Ngeche 29
1 Ngʼat masiko katoke tek bangʼ siem mangʼeny ibiro tieko apoya nono maonge konyruok.
Èlověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Ka joma kare dhiyo nyime, ji mor, ka joricho ema otelo e loch ji ywak ka gichur.
Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Ngʼat mohero rieko miyo wuon mare mor, to ngʼat momako osiep kod jachode ketho mwandune.
Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Gi adiera ema ruoth miyo piny bet mochungʼ motegno, to ngʼat mawuor ne asoya muke magoye piny.
Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Ngʼat mawuondo jabute ochiko obadho e tiende.
Èlověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Ngʼat marach dwodore e obadho mar richone owuon, to ngʼat makare nyalo wer mobed mamor.
Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Ngʼat makare winjo ywak jochan mondo otimnegi gima kare, to ngʼat marach ok dew gimoro.
Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Joma jaro ji kelo koko e dala, to jomariek ringo aa e mirima.
Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Ka ngʼat mariek odhiyo gi ngʼat mofuwo e od bura, to ngʼat mofuwo goyo koko kendo jero, kendo kwe bedo maonge.
Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Joma ohero chwero remo mon kod jogo modimbore, kendo gidwaro yo mar nego joma jo-ratiro.
Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Ngʼat mofuwo chiwore duto komwomore amwoma e mirimbe, to ngʼat mariek ritore ka ogare.
Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Ka ruoth thoro chiko ite ne miriambo, to jootene duto bedo joma timbegi richo.
Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Jachan gi ngʼat mahinyo ji nigi gimoro achiel machalre: Jehova Nyasaye miyogi wenge maneno kargi ji ariyogo.
Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Ka ruoth ongʼado bura ne jochan kod adiera, kom ruodhe biro bedo moritore ma ok hinyre.
Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Ka ichwado nyathi kendo ikwere eka ikonye bedo mariek to nyathi ma owe aweya kelo wichkuot ne min mare.
Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Ka jaricho dhiyo nyime maber, e kaka richo bende medore, to joma kare biro neno podho margi.
Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Kum wuodi, to obiro miyi kwe; kendo obiro kelo mor ne chunyi.
Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Kama onge lek, to ji chunygi aa to ngʼama orito chik en ngʼat mogwedhi.
Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Misumba ok nyal kony kirieye mana gi wach kende; kata bed ni owinjo, to ok obi rwako.
Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Bende ineno ngʼato ma wuoyo ka rikni mapiyo piyo? Nitie geno mathoth kuom ngʼat mofuwo maloye.
Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Ka ngʼato omiyo misumbane gik moko duto chakre ka en rawera, obiro kelo kuyo e gikone.
Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Ngʼat ma iye owangʼ kelo masira, to ngʼat makecho piyo timo richo mathoth.
Èlověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Sunga ngʼato ema miyo opodho, to ngʼat ma chunye muol yudo pak.
Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Ngʼat makonyo jakuo mondo okwal ema bedo jasike owuon; nikech osekwongʼore kendo ok onyal bedo janeno.
Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Luoro mar dhano biro nyisore ni en gima duodo ngʼato, to ngʼat mogeno kuom Jehova Nyasaye orite maonge hinyruok.
Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Ji mangʼeny dwaro mondo girom gi ruoth, to en mana kuom Jehova Nyasaye ema adiera yudoree.
Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Joma kare mon gi joma ok jo-adiera, to joricho mon gi joma oriere tir.
Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.
