Ngeche 28
1 Jaricho ringo kaonge ngʼama lawe, to joma kare jochir ka sibuor.
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 Ka piny toke tek, to en gi jotelo mangʼeny, to ngʼat mawinjo wach kendo man-gi ngʼeyo rito chik.
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
3 Jatelo mahinyo jochan chalo kaka kodh oula maywero cham oko.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 Jogo ma ok rit chik pako ngʼat marach, to jogo marito chik dagi jogo maricho.
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 Jomaricho ok ongʼeyo adiera, to jogo madwaro Jehova Nyasaye ongʼeyo adiera chutho.
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
6 Ber ngʼat ma jachan ma wuodhe ok cha, moloyo ngʼat ma ja-mwandu ma yorene richo.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 Ngʼat marito chik en wuowi mariek, to bedo osiep jawuoro kelo wichkuot ne wuon mare.
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
8 Ngʼat mamedo mwandu gi ohala ma malangʼ choko mwandu ne ngʼat machielo, mabiro bedo mangʼwon gi jochan.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
9 Ka ngʼato odino ite ne chik, kata mana lemone bende richo.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 Ngʼat matero ngʼat moriere tir e yo mar richo biro podho e obetone owuon, to ngʼat ma ok cha biro yudo pok maber.
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 Jamoko nyalo paro owuon ni oriek, to jachan man-gi paro matut neno gik manie chuny jamokono.
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
12 Ka ngʼat makare oloyo, nitie mor maduongʼ, to ka ngʼat marach omi teko mondo otel, ji ringo dhiyo kar pondo.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 Ngʼat mapando richone ok dhi maber, to ngʼat ma hulo richone kendo oweyogi yudo ngʼwono.
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 En ngʼama ogwedhi ngʼat moluoro Jehova Nyasaye kinde duto, to ngʼatno ma chunye tek donjo e chandruok.
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 Kaka sibuor maruto kata ondiek madwaro kecho e kaka ngʼat marach motelone joma ok nyal.
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 Ruoth ma jasunga onge gi rieko, to ngʼatno mamon gi gik moyud e yo marach biro dak amingʼa.
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 Ngʼat moneko chunye chandore enobed gi kuyo nyaka otho; omiyo kik ngʼato konye.
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 Ngʼatno ma ja-adiera ibiro rito maonge hinyruok, to ngʼatno ma yorene richo biro podho apoya nono.
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 Ngʼat matiyo e puothe biro bedo gi chiemo mogundho, to ngʼat mabayo abaya biro bedo jachan mochwere.
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 Ngʼat ma ja-adiera ibiro gwedho mangʼeny, to ngʼat madwaro gi teko bedo ja-mwandu ok notony ma ok okume.
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 Dok ne ngʼato kayiem ka oketho ok ber, to ngʼato biro timo marach mana ni mondo oyud asoya matin.
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 Ngʼat ma iye lit dwaro ahinya ni mondo obed gi mwandu to ok ongʼeyo ni chan orite.
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 Ngʼatno makwero ngʼato gikone obiro yudo pwoch mangʼeny moloyo ngʼatno man-gi lep mawuondo.
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 Ngʼat mamayo wuon mare kata min, to owacho niya, “Timo kamano ok rach,” ochal gi ngʼat maketho gimoro.
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 Ngʼat ma jawuoro thoro kelo miero, to ngʼat mogeno kuom Jehova Nyasaye biro dhiyo maber.
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 Ngʼat moketo genone kuome owuon ofuwo, to ngʼatno mawuotho e rieko, oritore maonge hinyruok.
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 Ngʼat mamiyo jochan ok nochand gimoro, to ngʼat ma gengʼo wangʼe ne jochan noyud kwongʼ mangʼeny.
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
28 Ka jaricho oketi e teko mondo otel, ji dhiyo kar pondo; to ka jaricho otho joma kare dhiyo nyime.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.
