Ngeche 18
1 Ngʼat ma ok jahera dwaro mana gige ok owinj puonj moro amora.
Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
2 Ngʼat mofuwo ok mor kod winjo wach to omor mana gi wacho paroge owuon.
Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
3 Ka richo biro, e kaka achaya biro, to wichkuot kelo duwruok.
Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
4 Weche mag dho ngʼato tut ka nam, to soko mar rieko en aora mabubni kamol.
Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
5 Ok en gima ber chwako ngʼat ma timbene richo kata ketho buch ngʼato maonge ketho.
Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
6 Lew ngʼat mofuwo kelone dhawo, to dhoge luongo goch.
Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
7 Dho ngʼat mofuwo ema tieke, to lewe ema bedo obadho ne ngimane.
Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
8 Weche mag kuoth chalo gi chiemo mamit; gidhiyo e chuny dhano ma iye.
Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
9 Ngʼat ma jasamuoyo e tich en owadgi ngʼat maketho gik moko.
Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
10 Nying Jehova Nyasaye en ohinga maratego, ngʼat makare ringo ma pond kanyo kendo yud resruok.
Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
11 Mwandu mar jomoko e ohinga mochiel motegno ma gigengʼorego, giparo ni en ohinga maonge ngʼama nyalo muko.
Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
12 Kapok ngʼato opodho, to sunga bedo e chunye, to muolo kelo pak.
Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
13 Chik iti kapok idwoko wach; ka ok itimo kamano to ibedo mofuwo kendo ikelo wichkuot.
Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
14 Chuny ngʼato sire e tuo, to chuny mool, en ngʼa manyalo konyo?
Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
15 Chuny ma weche donjone yudo ngʼeyo; to it mariek dwaro mondo weche odonjne.
Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
16 Chiwo yawo yo ne ngʼat machiwo kendo tere e nyim jomadongo.
Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
17 Ngʼat mokwongo keto wachne nenore ni en kare, nyaka ngʼat machielo bi maket penjo ne wachneno.
Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
18 Goyo ombulu tieko larruok kendo thego joma roteke.
Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
19 Kiketho ne owadu to duoge iri tek mana kadonjo e dala maduongʼ mochiel motegno; to larruok chalo gi dhorangeye mag dala modin gi lodi.
Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
20 Wach mawuok e dho ngʼato ema miyo ngʼato yiengʼ; keyo mar dhoge ema miyo oyiengʼ.
Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
21 Lep nigi teko mar ngima kod tho, to jogo mohere biro chamo olembe.
Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
22 Ngʼatno moyudo dhako onwangʼo gima ber kendo oyudo ngʼwono moa kuom Jehova Nyasaye.
Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
23 Ngʼat ma jachan ywak kokwayo ngʼwono, to ngʼat ma jamoko dwoko gi gero.
Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
24 Ngʼat man-gi osiepe mangʼeny nyalo chopo e kethruok to nitie osiep moro masiko buti machiegni maloyo owadu.
Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
