Ngeche 16
1 Chuny dhano chano gik modwaro timo, to dwoko margi aa kuom Jehova Nyasaye.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Yore duto mag dhano nenorene ni longʼo, to Jehova Nyasaye ema ongʼeyo mopondo mag chuny.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Ket gimoro amora mitimo e lwet Jehova Nyasaye, to chenrogi biro dhi maber.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 Gik moko duto ma Jehova Nyasaye timo oseketo gikogi, kendo giko mar joricho en tho.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 Jehova Nyasaye odagi ji duto man-gi sunga e chunygi. Ngʼe ma malongʼo: Ok ginitony ni kum.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Nikech hera kod adiera ema omiyo richo otimne misango, kuom luoro Jehova Nyasaye miyo ngʼato kwedo richo.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Ka yore ngʼato moro Jehova Nyasaye, to omiyo kata wasike dak kode gi kwe.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Ber bedo gi matin kod tim makare, moloyo mangʼeny kod tim ma ok kare.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 E chuny dhano ochano yore, to Jehova Nyasaye ema telone ondamo mage.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Ruoth wuoyo kaka chik mar Nyasaye dwaro, to dhoge ok onego ndhog bura makare.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Rapim mopogore opogore makare aa kuom Jehova Nyasaye, to gik mipimogo manie mifuke gin meke moloso.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Ruodhi mon gi timbe maricho, nikech kom mar loch obedo mana kuom tim makare.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Ruodhi ohero joma wacho adiera kendo gigeno ngʼat mawacho adiera.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Mirimb ruoth en jaote mar tho, to ngʼat mariek biro hoye.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Ka wangʼ ruoth nenore mamor to nitiere ngima, ngʼwonone chalo gi rumbi mag koth e ndalo chwiri.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 To ber maromo nade yudo rieko moloyo dhahabu, yiero ngʼeyo tiend wach moloyo fedha!
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Yor ngʼat moriere tir kwedore gi richo; ngʼat manono yorene orito ngimane!
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Sunga kelo masira, chuny mar ngʼayi kelo chwanyruok.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Ber bedo gi chuny mobolore e dier jochan, moloyo pogo gik moyaki gi josunga.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Ngʼato angʼata mawinjo puonj dhi maber, to ojahawi ngʼatno moketo genone kuom Jehova Nyasaye.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Ngʼat man-gi paro en ngʼat mariek, kendo weche mowacho gin mana puonj.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Winjo wach en soko mar ngima ne jogo man kode, to fuwo kelo kum ne joma ofuwo.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Ngʼat mariek rito weche mawuok e dhoge, kendo wechene mowinjore kelo puonj makare.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Weche mag mor chalo gi mor kich gimit ne chuny kendo gikelo ngima ni choke.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Nitie yo manenore ne dhano ni nikare, to gikone otero mana ngʼato e tho.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Miluma ma jatich nigo miyo otiyo matek, kendo kech makaye miyo omedo tiyo matek.
Èlověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Ngʼat marach chano timo timbe maricho, to wechene chalo mach mager.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Ngʼat ma timbene richo kelo mana miero, to jakwoth pogo osiepe moherore.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Ngʼat ma ja-mahundu wuondo jabute mi otere e yorno ma ok ber.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 Tangʼ gi ngʼat ma buonjo kodi nikech onyalo bet ni ochano timoni marach, ngʼatno maluwo dhoge ochomo timbe maricho.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Lwar en osimbo mar duongʼ to iyude gi ngʼat man-gi ngima makare.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Ngʼat ma terore mos ber moloyo jalweny, ngʼat makweyo mirimbe ber moloyo ngʼat mamonjo dala maduongʼ.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Igoyo ombulu mondo ongʼe gima ditim, to kuom ngʼado weche duto Jehova Nyasaye ema tieko.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
