Ngeche 30
1 Magi e weche mag Agur wuod Jake, ma gin weche matut. Magi e weche ma Agur wachone Ithiel; adier owuoyo ne Ithiel niya, “Aol marumo, yaye Nyasaye, to pod anyalo wuoyo.
Slova Agura, syna Jáke. Sepsání řečí muže toho k Itielovi, k Itielovi a Uchalovi.
2 Chutho afuwo ahinya ma ok awinjora bedo dhano; ok an kod ngʼeyo tiend wach mar dhano.
Jistě žeť jsem hloupější nad jiné, tak že rozumnosti člověka obecného nemám,
3 Ok asepuonjora rieko, kata ngʼeyo mar Nyasaye, ma en Jal Maler Moloyo, bende aongego.
Aniž jsem se naučil moudrosti, a umění svatých neumím.
4 En ngʼa mosedhi e polo kendo olor piny? En ngʼa mosechoko yamo moketo ei lwete? En ngʼa mosechoko pi gi lawe kata mosepimo giko mar tungʼ piny? Nyinge to en ngʼa, koso wuode to nyinge ngʼa? Nyisa ane ka ingʼeyo!
Kdo vstoupil v nebe, i sstoupil? Kdo sebral vítr do hrstí svých? Kdo shrnul vody v roucho své? Kdo upevnil všecky končiny země? Které jméno jeho, a jaké jméno syna jeho, víš-li?
5 “Wach ka wach moa kuom Nyasaye en adier; Nyasaye en okumba ne jogo mopondo kuome.
Všeliká výmluvnost Boží přečištěná jest; onť jest štít doufajících v něho.
6 Kik imed gimoro e wachne, to nono obiro kwedi mi onyis ni in ja-miriambo.
Nepřidávej k slovům jeho, aby tě nekáral, a byl bys ve lži postižen.
7 “Gik moko ariyo makwayi; yaye Jehova Nyasaye; kik itama biro buti kapok atho.
Dvou věcí žádám od tebe, neoslýchejž mne, prvé než umru:
8 Mi wuond gi miriambo obed mabor koda; kik imiya chan kata mwandu, to miya mana chiemba mapile.
Marnost a slovo lživé vzdal ode mne, chudoby neb bohatství nedávej mi, živ mne pokrmem vedlé potřeby mé,
9 Nimar, ka ok kamano, to anyalo bedo gi mwandu mangʼeny mi akwedi ka awacho ni, ‘Jehova Nyasaye to en ngʼa?’ Kata anyalo bedo jachan mi akwel, mi ami nying Nyasacha wichkuot.
Abych snad nasycen jsa, tě nezapřel, a neřekl: Kdo jest Hospodin? a abych zchudna, nekradl, a nebral naprázdno jména Hospodina Boha svého.
10 “Kik iwuo marach kuom jatich ne ngʼat mondike nono to obiro kwongʼi, mi iyud chandruok.
Nesoč na služebníka před pánem jeho, aťby nezlořečil, a ty abys nehřešil.
11 “Nitie jogo makwongʼo wuonegi kendo ok gwedh minegi;
Jest pokolení, kteréž otci svému zlořečí, a matce své nedobrořečí.
12 jogo ma paro giwegi ni giler to ok osepwodhgi kuom kethruokgi;
Jest pokolení čisté samo u sebe, ačkoli od nečistot svých není obmyto.
13 jogo ma wangʼ-gi tek masungore, manenogi richo;
Jest pokolení, jehož vysoké jsou oči, a víčka jeho jsou vyzdvižená.
14 joma lekegi chalo gi ligangla kendo nyipongʼ lekegi chalo pelni mabitho, mar chamo jochan manie piny, kod joma odhier manie dier ji.
Jest pokolení, jehož zubové jsou mečové, a třenovní zubové jeho nožové, k zžírání chudých na zemi a nuzných na světě.
15 “Chwe nigi nyiri ariyo. Giywak ni, ‘Miwa! Miwa!’ “Nitie gik moko adek ma ok rom ngangʼ! Angʼwen ma ok wach ni, ‘Oromo!’
