Psalmen 82

1 Een lied van Asaf. God staat op in de goddelijke raad, Houdt gericht te midden der goden!

Žalm Azafův. Bůh stojí v shromáždění Božím, u prostřed bohů soud čině, a dí:

2 Hoelang nog zult gij onrechtvaardige vonnissen vellen, En voor de bozen partij blijven trekken?

Dokudž souditi budete nespravedlivě, a osoby nešlechetných přijímati? (Sélah)

3 Neemt het op voor zwakken en wezen, Geef den geringe en verdrukte zijn recht:

Zastávejte bídného a sirotka, utištěného a chudého spravedliva vyhlašujte.

4 Redt den behoeftige en arme, En rukt ze uit de handen der bozen!

Vytrhněte bídného a nuzného, z ruky nešlechetných vytrhněte ho.

5 Maar ze hebben verstand noch begrip; ze tasten in duisternis rond, En brengen alle grondslagen der aarde aan het wankelen!

Ale nevědí nic, nerozumějí nic; ve tmách ustavně chodí, až se proto všickni základové země pohybují.

6 Ik had gezegd: Gij zijt goden, Zonen van den Allerhoogste, gij allen;

Řeklť jsem já byl: Bohové jste, a synové Nejvyššího vy všickni;

7 Maar gij zult sterven als mensen, En als een der afgoden vallen!

A však jako i jiní lidé zemřete, a jako jeden z knížat padnete.

8 Sta op, o God, en richt de aarde; Want alle volkeren behoren U toe!

Povstaniž, ó Bože, suď zemi; nebo ty dědičně vládneš všemi národy.