Jozua 19
1 Het tweede lot viel voor Simeon, voor de families van de stam der Simeonieten. Hun erfdeel lag midden tussen dat der Judeërs.
Potom padl los druhý Simeonovi, pokolení synů Simeonových, po čeledech jejich, a bylo dědictví jejich u prostřed dědictví synů Juda.
2 In hun erfdeel hadden ze: Beër-Sjéba, Molada,
A přišlo jim v dědictví jejich Bersabé, Seba a Molada;
3 Chasar-Sjoeal, Bala, Ésem,
Azarsual a Bala, též Esem;
4 Eltolad, Betoel, Chorma,
Eltolad a Betul, a Horma;
5 Sikelag, Bet-Hammarkabot, Chasar-Soesa,
Sicelech a Betmarchabot, a Azarsusa;
6 Bet-Lebaot en Sjaroechen; dertien steden met haar dorpen.
Betlebaot a Sarohem, měst třinácte i vsi jejich;
7 En-Rimmon, Tóken, Éter en Asjan; vier steden met haar dorpen.
Ain, Remmon, též Eter a Asan, města čtyři i vsi jejich;
8 Ook alle dorpen rondom deze steden, tot Baälat-Beër, het Rama van de Négeb. Dit was het erfdeel van de families van de stam der Simeonieten.
I všecky vsi, kteréž byly vůkolí měst těch, až do Balatber a Rámat poledního. To jest dědictví pokolení synů Simeonových po čeledech jejich.
9 Het aandeel der Simeonieten werd van het stuk der Judeërs genomen; want het stuk der Judeërs was voor hen te groot; daarom kregen de Simeonieten een erfdeel in het hunne.
Z podílu synů Judových bylo dědictví synů Simeonových; nebo díl synů Judových byl jim příliš veliký, protož u prostřed dědictví jejich vzali dědictví synové Simeonovi.
10 Het derde lot viel voor de families der Zabulonieten. De grens van hun erfdeel reikte tot Sarid.
Potom přišel třetí los synům Zabulon po čeledech jejich, a jest meze dědictví jejich až do Sarid.
11 Ze liep in westelijke richting op naar Marala, raakte Dabbésjet en vervolgens de rivier tegenover Jokneam.
Odkudž vstupuje meze jejich podlé moře k Merala, a přichází až do Debaset, a běží až ku potoku, kterýž jest proti Jekonam.
12 Van Sarid liep ze oostwaarts terug naar het gebied van Kislot-Tabor, kwam uit bij Daberat, en ging verder opwaarts naar Jafia.
Obrací se pak od Sarid nazpátek k východu slunce, ku pomezí Chazelet Tábor, a odtud táhne se k Daberet, a vstupuje do Jafie.
13 Vandaar liep ze oostwaarts over Gat-Chéfer naar Et-Kasin, en kwam uit bij Rimmon. Dan boog ze om naar Nea,
Odtud přechází zase k východu, do Gethefer a do Itakasin, odkudž vychází do Remmon, a točí se k Nea.
14 liep langs het noorden daaromheen naar Channaton, om te eindigen in het dal van Jiftach-El.
Točí se také táž meze od půlnoci do Anaton, a dochází až k údolí Jeftael;
15 Kattat, Nahalal, Sjimron, Jidala en Betlehem; twaalf steden met haar dorpen.
A Katet, Naalol, Simron, Idala a Betlém, měst dvanácte i vsi jejich.
16 Deze steden met haar dorpen vormden het erfdeel van de families der Zabulonieten.
To jest dědictví synů Zabulonových po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.
17 Het vierde lot viel voor Issakar, voor de families der Issakarieten.
Izacharovi také padl los čtvrtý, totiž synům Izacharovým po čeledech jejich.
18 Hun gebied omvatte: Jizreël, Kesoellot, Sjoenem,
A meze jejich: Jezreel, Kasalat a Sunem;
19 Chafaráim, Sjion, Anacharat,
Hafaraim, Sion, též Anaharat;
20 Rabbit, Kisjjon, Ébes,
Rabbot, Kesion a Abez,
21 Rémet, En-Gannim, En-Chadda en Bet-Passes.
Ramet, Engannim a Enhada, i Betfeses.
22 De grens raakte Tabor, Sjachasima en Bet-Sjémesj, en eindigde bij de Jordaan; zestien steden met haar dorpen.
Odkudž přibíhá meze k Táboru a k Sehesima a k Betsemes, a dochází až k Jordánu, měst šestnácte i vsi jejich.
23 Die steden met haar dorpen vormden het erfdeel van de families van de stam der Issakarieten.
To jest dědictví pokolení synů Izacharových po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.
24 Het vijfde lot viel voor de families van de stam der Aserieten.
Padl také los pátý pokolení synů Asser po čeledech jejich.
25 Hun grens liep over Chelkat, Chali, Béten, Aksjaf,
A byla meze jejich: Helkat a Chali, a Beten, a Achzaf;
26 Alammélek, Amad, Misjal, en raakte in het westen de Karmel en de stroom Libnat.
Elmelech, též Amaad a Mesal, a přibíhá až na Karmel k moři, a do Sichor Libnat;
27 Dan liep ze terug in oostelijke richting naar Bet-Dagon, raakte Zabulon en het dal van Jiftach-El in het noorden, ging verder naar Bet-Haémek en Neïél, en kwam ten noorden van Kaboel uit.
