Ngeche 17
1 Ber bangʼo kuon gi kwe kod mor moloyo ot mopongʼ gi chiemo mathoth kod dhawo.
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 Misumba mariek biro bedo gi loch kuom wuowi makwodo wich, kendo obiro yudo pok mar girkeni machal mana gi owetene.
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
3 Dhahabu gi fedha itemo gi mach, to Jehova Nyasaye ema temo chuny.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 Ngʼat ma timbene richo chiko ite ne dhok mopongʼ gi richo, ja-miriambo winjo lep mar ajara.
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 Ngʼat ma jaro jochan ochayo Jachwechgi; ngʼat mamor gi masira ok notony ne kum.
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
6 Nyikwayo gin osimbo ne joma oti, to jonywol e mor mar nyithindgi.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
7 Lep mar sunga ok owinjore ne ngʼama ofuwo, to en rach maromo nadi lep mariambo ne jaloch!
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 Asoya en bilo ne ngʼat machiwe, kamoro amora modhiye, odhi maber.
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 Ngʼat ma umo ketho mewo hera, to ngʼat mamedo timo gima kamano pogo osiepe moherore.
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 Puonj mar kwer konyo ngʼat mariek, moloyo chwat nyadi mia ni ngʼat mofuwo.
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 Ngʼat ma jaricho ohero mana miero, jaote makwiny ema ibiro orone.
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 Ber romo gi ondiek madhako moma nyithinde, moloyo romo gi ngʼat mofuwo ei fupe.
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
13 Ka ngʼato chulo rach kar ber, rach ok nowe ode.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 Chako dhawo chalo gimuko yawo, emomiyo we wach kapok dhawo owuok.
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 Jehova Nyasaye mon-gi ngʼama chwako jaketho kata kumo ngʼat maonge ketho.
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
16 Ere tiende mondo ngʼat mofuwo obed gi pesa nimar oonge gi dwaro mar bedo mariek?
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
17 En adier ni osiepni nyalo heri kinde duto, to owadu ema konyi e chandruok.
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
18 Ngʼat maonge gi rieko ema keto gir singo ne jabute.
Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 Ngʼat mohero dhawo ohero richo; ngʼat mogero ohinga mabor kelo mana hinyruok.
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 Ngʼat man-gi chuny marach ok nyal dhi maber; ngʼat ma lewe riambo podho e chandruok.
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 Bedo gi ngʼat mofuwo kaka wuowi kelo kuyo; onge mor ni wuoro ma wuon ngʼat mofuwo.
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
22 Chuny mamor en yath maber, to chuny mool tuoyo choke.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
23 Ngʼat ma timbene richo yie asoya kama opondo mondo oketh gima kare.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
24 Ngʼat mariek keto rieko mondo otel, to wenge ngʼat mofuwo bayo nyaka giko piny.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
25 Wuowi mofuwo kelo kuyo ni wuon mare kod chuny lit ne ngʼat mane onywole.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
26 Ok en gima ber kumo ngʼat maonge ketho kata goyo joote nikech dimbruokgi.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
27 Ngʼat man-gi ngʼeyo konyore gi weche kotangʼ; to ngʼat man-gi winjo wach to ritore maber.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 Kata ngʼat mofuwo ikwano ka ngʼat mariek ka olingʼ thi; kendo ka ngʼat mongʼeyo ka orito lewe.
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.
