Zaburi 137

1 E bath aore mag Babulon ne wabet piny kendo ne waywak kane waparo Sayun.

Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.

2 Ne wangʼawo thumbewa ewi omburi mane ni kanyo,

Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.

3 nimar joma ne omakowa nokwayowa wende kane wan kanyo, joma nesandowa nochunowa ni wawernegi wende mor; negiwachonwa niya, “Wernwauru achiel kuom wende Sayun!”

A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:

4 Ere kaka wanyalo wero wende Jehova Nyasaye kapod wan e piny ma wendo?

Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?

5 Ka dipo ni wiya owil kodi, yaye Jerusalem, to mad lweta ma korachwich wiye wil gi tichne.

Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

6 Mad lewa moki e danda ka dipo ni ok apari, ka dipo ni ok aketo chunya kuomi, yaye Jerusalem, morna maduongʼ mogik.

Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.

7 Parie gima ne jo-Edom otimo, yaye Jehova Nyasaye, parie gima negitimo chiengʼ mane Jerusalem opodho. Ne gikok matek niya, “Mukeuru ogoye piny. Mukeuru ogore piny gi mise mare duto!”

Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

8 Yaye nyar Babulon, in mochanni kethruok, ngʼama nochuli kuom gima isetimonwa en jahawi,

Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.

9 ngʼat manomak nyithindi mayom mi gogi piny e lwendni en jahawi.

Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.