Ngeche 14
1 Dhako mariek gero ode, to dhako mofuwo muko ode gi lwete owuon.
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 Ngʼat ma wuodhe oriere oluoro Jehova Nyasaye, to ngʼat ma yorene achach ochaye.
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 Wuoyo mar ngʼama ofuwo kelone mana goch e ngʼeye, to dho jomariek bedonegi ragengʼ.
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 Kama onge rwedhi, dipo bedo nono, to kama rwath nitiere keyo mangʼeny bedoe.
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 Janeno ma ja-adiera ok riambi, to janeno ma hango wach wacho mana miriambo.
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 Ngʼat ma jasunga nyalo dwaro rieko to ok oyud gimoro, ngʼeyo tiend wach to biro mayot ne ngʼat ma ongʼeyo pogo tiend weche.
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 Bed mabor gi ngʼat mofuwo nimar ok iniyud ngʼeyo tiend wach e dhoge.
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 Rieko mar jorieko en bedo gi paro ne yoregi, to fup joma ofuwo en wuondruok.
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 Joma ofuwo jaro kowachnegi mondo giwe richo, to ngʼwono iyudo kuom joma kare.
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 Chuny ka chuny ongʼeyo litne owuon, to onge ngʼato machielo manyalo bedo e mor ma en-go.
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 Od ngʼat marach ibiro ketho to kar dak mar ngʼat makare biro dhiyo nyime.
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 Nitie yo manenore ne dhano ni nikare, to gikone otero mana ngʼato e tho.
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 Kata e kinde mar nyiero, chuny nyalo bedo gi lit, to mor nyalo gik e kuyo.
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 Joma onge yie ibiro mi pok moromo gi timbegi, to ngʼat maber bende pok moromo kode.
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 Ngʼat mangʼeyone tin thoro yie gimoro amora, to ngʼat mariek paro gik motimo.
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 Ngʼat mariek oluoro Jehova Nyasaye kendo okwedo richo, to ngʼama ofuwo wiye tek kendo omuomore.
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 Ngʼat ma iye wangʼ piyo timo gik mofuwo, to ngʼat ma ja-miganga ji mon-go.
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 Joma ngʼeyogi tin nwangʼo fuwo, to jomariek irwako nigi ogut ngʼeyo.
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 Joricho kulore e nyim joma beyo, to jo-ajendeke e dhorangeye mag joma kare.
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 Jochan ok dwar kata gi jobutgi, to jo-mwandu nigi osiepe mangʼeny.
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 Ngʼatno machayo jabute timo richo, to ogwedhi ngʼatno mangʼwon gi jogo mochando.
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 Donge jogo machano marach lal nono? To jogo machano gima ber yudo hera kendo imiyogi luor.
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 Tich matek duto kelo ohala, to wuoyo awuoya maonge tim kelo dhier.
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 Mwandu jomariek e osimbo margi, to fup joma ofuwo nyago mana fuwo.
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 Janeno ma ja-adiera reso ji e tho, to janeno ma hango wach en jawuond.
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 Ngʼat moluoro Jehova Nyasaye nigi ohinga motegno, kendo nyithinde noyud kar pondo.
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 Luoro Jehova Nyasaye en soko mar ngima, ma reso ngʼato e obadho mag tho.
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 Ruoth ma joge ngʼeny ema yudo duongʼ, to ruoth maonge jogo morito to podho.
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 Ngʼat ma terore mos nigi winjo, to ngʼatno ma iye wangʼ piyo nyiso fupe.
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 Chuny man-gi kwe kelo ngima ni ringruok, to nyiego towo choke.
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 Ngʼat masando jochan nyiso achaya ne Jal mane ochweyogi, to ngʼato angʼata mangʼwon ni jogo mochando miyo Nyasaye luor.
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 Ka masira obiro, joricho itieko, to kata e tho ngʼat makare nigi kar pondo.
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 Rieko odak e chuny ngʼat ma weche donjone, to kata mana e dier joma ofuwo omiyo ingʼeye.
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 Tim makare tingʼo oganda malo, to richo en wichkuot ne ji.
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 Ruoth mor gi jatich mariek, to jatich makwodo wich yudo mirimbe.
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
