Psalmen 94
1 Jahweh, wrekende God, God der wrake, treed op;
Bože silný pomst, Hospodine, Bože silný pomst, zastkvěj se.
2 Verhef U, Rechter der aarde, Vergeld de trotsen wat ze verdienen!
Zdvihni se, ó soudce vší země, a dej odplatu pyšným.
3 Hoelang nog zullen de zondaars, o Jahweh, Hoelang nog zullen de boosdoeners juichen?
Až dokud bezbožní, Hospodine, až dokud bezbožní budou plésati,
4 Al die booswichten pochen en snoeven, En een hoge toon slaan ze aan!
Žváti a hrdě mluviti, honosíce se, všickni činitelé nepravosti?
5 Jahweh, ze vertrappen uw volk, En verdrukken uw erfdeel;
Lid tvůj, Hospodine, potírati a dědictví tvé bědovati?
6 Ze doden weduwen en wezen, Vermoorden die bij ons kwamen wonen.
Vdovy a příchozí mordovati, a sirotky hubiti,
7 En dan zeggen ze nog: Jahweh ziet het niet eens, De God van Jakob merkt het niet!
Říkajíce: Nehledíť na to Hospodin, aniž tomu rozumí Bůh Jákobův?
8 Domme kudde, word toch verstandig; Gij dwazen, wanneer wordt gij wijs?
Rozumějte, ó vy hovadní v lidu, a vy blázni, kdy srozumíte?
9 Zou Hij het niet horen, die het oor heeft geplant, Niet zien, die het oog heeft geschapen;
Zdali ten, jenž učinil ucho, neslyší? A kterýž stvořil oko, zdali nespatří?
10 Zou Hij, die de volkeren tuchtigt, niet straffen, Onwetend zijn, die den mens onderricht?
Zdali ten, jenž tresce národy, nebude kárati, kterýž učí lidi umění?
11 Neen, Jahweh kent de gedachten der mensen, Hij weet, dat het hersenschimmen zijn.
Hospodinť zná myšlení lidská, že jsou pouhá marnost.
12 Jahweh, gelukkig de man, dien Gij onderricht, En dien Gij leert uit uw wet:
Blahoslavený jest ten muž, kteréhož ty cvičíš, Hospodine, a z zákona svého jej vyučuješ.
13 Hoe hij gelaten moet zijn in dagen van rampspoed, Totdat voor den boze het graf is gedolven;
Abys mu způsobil pokoj před časy zlými, až by za tím vykopána byla bezbožníku jáma.
14 Hoe Jahweh zijn volk niet verstoot, En nooit zijn erfdeel verlaat;
Neboť neopustí Hospodin lidu svého, a dědictví svého nezanechá,
15 Hoe de brave zijn recht weer verkrijgt, Alle oprechten van hart weer geluk!
Ale až k spravedlnosti navrátí se soud, a za ním všickni upřímého srdce.
16 Wie anders neemt het voor mij tegen de boosdoeners op, Wie staat mij tegen de booswichten bij?
Kdož by se byl o mne zasadil proti zlostníkům? Kdo by se byl za mne postavil proti těm, jenž páší nepravost?
17 Wanneer Jahweh mij niet te hulp was gekomen, Dan lag ik misschien al lang in het graf.
Kdyby mi Hospodin nebyl ku pomoci, tudíž by se byla octla duše má v mlčení.
18 Maar als ik denk: nú wankelt mijn voet, Dan steunt mij uw goedheid, o Jahweh;
Již jsem byl řekl: Klesla noha má, ale milosrdenství tvé, ó Hospodine, zdrželo mne.
19 En wanneer zware zorgen mij innerlijk drukken, Dan verkwikt uw vertroosting mijn ziel.
Ve množství přemyšlování mých u vnitřnosti mé, tvá potěšování obveselovala duši mou.
20 Zoudt Gij iets gemeen hebben met de zetel van onrecht, Die onheil sticht op gezag van de wet;
Zdaliž se k tobě přitovaryší stolice převráceností těch, jenž vynášejí nátisk mimo spravedlnost,
21 Met hen, die het leven der braven belagen, En onschuldig bloed durven straffen?
Jenž se shlukují proti duši spravedlivého, a krev nevinnou odsuzují?
22 Neen, voor mij is Jahweh een toevlucht, Mijn God een veilige Rots;
Ale Hospodin jest mým hradem vysokým, a Bůh můj skalou útočiště mého.
23 Maar hùn vergeldt Hij hun onrecht, En vernielt ze om hun boosheid: Jahweh, onze God!
Onť obrátí na ně nepravost jejich, a zlostí jejich zahladí je, zahladí je Hospodin Bůh náš.