Pijavice má dvě dcery říkající: Dej, dej. Tři věci nebývají nasyceny, anobrž čtyry, kteréž nikdy neřeknou: Dosti:
Peklo a život neplodné, země též nebývá nasycena vodou, a oheň neříká: Dosti. (Sheol h7585)
17 “Wangʼ ma jaro wuoro, ma dagi winjo wach miyo, ibiro lodho oko kod agak manie holo, ibiro chamgi gi achudhe.
Oko, kteréž se posmívá otci, a pohrdá poslušenstvím matky, vyklubí krkavci potoční, aneb snědí je orličata.
18 “Nitie gik moko adek mamiya awuoro ahinya, angʼwen ma ok anyal ngʼeyo tiendgi.
Tři tyto věci skryty jsou přede mnou, nýbrž čtyry, kterýchž neznám:
19 Yor ongo e kor polo, yor thuol e kor lwanda, yor yie ei nam mogingore kod yor ngʼama wuowi gi nyako.
Cesty orlice v povětří, cesty hada na skále, cesty lodí u prostřed moře, a cesty muže při panně.
20 “Ma e yor dhako ma jachode: Ochiemo to bangʼe oyweyo dhoge, mi owach ni, ‘Ok asetimo gimoro marach.’
Takováž jest cesta ženy cizoložné: Jí, a utře ústa svá, a dí: Nepáchala jsem nepravosti.
21 “Nitie gik moko adek mateto piny, to kuom gik moko angʼwen piny ok nyal yiego:
Pode třmi věcmi pohybuje se země, anobrž pod čtyřmi, jichž nemůž snésti:
22 misumba modoko ruodh piny, kata ngʼat mofuwo mochiemo moyiengʼ,
Pod služebníkem, když kraluje, a bláznem, když se nasytí chleba;
23 moro en dhako ma ok oher to okende eka mogik jatich ma nyako ma omayo dhako mondike dichwo.
Pod omrzalou, když se vdá, a děvkou, když dědičkou bývá paní své.
24 “Gik moko angʼwen matindo ni e piny, to kata kamano giriek moloyo.
Ètyry tyto věci jsou malé na zemi, a však jsou moudřejší nad mudrce:
25 Biye gin chwech ma tekregi tin, to kata kamano gikano chiembgi e ndalo oro;
Mravenci, lid nesilný, kteříž však připravují v létě pokrm svůj;
26 aidha bende gin le man-gi teko matin, to giloso gondgi e kind kite,
Králíkové, lid nesilný, kteříž však stavějí v skále dům svůj;
27 kata bonyo onge ruodhgi, to ka giringo gidhiyo nyime kaachiel ka gichanore ka ogend lweny.
Krále nemají kobylky, a však vycházejí po houfích všecky;
28 Kamano olele bende inyalo mako gi lwedo, to iyude kodak e ute ruoth.
Pavouk rukama dělá, a bývá na palácích královských.
29 “Nitie gik moko adek ma wuodhgi lich ka irango, chutho angʼwen maringo malich miwuoro.
Tři tyto věci udatně vykračují, anobrž čtyry, kteréž zmužile chodí:
30 Sibuor, en ratego moloyo kuom le duto, kendo onge gimoro moluoro,
Lev nejsilnější mezi zvířaty, kterýž neustupuje před žádným;
31 thuon gweno magar ka dwaro gwere gi wadgi, nywok, kod ruoth gi oganda mar lweny moluoro bute.
Přepásaný na bedrách kůň neb kozel, a král, proti němuž žádný nepovstává.
32 “Ka isetimo tim fuwo ma imiyori duongʼ kendi, kata ka isechano richo, to um dhogi gi lweti!
Jestliže jsi bláznil, vynášeje se, a myslil-lis zle, ruku na ústa polož.
33 Mana kaka puoyo chak kelo mo, kendo goyo um chwero remo, e kaka jiwo kecho kelo lweny.”
Kdo tluče smetanu, stlouká máslo, a stiskání nosu vyvodí krev, tak popouzení k hněvu vyvodí svár.
