< Psalmen 135 >

1 Hallelujah! Prijst den Naam des HEEREN, prijst Hem, gij knechten des HEEREN!
Halelujah. Chvalte jméno Hospodinovo, chvalte služebníci Hospodinovi,
2 Gij, die staat in het huis des HEEREN, in de voorhoven van het huis onzes Gods!
Kteříž stáváte v domě Hospodinově, v síňcích domu Boha našeho.
3 Looft den HEERE, want de HEERE is goed; psalmzingt Zijn Naam, want Hij is liefelijk.
Chvalte Hospodina, nebo jest dobrý Hospodin; žalmy zpívejte jménu jeho, nebo rozkošné jest.
4 Want de HEERE heeft Zich Jakob verkoren, Israel tot Zijn eigendom.
Jákoba zajisté sobě vyvolil Hospodin, a Izraele za svůj lid zvláštní.
5 Want ik weet, dat de HEERE groot is, en dat onze Heere boven alle goden is.
Jáť jsem jistě seznal, že veliký jest Hospodin, a Pán náš nade všecky bohy.
6 Al wat den HEERE behaagt, doet Hij, in de hemelen, en op de aarde, in de zeeen en alle afgronden.
Cožkoli chce Hospodin, to činí na nebi i na zemi, v moři i ve všech propastech.
7 Hij doet dampen opklimmen van het einde der aarde; Hij maakt de bliksemen met den regen; Hij brengt den wind uit Zijn schatkameren voort.
Kterýž způsobuje to, že páry vystupují od krajů země; blýskání s deštěm přivodí, a vyvodí vítr z pokladů svých.
8 Die de eerstgeborenen van Egypte sloeg, van den mens af tot het vee toe.
Kterýž zbil prvorozené v Egyptě, od člověka až do hovada.
9 Hij zond tekenen en wonderen in het midden van u, o Egypte! tegen Farao en tegen al zijn knechten.
Poslal znamení a zázraky u prostřed tebe, Egypte, na Faraona i na všecky služebníky jeho.
10 Die veel volken sloeg, en machtige koningen doodde;
Kterýž pobil národy mnohé, a zbil krále mocné,
11 Sihon, den koning der Amorieten, en Og, den koning van Basan, en al de koninkrijken van Kanaan,
Seona krále Amorejského, a Oga krále Bázan, i všecka království Kananejská.
12 En Hij gaf hun land ten erve, ten erve aan Zijn volk Israel.
A dal zemi jejich v dědictví, v dědictví Izraelovi lidu svému.
13 O HEERE! Uw Naam is in eeuwigheid; HEERE! Uw gedachtenis is van geslacht tot geslacht.
Hospodine, jméno tvé na věky, Hospodine, památka tvá od národu až do pronárodu.
14 Want de HEERE zal Zijn volk richten, en het zal Hem berouwen over Zijn knechten.
Souditi zajisté bude Hospodin lid svůj, a služebníkům svým bude milostiv.
15 De afgoden der heidenen zijn zilver en goud, een werk van mensenhanden.
Ale modly pohanské stříbro a zlato, dílo rukou lidských,
16 Zij hebben een mond, maar spreken niet; zij hebben ogen, maar zien niet;
Ústa mají a nemluví, oči mají a nevidí.
17 Oren hebben zij, maar horen niet; ook is er geen adem in hun mond.
Uši mají a neslyší, nýbrž ani ducha není v ústech jejich.
18 Dat die ze maken, hun gelijk worden, en al wie op hen vertrouwt.
Buďtež jim podobní, kteříž je dělají, a kdožkoli naději svou v nich skládají.
19 Gij huis Israels! looft den HEERE; gij huis Aarons! looft den HEERE.
Dome Izraelský, dobrořečte Hospodinu; dome Aronův, dobrořečte Hospodinu.
20 Gij huis van Levi! looft den HEERE; gij die den HEERE vreest! looft den HEERE.
Dome Léví, dobrořečte Hospodinu; kteříž se bojíte Hospodina, dobrořečte Hospodinu.
21 Geloofd zij de HEERE uit Sion, Die te Jeruzalem woont. Hallelujah!
Požehnaný Hospodin z Siona, kterýž přebývá v Jeruzalémě. Halelujah.

< Psalmen 135 >