Ngeche 26
1 Mana kaka pe e ndalo oro kata koth e kinde keyo, e kaka luor ok owinjore ni ngʼat mofuwo.
Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Mana kaka oyundi mafuyo kata ka opija maringo e kaka kwongʼ maonge gimomiyo kadho akadha.
Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Kaka faras owinjore gi chwat, to dho punda owinjore gi tweyo e kaka ngʼe joma ofuwo owinjore gi goch.
Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Kik idwok ngʼat mofuwo machalre gi fupe, to dipo ka ibiro bedo machal kode.
Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Dwok ngʼat mofuwo koluwore gi fupe, dipo ka obiro nenore e wangʼe owuon ni oriek.
Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Mana kaka ingʼado tiend ngʼato kata kelo masira, chalo gioro ngʼama ofuwo mondo oter ote.
Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Mana ka tiend ngʼat mongʼol mawengni, e kaka ngero moa e dho ngʼat mofuwo.
Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Mana kaka keto kidi e orujre e kaka miyo ngʼat mofuwo luor.
Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Mana kaka bungu mar kudho e lwet ngʼat momer, e kaka ngero moa e dho ngʼat mofuwo.
Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Mana kaka ngʼama thoro diro aserni adira ema chalo gi ngʼat mandiko ngʼat mofuwo kata ngʼato angʼata moyudo e tich.
Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Kaka guok dok e ngʼokne mosengʼogo e kaka ngʼat mofuwo nwoyo fupe.
Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Bende ineno ngʼato ma paro owuon ni oriek? Ngʼat mofuwo nitiere gi geno moloye.
Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Jasamuoyo wacho niya, “Sibuor ni e wangʼ yo, sibuor mager bayo e yore mag dala!”
Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Mana kaka dhoot marundore e pata, e kaka jasamuoyo lokore aloka e kitandane.
Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Jasamuoyo luto lwete malal ei tawo; onyap ahinya ma ok onyal gole oko moduoge e dhoge.
Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Jasamuoyo paro e chunye ni oriek moloyo ji abiriyo ma dwoko wach gi rieko.
Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Mana kaka ngʼat mamako guok gi ite, e kaka ngʼat makadho akadha madonjo e dhawo ma ok mare.
Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Mana kaka ngʼat ma janeko madiro pil mach kata aserni mager,
Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 e kaka ngʼato mawuondo jabute kowacho niya, “Ne angeri angera!”
Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Ka yien onge to mach tho; ka kuoth onge dhawo rumo.
Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Kaka makaa miyo mach ngʼangʼni, to yien bende miyo mach liel, e kaka ngʼat makwiny kelo miero.
Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Weche mag kuoth chalo gi chiemo mamit; gidhiyo e chuny dhano ma iye.
Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Mana kaka range mangʼangʼni mowir e agulu mochwe chalo e kaka lep mager mar chuny mopongʼ gi richo.
Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Jasigu wuondore koumore kod dhoge, to ei chunye okano miriambo.
Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Kata bed ni wechene lombo chuny, kik iyie kode, nimar gik maricho abiriyo opongʼo chunye.
Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 Onyalo wuondore ni oonge wuond, to timbene maricho biro nenore ratiro e nyim oganda.
Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Ka ngʼato okunyo bur, obiro lutore e iye; to ka ngʼato ngʼielo kidi, to kidino biro ngʼielore kaduogo ire.
Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Lep mariambo mon kod jogo mohinyo, to dhok mawuondo ji kelo kethruok.
Èlověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.
