< Ngeche 19 >
1 Ber bedo jachan ma wuodhe ok nyal cha, moloyo ngʼat mofuwo ma lewe timo richo.
Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
2 Ok ber bedo gi gombo maonge gi ngʼeyo, kata bedo ka irikni kae to ibayo yo.
Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
3 Fuwo mar ngʼato owuon ketho ngimane; to bende chunye bedo mager gi Jehova Nyasaye.
Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
4 Mwandu kelo osiepe mangʼeny, to osiep ngʼat ma jachan ringe.
Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
5 Janeno ma ja-miriambo ok notony ma ok okum, to ngʼatno malando miriambo ok nobed thuolo.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
6 Ji mangʼeny temo mondo oyud pwoch kuom ruoth, to ngʼato ka ngʼato bedo osiep ngʼat machiwo mich.
Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
7 Ngʼat ma jachan wedene duto kwede, osiepene to noringe maromo nadi! Kata bed notemo sayogi onge kama doyudgie.
Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
8 Ngʼatno moyudo rieko ohero chunye owuon, to ngʼat mohero winjo wach dhi maber.
Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
9 Janeno ma ja-miriambo ok notony ma ok okume, to ngʼatno malando miriambo biro lal nono.
Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
10 Ok en gima owinjore mondo ngʼat mofuwo odagi e ber, to en gima rach machalo nadi ka misumba ema omi loch kuom yawuot ruoth!
Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
11 Ngʼat mariek iye ok wangʼ piyo; oyudo duongʼ kuom weyo wach ma ok odewo ketho.
Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
12 Gero mar ruoth chalo gi sibuor maruto, to ka omor kodi to ochalo gi tho manie wi lum.
Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
13 Wuowi mofuwo kelone wuon mare masira, to dhako maralep chalo gi kodh ajiki.
Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
14 Ute kod mwandu gin girkeni miyudo kuom jonywol, to dhako mariek aa kuom Jehova Nyasaye.
Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
15 Samuoyo kelo nindo matut, to ngʼat ma ja-mifwadhi bedo gi kech.
Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
16 Ngʼatno morito chike Jehova Nyasaye kendo timo gik mopuonje biro dak amingʼa, to ngʼat mochayo chikene biro tho.
Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
17 Ngʼat manyiso ngʼwono ne jochan, holo mana Jehova Nyasaye, obiro gwedhe kuom gik mosetimo.
Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
18 Kum wuodi, nikech mano e kama geno nitie; kik ibed e winjruok kuom gima nyalo kelone tho.
Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
19 Ngʼat ma ja-mirima nyaka yud kum, kendo ka ikonye, to chuno ni nyaka itim kamano kendo.
Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
20 Chik iti ka ingʼadoni rieko kendo rwak puonj, to giko ni inibed mariek.
Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
21 Dhano nigi chenro mangʼeny e chunye, to dwaro mar Jehova Nyasaye ema timore.
Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
22 Gima dhano dwaro en hera ma ok rum, ber bedo jachan moloyo bedo ja-miriambo.
Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
23 Luoro Jehova Nyasaye tero ji e ngima; eka ngʼato yweyo kodhil, ma ok omule gi chandruok.
Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
24 Jasamuoyo luto lwete malal ei tawo; kendo ok onyal gole oko moduoge e dhoge!
Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
25 Chwad jasunga mondo joma ngʼeyogi tin opuonjre; kwer ngʼat man-gi rieko, to obiro medo fwenyo tiend weche.
Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
26 Ngʼat mamayo wuon mare kendo riembo min mare en wuowi makelo wichkuot kod dwanyruok.
Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
27 Kidagi chiko iti ne puonj in wuoda, to ibiro bayo mabor kuom weche mag ngʼeyo.
Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
28 Janeno ma ja-jar ji ochayo adiera, to dho ngʼat ma timbene richo golo mana richo.
Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
29 Kum oket mana ne jo-achaya, to chwat ne ngʼe joma ofuwo.
Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.