< Ngeche 15 >
1 Dwoko wach mamuol kweyo mirima, to wach makwiny jimbo ich wangʼ.
Odpověd měkká odvracuje hněv, ale řeč zpurná vzbuzuje prchlivost.
2 Lew ngʼat mariek konyore gi rieko, to dho ngʼat mofuwo hulo gik mofuwo.
Jazyk moudrých ozdobuje umění, ale ústa bláznů vylévají bláznovství.
3 Wenge Jehova Nyasaye ni kuonde duto, karito joricho gi joma beyo.
Na všelikém místě oči Hospodinovy spatřují zlé i dobré.
4 Lep makelo ber en yath mar ngima, to lep mar miriambo omiyo chuny bedo mool.
Zdravý jazyk jest strom života, převrácenost pak z něho ztroskotání od větru.
5 Ngʼat mofuwo chayo kum mar wuon mare, to ngʼat mawinjo ka ikwere nyiso rieko.
Blázen pohrdá cvičením otce svého, ale kdož ostříhá naučení, opatrnosti nabude.
6 Od ngʼat makare otingʼo mwandu maduongʼ, to pok mar joricho kelo nigi chandruok.
V domě spravedlivého jest hojnost veliká, ale v úrodě bezbožného zmatek.
7 Dho jomariek lando ngʼeyo, to ngʼat mofuwo to wechene obam.
Rtové moudrých rozsívají umění, srdce pak bláznů ne tak.
8 Jehova Nyasaye odagi misango mar jaricho, to lamo mar ngʼat moriere tir miye mor.
Obět bezbožných ohavností jest Hospodinu, ale modlitba upřímých líbí se jemu.
9 Jehova Nyasaye odagi yore ngʼat marach, to ohero jogo matimo gik makare.
Ohavností jest Hospodinu cesta bezbožného, toho pak, kdož následuje spravedlnosti, miluje.
10 Kum malit orito ngʼat maweyo yo, ngʼat masin kikwere biro tho.
Trestání přísné opouštějícímu cestu, a kdož nenávidí domlouvání, umře.
11 Jehova Nyasaye ongʼeyo gik moko matimore, bed ni en Tho kata Kethruok, omiyo dhano ok dipandne paro manie chunye! (Sheol )
Peklo i zatracení jest před Hospodinem, čím více srdce synů lidských? (Sheol )
12 Ngʼat ma jasunga dagi puonj, ok odwar mondo ongʼadne rieko gi jomariek.
Nemiluje posměvač toho, kterýž ho tresce, aniž k moudrým přistoupí.
13 Chuny mamor miyo wangʼ bedo gi mor, to chuny mokuyo miyo dhano bedo mool.
Srdce veselé obveseluje tvář, ale pro žalost srdce duch zkormoucen bývá.
14 Chuny mongʼeyo pogo tiend weche dwaro ngʼeyo, to dho ngʼat mofuwo chamo fuwo.
Srdce rozumného hledá umění, ale ústa bláznů pasou se bláznovstvím.
15 Ndalo duto mag ngʼat mahinyore gin thagruok, to chuny mamor ni kod mor mosiko.
Všickni dnové chudého zlí jsou, ale dobromyslného hody ustavičné.
16 Ber bedo gi matin ka iluoro Jehova Nyasaye moloyo mwandu mangʼeny kod koko.
Lepší jest maličko s bázní Hospodinovou než poklad veliký s nepokojem.
17 Ber chamo alot kama hera nitie, moloyo chamo ringʼo machwe kama achaya nitie.
Lepší jest krmě z zelí, kdež jest láska, nežli z krmného vola, kdež jest nenávist.
18 Ngʼat ma iye wangʼ piyo medo miero, to ngʼat ma terore mos kweyo dhawo.
Muž hněvivý vzbuzuje sváry, ale zpozdilý k hněvu upokojuje svadu.
19 Yor jasamuoyo olor gi kuthe, to yor ngʼat moriere tir en yo malach.
Cesta lenivého jest jako plot z trní, ale stezka upřímých jest vydlážená.
20 Wuowi mariek miyo wuon mare mor, to ngʼat mofuwo chayo min mare.
Syn moudrý obveseluje otce, bláznivý pak člověk pohrdá matkou svou.
21 Fuwo moro ngʼat maonge gi rieko, to ngʼat man-gi winjo wuotho moriere tir.
Bláznovství jest veselím bláznu, ale člověk rozumný upřímo kráčeti směřuje.
22 Chenro ok chopi nikech onge puonj makare, to ka giyudo jongʼad rieko mangʼeny to gichopo.
Kdež není rady, zmařena bývají usilování, ale množství rádců ostojí.
23 Ngʼato yudo mor e dwoko mowinjore, to mano ber manade kuom wach mochopo e sa midware.
Vesel bývá člověk z odpovědi úst svých; nebo slovo v čas příhodný ó jak jest dobré!
24 Yor ngima telo kadhi malo ni ngʼat makare, mondo ogengʼe kik odhi mwalo kar tho. (Sheol )
Cesta života vysoko jest rozumnému proto, aby se uchýlil od pekla dole. (Sheol )
25 Jehova Nyasaye muko od ngʼat masungore, to orito kiep dhako ma chwore otho ma ok omul.
Dům pyšných vyvrací Hospodin, meze pak vdovy upevňuje.
26 Jehova Nyasaye odagi paro mar joricho, to jogo ma chunygi ler miye mor.
Ohavností jsou Hospodinu myšlení zlého, ale čistých řeči vzácné.
27 Ngʼat ma jawuoro kelo chandruok ne joode, to ngʼatno mamon gi asoya biro dak amingʼa.
Kdož dychtí po lakomství, kormoutí dům svůj; ale kdož nenávidí darů, živ bude.
28 Chuny ngʼat makare pimo dwokoge, to dho ngʼat ma timbene richo hulo gik maricho.
Srdce spravedlivého přemyšluje, co má mluviti, ale ústa bezbožných vylévají všelijakou zlost.
29 Jehova Nyasaye bor gi ngʼat ma timbene richo, to owinjo lamo mar ngʼat makare.
Vzdálen jest Hospodin od bezbožných, ale modlitbu spravedlivých vyslýchá.
30 Neno mamor kelo mor ni chuny, to wach maber miyo choke bedo gi ngima.
To, což se zraku naskýtá, obveseluje srdce; pověst dobrá tukem naplňuje kosti.
31 Ngʼat machiko ite kikwere biro bedo thuolo e kind joma riek.
Ucho, kteréž poslouchá trestání života, u prostřed moudrých bydliti bude.
32 Ngʼat ma ok dew kum ochayore owuon, to ngʼat mawinjo kikwere medo winjo wach.
Kdo se vyhýbá cvičení, zanedbává duše své; ale kdož přijímá domlouvání, má rozum.
33 Luoro Jehova Nyasaye puonjo dhano rieko, to bedo mamuol kelo luor.
Bázeň Hospodinova jest cvičení se moudrosti, a slávu předchází ponížení.