< Ngeche 23 >
1 Ka ibedo mondo ichiem gi ruoth, non maber gima ni e nyimi,
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 ka in jawuoro to dimbri nono to onyalo keto pala e dwondi.
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 Kik igomb chiembe mamit, nimar chiemono en mar wuondruok.
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 Kik iwe tich bari ndasi ni mondo ibed ja-mwandu, bed gi rieko mondo iritri.
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 Ngʼi mwandu mana matin nono, to bangʼe gidhi, nimar adiera gibiro bedo gi bwombe, kendo gifu gidhi e kor polo ka ongo.
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 Kik icham chiemb jagwondo, kik igomb chiembe mamit,
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 nimar en ngʼat mosiko paro nengo mochul. Owachoni niya, “Chiem kendo methi,” to chunye ok ni kodi.
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 Ibiro ngʼogo mano matin mane ichamo kendo ibiro bedo ni iketho kindeni kuom pwoch mipuoyego.
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 Kik iwuo ne ngʼat mofuwo, nikech obiro chayo rieko mag wechegi.
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 Kik igol kidi mar kiewo machon, kata ima nyithindo maonge wuone puothegi;
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 nimar Jal moritogi en ratego; obiro chwakogi e kindi kodgi.
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 Ket chunyi ne puonj to iti ne weche mag ngʼeyo.
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 Kik itamri kumo nyathi; nimar chwat ok nyal nege.
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
14 Kikumo nyathi kod kede to obiro reso chunye aa e tho. (Sheol )
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol )
15 Wuoda, ka chunyi riek, eka chunya biro bedo mamor,
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 chunya ma iye nobed mamor ka lewi wacho gima nikare.
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 Kik ibed gi nyiego e chunyi nikech joricho; to kinde duto bedi gi dwaro mar luoro Jehova Nyasaye moloyo.
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 Adier, ka itimo kamano to inibed gi geno e ndalo mabiro, kendo genoni ok nongʼad oko.
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 Wuoda, winja, eka inibed mariek, kendo ket chunyi e yo moriere tir.
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 Kik iriwri gi jogo ma madho kongʼo mangʼeny kata jowuoro mohero ringʼo,
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 nimar jomer kod jowuoro bedo jochan, kendo nongʼno rwakogi gi lewni moti.
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 Winj wuonu, nikech en ema nonywoli, kendo kik icha minu ka oti.
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 Adiera gi rieko gi puonjruok kod ngʼeyo tiend wach ema nyaka iyudi, kata dabed ni ingʼiewogi gi nengo matek.
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 Wuon ngʼat makare nigi mor maduongʼ; ngʼatno man-gi wuowi mariek obedo mamor kode.
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 Mad wuonu gi minu bed mamor; mad minu mane onywoli bed gi ilo.
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 Wuoda, miya chunyi, kendo ket wengegi orit yorena,
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 nimar dhako ma jachode en bur matut, to dhako mabayo en soko madiny.
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 Ka jamecho obuto korito, to omedo keto ji ma ok jo-adiera mangʼeny e kind ji.
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 En ngʼa man-gi masira? En ngʼa man-gi lit? En ngʼa man-gi lweny? En ngʼa man-gi ngʼur? En ngʼa man-gi adhonde ma ok owinjore? En ngʼa man-gi wangʼ makwar motimo remo?
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 Jogo madeko oko ka kongʼo, madhi mondo gibil kongʼo mokik mayoreyore.
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 Kik ingʼi kongʼo kochiek mowalo, ka obabni e kikombe, ka omadhore mos kolor piny!
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
32 Bangʼe to okecho ka thuol kendo oketo kwiri kaka fu.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 Wengeni biro neno gik mayoreyore to pachi paro gik morundore.
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 Ibiro chalo ngʼat ma nindo e nam mar apaka matek, ka inindo ewi apaka.
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 Ibiro wacho niya, “Gigoya, to ok ahinyra! Gigoya, to ok awinji! Karangʼo ma abiro chiewoe mondo adog ameth kendo?”
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.