and bowed herself with her face to the earth, and said, Behold, thy handmaid is a servant to wash the feet of the servants of my lord.
Kterážto vstavši, poklonila se na tvář až k zemi, řkuci: Aj, služebnice tvá za děvku bude, aby umývala nohy služebníkům pána svého.
42 And Abigail hastened, and arose, and rode upon a donkey, with five of her damsels who followed her. And she went after the messengers of David, and became his wife.
Protož rychle vstavši Abigail a vsedši na osla svého, (pět pak děveček jejích šlo za ní), jela za posly Davidovými, a byla manželkou jeho.
43 David also took Ahinoam of Jezreel, and they became his wives, both of them.
Též i Achinoam pojal David z Jezreel, a byly i tyto dvě manželky jeho.
44 Now Saul had given Michal his daughter, David's wife, to Palti the son of Laish, who was of Gallim.
Nebo Saul Míkol dceru svou, manželku Davidovu, dal byl Faltiovi, synu Lais, kterýž byl z Gallim.
