Zekaria 7
1 Tarik angʼwen mar dwe mar ochiko, e higa mar angʼwen mar loch Darius, wach Jehova Nyasaye nobiro ni Zekaria.
Potom stalo se léta čtvrtého Daria krále, stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, čtvrtého dne měsíce devátého, kterýž jest Kislef,
2 Noyudo jo-Bethel ooro Shareza gi Regem-Melek, kod jogi moko, mondo okwa Jehova Nyasaye gweth,
Když poslal do domu Božího Sarezer a Regemmelech, i muži jeho, aby se kořili tváři Hospodinově,
3 ka gipenjo jodolo mag od Jehova Nyasaye Maratego kod jonabi niya, “Bende owinjore aywagi kendo atwe chiemo e dwe mar abich kaka asebedo ka atimo kuom higni mangʼeny?”
A aby mluvili k kněžím, kteříž byli v domě Hospodina zástupů, i k prorokům, řkouce: Budeme-li plakati měsíce pátého, oddělujíce se, jako jsme činili již po mnoho let?
4 Eka wach Jehova Nyasaye Maratego nobirona, kawacho niya,
I stalo se slovo Hospodina zástupů ke mně, řkoucí:
5 “Penj ji duto manie piny, kaachiel gi jodolo ni, ‘Kane utweyo chiemo kendo uywak e dwe mar abich gi mar abiriyo kuom higni piero abiriyo mokalogo duto, bende an ema ne utweyona chiemo adier?
Rci všemu lidu této země i kněžím takto: Když jste se postívali a kvílili, pátého a sedmého měsíce, a to po sedmdesáte let, zdaliž jste se opravdu mně, mně, pravím, postili?
6 Koso kane uchiemo kendo umetho, donge nuchiemo kendo umetho mana ne un uwegi?
A když jíte aneb pijete, zdaliž ne pro sebe jíte a ne pro sebe pijete?
7 Magi donge e weche mane Jehova Nyasaye owacho kotiyo gi jonabi machon, e kinde mane Jerusalem gi mier molwore ne nigi kwe kendo dhi maber, bende e kinde ma Negev gi pinje manie tie gode ma yo podho chiengʼ ne pok ji odakie?’”
Zdaliž tato nejsou slova, kteráž prohlásil Hospodin skrze proroky předešlé, když ještě Jeruzalém seděl bezpečně a užíval pokoje, i města jeho vůkol něho, a lid v straně polední i na rovinách bydlil?
8 Eka wach Jehova Nyasaye nochako obiro ni Zekaria niya,
I stalo se slovo Hospodinovo k Zachariášovi, řkoucí:
9 “Ma e gima Jehova Nyasaye Maratego wacho, ‘Ngʼaduru bura madier; nyisuru tim ngʼwono kod kech ni jowadu.
Takto mluvíval Hospodin zástupů, řka: Soud pravý vynášejte, a milosrdenství a lítosti dokazujte jeden každý k bližnímu svému.
10 Kik usand dhako ma chwore otho kata nyathi kich, kata jadak, kata jadhier. Kik upar timo marach ni jowadu gie chunyu.’
A vdovy ani sirotka, příchozího ani chudého neutiskejte, a zlého žádný bližnímu svému neobmýšlejte v srdci svém.
11 “To negitamore winjo wechena; mi gingʼanyona kendo gidino parogi mondo kik giwinj wechena.
Ale nechtěli pozorovati, a nastavili ramene urputného, a uši své obtížili, aby neslyšeli.
12 Ee, negiketo chunygi obedo matek ta mana ka kidi, kendo ne gidagi winjo chik kata weche ma Jehova Nyasaye Maratego nooronigi kuom Roho kokonyore gi jonabi machon. Omiyo Jehova Nyasaye Maratego nokecho ahinya.
A srdce své učinili kámen přetvrdý, aby neslyšeli zákona toho a slov těch, kteráž posílal Hospodin zástupů Duchem svým skrze proroky předešlé. Pročež přišel hněv veliký od Hospodina zástupů.
13 “‘Kane aluongo, ne ok giwinjo, omiyo gin bende kane giluongo to ne ok anyal yienegi,’ Jehova Nyasaye Maratego owacho.
Nebo stalo se, že jakož volajícího neslyšeli, tak když volali, neslyšel jsem, praví Hospodin zástupů.
14 ‘Ne akeyogi ka kalausi e kind ogendini ma ok gingʼeyo. Piny mane giweyo nolokore gunda bangʼ-gi mane onge ngʼama kadhe kata dhiye. Kamano e kaka negimiyo piny majaberno olokore gunda.’”
A vichřicí rozptýlil jsem je mezi všecky ty národy, kterýchž neznali, a země tato spustla po nich, tak že nebylo žádného, kdo by tudy chodil, a tak přivedli zemi žádoucí na spuštění.