A obrací se k východu slunce do Betdagon, a dosahá k losu Zabulonovu, a do údolí Jeftael k půlnoci, a do Betemek a Nehiel, a táhne se do Kábul na levou stranu,
28 Vervolgens liep ze naar Ebron, Rechob, Chammon en Kana, tot Groot-Sidon.
A do Ebron a Rohob, a Hamon a Kána až do Sidonu velikého.
29 Daarna liep de grens terug tot Rama en tot de versterkte stad Tyrus, en verder naar Chosa, om te eindigen aan de zee, aan de kust bij Akziba.
Odtud se navrací ta meze do Ráma až k městu hrazenému Zor; tu se obrací do Chosa, a skonává se při moři podlé vyměření v Achziba.
30 Ook Oemma, Afek en Rechob behoorden er toe; twee en twintig steden met haar dorpen.
K tomu přísluší Afek a Rohob, měst dvamecítma i vsi jejich.
31 Deze steden met haar dorpen vormden het erfdeel van de families van de stam der Aserieten.
To jest dědictví pokolení synů Asser po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.
32 Het zesde lot viel voor de Neftalieten, voor de families der Neftalieten.
Synům Neftalímovým padl los šestý, po čeledech jejich.
33 Hun grens liep van Chélef, van de eik van Saänannim, en over Adami-Hannékeb en Jabneël tot Lakkoem, en eindigde bij de Jordaan.
A byla meze jejich od Helef a od Elon do Sananim, a Adami, Nekeb a Jebnael, až do Lekum, a skonává se u Jordánu.
34 Dan liep ze in westelijke richting terug naar Aznot-Yabor, en kwam vandaar bij Choekkok uit. Ze raakte aan Zabulon in het zuiden, aan Aser in het westen, en aan de Jordaan in het oosten.
Potom navracuje se meze na západ k Azanot Tábor, a odtud jde do Hukuka, a vpadá k Zabulonovu od poledne, a k Asserovu přibíhá od západu, a k Judovu při Jordánu na východ slunce.
35 Versterkte steden waren: Hassiddim, Ser, Chammat, Rakkat, Gennezaret,
Města pak hrazená jsou: Assedim, Ser a Emat, Rechat a Ceneret;
36 Adama, Rama, Chasor,
Adama, Ráma a Azor;
37 Kédesj, Edréi, En-Chasor,
Kedes, Edrei a Enazor;
38 Jiron, Migdal-El, Chorem, Bet-Anat en Bet-Sjémesj; negentien steden met haar dorpen.
Jeron, Magdalel, Horem, Betanat a Betsemes, měst devatenácte i vsi jejich.
39 Deze steden met haar dorpen vormden het erfdeel van de families van de stam der Neftalieten.
To jest dědictví pokolení synů Neftalím po čeledech jejich, ta města s vesnicemi svými.
40 Het zevende lot viel voor de families van de stam der Danieten.
Na pokolení synů Dan po čeledech jejich padl los sedmý.
41 De grens van hun erfdeel liep over Sora, Esjtaol, Ir-Sjémesj,
A byla meze dědictví jejich: Zaraha a Estaol, a Hirsemes;
42 Sjaälabbin, Ajjalon, Jitla,
Salbin, Aialon a Jetela;
43 Elon, Timnata, Ekron,
Elon, Tamna a Ekron;
44 Elteke, Gibton, Baälat, Jehoed,
Elteke, Gebbeton a Baalat;
45 Bene-Berak, Gat-Rimmon,
Jehud, Beneberak a Getremmon;
46 Me-Hajjarkon en Harakkon, met inbegrip van het gebied tegenover Joppe.
Mehaiarkon a Rakon s pomezím, kteréž jest naproti Joppe.
47 Maar toen het gebied der Danieten te eng voor hen werd, trokken ze op, vielen Lésjem aan, namen het in, en joegen het over de kling. Ze namen het in bezit, gingen er wonen, en gaven aan Lésjem de naam Dan, zoals hun vader heette.
Přišlo pak pomezí synům Dan příliš malé. Protož vstoupili synové Dan, a bojovali proti Lesen, a dobyvše ho, pobili obyvatele ostrostí meče, a vzavše je v dědictví, bydlili tam, a přezděli Lesenu Dan, vedlé jména Dan otce svého.
48 Deze steden met haar dorpen vormden het erfdeel van de families van de stam der Danieten.
To jest dědictví pokolení synů Dan po čeledech jejich, ta města i vsi jejich.
49 Toen de Israëlieten de verschillende gebieden van het land als erfdeel hadden verdeeld, bepaalden zij in hun midden een erfdeel voor Josuë, den zoon van Noen.
Když pak přestali děliti se zemí po mezech jejích, dali synové Izraelští dědictví Jozue, synu Nun, mezi sebou.
50 Op Jahweh’s bevel gaven ze hem de stad, waarom hij verzocht had, Timnat-Sérach in het bergland van Efraïm. Hij versterkte die stad, en vestigde er zich.
Podlé rozkázaní Hospodinova dali jemu město, kteréhož žádal, Tamnatsára, na hoře Efraim. I vystavěl město, a přebýval v něm.
51 Dit zijn dan de erfdelen, die de priester Elazar en Josuë, de zoon van Noen, met de familiehoofden aan de stammen der Israëlieten door het lot hebben toegewezen te Sjilo voor het aanschijn van Jahweh, aan de ingang van de openbaringstent. En zo kwamen ze gereed met de verdeling van het land.
Ta jsou dědictví, kteráž dali k vládařství Eleazar kněz a Jozue syn Nun, i přední z otců pokolení synů Izraelských, losem v Sílo před Hospodinem, u dveří stánku úmluvy, a tak dokonali rozdělování země.
